Farmářské ceny jablek podle ovocnářů meziročně klesly o 15 až 20 procent, a pokud se nezvýší, budou mít pěstitelé až existenční potíže. Na ovocnáře současně dopadá růst cen hnojiv, přípravků a práce. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Jablka jsou podle něj spolu s vepřovým masem jedinými zemědělskými komoditami, za které producenti dostávají méně peněz než před rokem.

"Pokud se (cenový) trend nezmění, budou mít pěstitelé potíže zakládat příští úrodu," uvedl Ludvík. Od obchodních řetězců pěstitelé podle něj nejčastěji dostávají sedm až deset korun za kilogram jablek. U nejlepších sortimentů to může být až 12 korun. Přímo na svých farmách pěstitelé prodávají kilogram jablek tak za 25 korun. V obchodní síti byla v minulém týdnu podle ČSÚ průměrná cena jablek 35,65 koruny za kilogram.
Nízké farmářské ceny podle Ludvíka způsobil přebytek levných polských jablek ve střední Evropě. "Od 1. ledna Poláci nemohou kvůli embargu vyvážet jablka do Běloruska. Extrémní zdražení lodní dopravy omezilo jejich dodávky do severní Afriky a na Blízký východ. A západní Evropa si polská jablka na svůj trh nepustí," uvedl Ludvík. V obchodech podle něj nyní paradoxně převažují česká jablka, jejichž ceny při nákupu ale obchodníci stlačili na polské ceny.
Ovocnáři tvrdí, že celý sektor pěstování ovoce je dlouhodobě nerentabilní a stále se zmenšuje. Špatná ekonomická situace ovocnářů se projevuje v trvalém úbytku sadů. Loni plochy sadů v ČR meziročně klesly o dvě procenta na 13 047 hektarů. Před deseti lety v roce 2011 bylo v ČR asi 18 200 hektarů sadů.*

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o pět procent na 133 867 tun. Výrazný pokles úrody ovocnáři zaznamenali u švestek, opět velmi slabá byla úroda třešní. Meruňky loni nezasáhly mrazy a jejich sklizeň vzrostla čtyřnásobě. Z dlouhodobého pohledu byla loňská úroda podprůměrná, když proti průměru sklizní předchozích pěti let byla nižší o sedm procent. Uvedla to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

Nižší sklizeň podle ovocnářů způsobilo především chladné jaro. "Například u švestek byl na jaře optimismus podstatně vyšší, než byla skutečnost ve sklizni. Nadprůměrné škody byly loni z krupobití. Mrazy sady loni nepoškodily," řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Nástup vegetace přišel loni později, nepříznivé počasí bylo i v období květu, kdy málo létali včely a další opylovači. Výrazný propad plůdku přišel se zpožděním.
Ludvík upozornil, že bilanci sklizní ovlivňuje i to, že v České republice trvale ubývá ovocných sadů. Loni plochy sadů v ČR meziročně klesly o dvě procenta na 13 047 hektarů. Proti roku 2017 to představovalo snížení o 932 hektarů, tedy o sedm procent.
Úroda jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, loni klesla o sedm procent na 110 000 tun. "Na jabloních se obdobně jako na většině dalších ovocných druhů negativně podepsalo dlouhé chladné jaro," řekla Kršková. Na rozdíl od jablek se loni dařilo hrušním. Jejich úroda díky dostatku vláhy a příznivému podzimu vzrostla meziročně o 28 procent na 7404 tun, a byla tak nejvyšší za posledních šest let.*

Pro rozšíření agrifotovoltaiky, která kombinuje zemědělskou a energetickou výrobu, je podle svazů potřeba změna legislativy. Současná úprava zákona agrivoltaiku neumožňuje, protože k instalaci fotovoltaických elektráren je potřeba vyjmout půdu ze zemědělského fondu. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Aliance pro energetickou soběstačnost, Agrární komora České republiky, Ovocnářská unie České republiky a Zelinářská unie Čech a Moravy.

Aktuální právní stav je podle sdružení chaotický. Stát sice počítá s podporou i pro agrivoltaiku formou investičních dotací z Modernizačního fondu, současně však nelze projekty agrivoltaiky realizovat kvůli chybějícímu vymezení v zákoně. Podle zákona musí zájemce nejdřív požádat o odnětí půdy ze zemědělského fondu, aby mohl instalaci umístit, stejně jako v případě obyčejné pozemní fotovoltaiky. Reálně tak nemají zemědělci důvod o agrivoltaice uvažovat, neboť by přišli o svůj hlavní zdroj obživy, tvrdí svazy. "Aliance pro energetickou soběstačnost bývalou vládu opakovaně vyzývala, aby zákon opravila. Také české zemědělství je třeba připravit na dopady klimatické změny, a právě zkušenosti s agrivoltaikou ze zahraničí ukazují, že částečné zastínění chrání plodiny před letními horky nebo přívalovými dešti. Navíc nedává smysl, když stát sice nabízí dotační podporu pro vznik takových projektů, ale současně má zákony, které to neumožňují," řekl její analytik Martin Abel. Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím je možné a již několik let se postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Řada tamních projektů podle organizací ukazuje, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. Solární panely lze umístit například jako ochranu před povětrnostními vlivy nad jablečné sady, vinice nebo plantáže malin. Svislé instalace fotovoltaických modulů zase mohou fungovat jako větrolamy. Zemědělci podle svazů jsou a budou jednou z profesí nejvíce zasažených změnou klimatu. Rostoucí ceny energií navíc podle nich zastihly zemědělce v době, kdy jsou jejich výnosy už pod tak velkým tlakem extrémního počasí, nedostatku pracovních sil a rostoucích cen půdy.*

Tradiční dvoudenní Ovocnářské dny v Hradci Králové se v obvyklém termínu v polovině ledna kvůli omezením souvisejícím s epidemií koronaviru konat nebudou. Pokud to epidemická situace dovolí, mohli by se ovocnáři v hradeckém kongresovém centru Aldis sejít v náhradním termínu v polovině března. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ovocnářské dny jsou největší republikovou akcí pro pěstitele ovoce.

Kvůli epidemii covidu se Ovocnářské dny v roce 2021 vůbec nekonaly. Naposledy se ovocnáři sešli v polovině ledna roku 2020 na tehdejším 63. ročníku Ovocnářských dnů.
Hromadných veřejných akcí se může podle aktuálních vládních nařízení účastnit nejvýše 100 lidí. "Ovocnářských dnů se obvykle účastní kolem 400 až 500 lidí," řekl Ludvík.
Cílem Ovocnářských dnů je bilance uplynulého roku, výměna zkušeností a diskuse o problémech a perspektivách českého ovocnářství a zemědělství. Mezi řečníky jsou vedle ovocnářů představitelé ministerstva zemědělství, Agrární komory či Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Na akci svou práci a výsledky prezentuje Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, který je i spolupořadatelem dnů. Součástí Ovocnářských dnů je i odborná část. Ovocnáři například diskutují o nových ovocných odrůdách, zemědělském pojištění, možnostech investic do obnovy sadů či o ochraně sadů před škůdci.*

Sadařům v Plzeňském kraji i na dalších místech ČR zůstalo ve skladech hodně jablek z loňské sklizně. Prodej jim výrazně omezuje nadprodukce státem dotovaných jablek v Polsku a velká konkurence levného jižního ovoce. Čtyřicetihektarovým Sadům Schwarz z Vranova na Rokycansku zbyla polovina loňské produkce konzumních jablek, tedy zhruba 200 tun. Uvedl to spolumajitel Richard Schwarz. Podle něj i podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka bude ale vinou plošného zdražování vstupů mnohem složitější letošní rok.

V loňském roce byla jablka spolu s vepřovým masem jediným položkami, které zákazníkům meziročně zlevnily, uvedl Schwarz.

"Máme plné sklady a nevíme co s jablky. Zachraňuje nás pouze každodenní prodej ze dvora, ale velkoobchod je úplně nulový," řekl pěstitel. Z loňské sklizně sady neprodaly velkoskladům nic. Se středními a menšími pěstiteli se podle Schwarze nechtějí bavit, protože jim nedodají 30 kamionů jednoho druhu jablek a navíc nadnárodní obchodní řetězce mají kontrakty na jablka z Itálie, Francie a hlavně Polska. "V Polsku byla opět nadprodukce. A hlavně jejich výrazně vyšší národní dotace, úlevy a pobídky, tedy výhody polských ovocnářů, nás jasně diskriminují. My pak u stejného velkoobchodu nabízíme stejná jablka za úplně jiné peníze," uvedl.

Podle Ludvíka se vysoká polská nadprodukce prodává za ceny pod výrobními náklady. "V současné době nemá na světě odpovídající trh. Mnoho let je uzavřen ruský trh, nyní do toho vstupuje uzavření exportu do Běloruska a výrazné zdražení dopravy, které sníží cenovou konkurenceschopnost na trzích severní Afriky a Blízkého východu. Vyvstává tedy otázka: kam s polským jablkem?" uvedl. Ve Francii, Itálii a zemích Beneluxu se neprodávají. Podle Ludvíka řada řetězců v ČR nabízela na podzim polská jablka za 9,90 Kč/kg.*

Současné velmi teplé počasí ovocným stromům nijak nevadí. Horší by bylo, kdyby nadprůměrné teplo přišlo v polovině února. To by mohlo v jižních oblastech republiky vyvolat nežádoucí předčasné probuzení a následné brzké kvetení zejména meruněk. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Teplotní rekordy Česko eviduje od pátku, teploty stoupají výrazně přes deset stupňů Celsia. Ve středu má ale přijít ochlazení s mrazy.

"S ohledem na začátek ledna se ani při nynějších vysokých teplotách v ovocných sadech nic neděje. Týdenní oteplení, byť rekordní, nehraje žádnou roli," řekl Ludvík. Ovocné stromy jsou podle něj nyní v zimním spánku, tedy dormanci, a to v její přirozené první fázi. "Stromy v ní bez ohledu na počasí odpočívají a rašit nezačnou," uvedl. Ve druhé fázi zimního spánku jsou již stromy připraveny se po zimě probudit a začít rašit. U této fáze již příchod teplého počasí hraje významnou roli. Kdyby velké teplo přišlo například v polovině února, tak by se zejména na jižní Moravě mohly stromy začít probouzet a rašit. Když v minulosti k takovému předčasnému rašení došlo, tak meruňky na jižní Moravě rozkvetly již kolem 20. března. Při tak brzkém kvetení výrazně roste riziko, že ovocné stromy v době květu či po odkvětu významně poškodí jarní mrazy. "Leden je v tomto ohledu bez problémů, začneme se bát spíš až v únoru a potom samozřejmě v březnu," řekl Ludvík.*

Ceny jablek v českých obchodech v září meziročně klesly o 14 procent na 37,34 koruny za kilogram. Akční ceny jablek v obchodních řetězcích se nyní pohybují od 20 do 25 korun za kilogram. Přímo u pěstitelů se jablka dají koupit podle odrůdy a kvality přibližně v rozmezí od 20 do 30 korun za kilogram. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), letákových akcí obchodních řetězců a vyjádření Ovocnářské unie ČR. Jablka jsou v Česku ovocem, které lidé spotřebují nejvíc.

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík upozornil na to, že loňské ceny jablek byly vyšší než obvykle, protože tehdy již jablka v zásobě nebyla. "Letos zásoba vydržela až do nynější nové sklizně, takže nebyl deficit, kdy by se musela dovážet drahá jablka z jižní polokoule. Letos se v Evropě čeká úroda na průměrné úrovni," řekl Ludvík. Ovocnáři poznamenali, že ceny jablek se v ČR řídí vývojem trhu a cen v Evropě, protože dovoz pokrývá zhruba polovinu české spotřeby. Ceny závisí zejména na situaci v Polsku a Itálii, odkud se jablka do Česka hlavně dovážejí. Pro ovocnáře bude podle Ludvíka zásadní, jaké ceny dostanou od obchodních řetězců. "Zatím jsme na začátku sezony a obchod ještě pořádně neběží," uvedl Ludvík. Farmářské ceny se podle něj nyní podle odrůdy a kvality pohybují včetně dopravy, balení a obalů mezi 14 až 20 korunami za kilogram, což je na hranici rentability. Rekordní ceny jablek byly v Česku v srpnu roku 2020, kdy dosáhly 49,59 koruny za kilogram. Důvodem tehdejší vysoké ceny byla podprůměrná úroda jablek v Evropě v roce 2019 a z toho plynoucí rychlejší vyprodání zásob.*

Ceny moštových jablek od velkopěstitelů jsou letos zhruba o třetinu nižší než loni. Důvodem je velká úroda jablek na zpracování v Polsku a také to, že dosavadní potřebu moštáren saturovala neprodaná jablka z loňské sklizně v Polsku. Drobný výkup padaných jablek po vesnicích dosud nezačal. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

"Cena moštových jablek je nejnižší od roku 2018, není o ně zájem," řekl Ludvík. Sadaři podle něj nyní dostávají za kilogram jablek na zpracování přibližně 2,50 koruny. Loni se ceny pohybovaly od 3,30 do 3,70 koruny za kilogram.
V Polsku, které je světovým hráčem na trhu jablečných džusů, podle ovocnářů zbylo z loňské sklizně kolem 300 000 tun jablek, která nakonec skončila ve zpracovnách. Velká úroda se čeká v polských extenzivních sadech produkujících jablka na mošt. Dostatek jablek by měli moštárnám nabídnout i čeští sadaři, protože jim letos část úrody poničilo krupobití a také houbové choroby.
Celková úroda jablek v Polsku by měla letos vzrůst o 22 procent na 4,17 milionu tun jablek. Polsko je s převahou největším producentem jablek v Evropě. Na druhém místě je Itálie, kde se letos čeká sklizeň 2,05 milionu tun jablek. V ČR by se letos mělo sklidit 111 535 tun jablek.*

Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 111 535 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o pět procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit šest procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 21 procent na téměř 7000 tun, a být tak nejvyšší za poslední tři roky. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek provedeného k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.

První odhady z poloviny června ještě u jablek předpovídaly meziroční nárůst úrody o sedm procent. To se nenaplnilo. "Důvodem nižší sklizně je pozdní nástup vegetace, špatné a chladné počasí v období květu, kdy málo létali včely a další opylovači, a výrazný propad plůdku, který přišel se zpožděním až ve druhé polovině června," řekl  předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Dobrou zprávou při nižší úrodě jablek je podle něj to, že jablka budou letos větší. "Ideální je i zářijové počasí, jednotlivé odrůdy velmi pěkně vybarvují. Jablka letos vypadají velmi dobře," řekl Ludvík.
ÚKZÚZ míní, že definitivní sklizeň by nakonec mohla být i nad zářijovým odhadem. "Již nyní máme od ovocnářů informace, že došlo v první polovině září k nárůstu velikosti plodů. Z tohoto důvodu předpokládáme, že bude výsledná sklizeň vyšší než odhad," uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková.
V lokalitách postižených krupobitím však podle Ovocnářské unie skončí větší množství jablek ve zpracovnách a moštárnách. Sklizeň jablek začala na začátku září a potrvá přibližně do konce října.*

Letošní sklizeň ovoce v České republice by měla meziročně vzrůst o šest procent na 150 413 tun. Proti průměru sklizní předchozích pěti let by měla být vyšší o necelých pět procent. Jarní mrazy úrodu nesrazily. Výrazný nárůst sklizně se čeká u meruněk, pokles bude u švestek a višní. Vyplývá to z odhadu sklizně provedeného k 15. červnu Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se pohybuje kolem 1,3 miliardy korun.

"Letos očekáváme v podstatě průměrnou sklizeň ovoce," komentoval pro odhad sklizně předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Upozornil, že po chladném a deštivém jaru je vegetace opožděná. Jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem, se to dotýká tím, že k propadu plůdku dochází až nyní. Ludvík proto předpokládá, že se nenaplní odhad zvýšení sklizně jablek o šest procent a jejich sklizeň nakonec bude průměrná. Zatím se u jablek čeká sklizeň na úrovni 125 600 tun.
Na obtížnost letošního odhadu upozornil i ÚKZUZ. "Odhad sklizně byl poznamenán tím, že po dlouhé chladné periodě nedošlo v mnoha sadech k pravidelnému červnovému propadu. Propad plůdku je i odrůdově specifický," uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková. Nevyloučila, že zářijový odhad sklizně by se mohl od červnového výrazně lišit.
Velmi chladné a deštivé počasí v době květu se projevilo horším opylením u švestek, třešní a višní, takže jejich úroda by měla být z dlouhodobého pohledu o sedm až 17 procent nižší. I tak by si švestky měly odhadovanou sklizní 7534 tun udržet po jablkách pozici druhého hlavního ovocného druhu v Česku. Na třetím místě by měly zůstat hrušky, u nichž se čeká zvýšení sklizně o 14 procent na 6553 tun.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down