Letošní ročník primátorské potravinové sbírky, který se koná 16. prosince, naváže na loňský rok, kdy se konala historicky poprvé. Tehdy se pro lidi v nouzi podařilo vybrat 1200 kilogramů trvanlivých potravin a hygienického zboží. Na transparentní účet navíc lidé přispěli téměř 45 tisíc korun. Letošní ročník se stejně jako minulý rok uskuteční před budovou Nové radnice na Mariánském náměstí a pod záštitou primátora hl. m. Prahy Zdeňka Hřiba. Informovalo o tom tiskové oddělení Magistrátu hlavního města Prahy.
Před budovu Nové radnice na pražské Mariánské náměstí lze od 10:00 do 18:00 hodin přinést trvanlivé potraviny, dětské pleny nebo hygienické výrobky. Přispět bude možné i finančním darem na transparentní účet 2301898773/2010 Nadačního fondu humanitární pomoci, který poslouží k nákupu potravin. „Pandemie se podepisuje na životech nás všech – ať už na zdraví, psychice, nebo financích. Přál bych si, abychom v sobě hlavně před Vánoci byli schopni najít kus laskavosti k sobě i lidem kolem. Je to cesta, jak si v těžkých časech udržet aspoň v rámci možností dobrou náladu. I drobný dar tak může ve svém důsledku pomoci hned dvakrát – jak obdarovanému, tak i darujícímu. Pokud jenom trochu můžete, zkuste to,“ vyzývá Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy. Sbírku pořádá Nadační fond humanitární pomoci ve spolupráci s Potravinovou bankou Praha, která se postará o rozdělení výtěžku z akce mezi lidi v nouzi, jako jsou například lidé bez domova či senioři.*
Většina potravinových odpadů v České republice připadá na domácnosti, zhruba pětina jich vzniká při zpracování. Česká republika je v plýtvání potravinami výrazně pod evropským průměrem, ročně zde do odpadu zamíří zhruba 56 kilogramů potravin na obyvatele. Vyplývá to z prezentace vedoucí oddělení potravinového řetězce na ministerstvu zemědělství Dany Tříska na včerejší konferenci o potravinovém odpadu. Na vykazování údajů o potravinových odpadech, které chce mít Evropská unie poprvé k dispozici příští rok, je ČR připravená, uvedla Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
Domácnosti podle dat ÚZEI vyprodukují 53 procent z potravinového odpadu v Česku, dalších 19 procent vznikne při zpracování a 12 procent ve stravovacích službách. Jedenáct procent potravinového odpadu připadá na prvovýrobu a pět procent na obchodní sítě. Restaurace a obchody hledají cesty, jak množství potravinového odpadu snížit, uvedli na konferenci zástupci jejich oborových sdružení. V EU končí jako potravinový odpad 20 procent vyprodukovaných potravin, celosvětově se vyplýtvá třetina, uvedla Tříska. Unijních 88 milionů tun potravinového odpadu ročně je v přepočtu zhruba 175 kilogramů na osobu. Vyšší je tento údaj v jihoevropských státech, kde přesahuje 200 kilogramů na osobu za rok. V ČR se uvádí kolem 56 kilogramů ročně, řekla Tříska. Připomněla brněnský projekt na měření potravinového odpadu v domácnostech, podle kterého se v domácnostech ročně vyplýtvá zhruba 37 kilogramů na osobu. Česká republika je podle Božkové připravená na vykazování údajů o plýtvání potravinami. V EU by se podle schváleného plánu měl snížit objem potravinového odpadu do roku 2025 o 30 procent a do roku 2030 o polovinu. První údaje mají členské ztráty poskytnout zhruba v polovině příštího roku za rok 2020 a následně v ročních intervalech za pozdější období. Do konce roku 2023 chce Evropská komise přezkoumat a zvážit, zda jsou stanovené cíle realizovatelné. Vykazovat údaje o potravinovém odpadu bude ministerstvo životního prostředí z podkladů od ministerstva zemědělství, doplnila Bošková.*
Světové ceny potravin se v listopadu čtvrtý měsíc za sebou zvýšily a jejich index vystoupil na maximum za deset let. Za listopadovým růstem cen stálo především zdražování obilovin a mléčných produktů. Ve zprávě to uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, v listopadu meziměsíčně vzrostl o 1,2 procenta na 134,4 bodu. Nacházel se tak na nejvyšší úrovni od června 2011. Proti loňskému listopadu vykazuje index nárůst o 27,3 procenta.
Dílčí index cen obilovin se v listopadu meziměsíčně zvýšil o 3,1 procenta. Velkou měrou k tomu přispělo pokračující zdražování pšenice, za kterým stojí silná poptávka a omezená nabídka. Index cen mléčných produktů se meziměsíčně zvýšil o 3,4 procenta, ve výrazném růstu pokračovaly ceny másla a sušeného mléka.
Meziměsíční nárůst v listopadu vykázaly rovněž ceny cukru, ceny rostlinných olejů a masa naproti tomu nepatrně klesly.*
Nedostatek pracovníků po celém světě ohrožuje dodavatelské řetězce u potravin. Ať jsou to sběrači ovoce, pracovníci na jatkách, řidiči kamionů, skladníci, kuchaři nebo číšníci, celý globální potravinářský ekosystém se hroutí kvůli nedostatku zaměstnanců. Někteří zaměstnavatelé jsou proto nuceni výrazně zvyšovat mzdy. Hrozí tak, že ceny potravin, které už prodražují rostoucí náklady na suroviny a dopravu, se zvýší ještě víc. Uvedla to agentura Bloomberg.
Ve Vietnamu pomáhá se sklizní rýže armáda. V Británii zemědělci vylévají mléko, protože nemají auta, která by ho odvezla. Káva robusta se v Brazílii letos sklízela 120 dní místo obvyklých 90, zatímco americké masokombináty se snaží přilákat nové zaměstnance na hodinky Apple Watch a řetězce rychlého občerstvení zvyšují ceny hamburgerů a burrita.
Pandemie nemoci covid-19 přispěla k tomu, že v mnoha odvětvích je nedostatek pracovních sil. Zvlášť výrazný je tento dopad v potravinářství a zemědělství, která patří mezi nejméně automatizovaná odvětví. Potravinová bezpečnost je v mnoha částech světa citlivou otázkou a nízké marže v odvětví znamenají, že růst nákladů se obvykle promítne do cen, upozornila společnost Boston Consulting Group (BCG).
Existují signály, že nedostatek pracovní síly omezuje dodávky. V USA hlásí velkoobchodní distributoři jako Sysco a United Natural Foods zpoždění a zpomalení produkce některých položek – od slaniny a sýra až po kokosovou vodu a koření. V Británii některým obchodům dochází základní zboží jako chléb a kuřecí maso, řetězci s rychlým občerstvením McDonald's v srpnu došly mléčné koktejly.
Nedostatek pociťují nejen farmy, ale i zpracovatelé a restaurace. Malajsie, která je druhým největším producentem palmového oleje na světě, přišla asi o 30 procent očekávané produkce jedlého oleje. Produkce krevet v jižním Vietnamu, který je jedním z předních světových vývozců, klesla o 60 až 70 procent ve srovnání s obdobím před pandemií. A jižní Itálie přišla podle zemědělského sdružení CIA o pětinu produkce rajčat kvůli spalujícímu vedru a ochromení dopravy.*
Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům. Ruská odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil "ochranou národních zájmů".
Deník připomněl, že sankce proti Rusku přijaly Spojené státy, členské země Evropské unie a další západní státy kvůli anexi Krymu, ruskému zapojení do konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny, jakož i kvůli otrávám někdejšího důstojníka ruské vojenské rozvědky a britského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie a opozičního předáka Alexeje Navalného a také kvůli údajnému ruskému vměšování do amerických voleb. Sankce spočívají například v omezení přístupu některých ruských finančních institucí se státní účastí na kapitálový trh, v zákazu dodávek zbraní a výrobků dvojího určení - tedy i s vojenským využitím - do Ruska a v omezení přístupu ruských ropných společností k novým technologiím. Ruská odveta představuje zákaz dovozu masa, ryb, zeleniny, ovoce, ořechů, soli a mléčných výrobků z Evropské unie a USA, jakož i Albánie, Austrálie, Británie, Černé Hory, Lichtenštejnska, Kanady, Islandu, Norska a Ukrajiny, připomněla Gazeta.ru a dodala, že od léta 2015 platí nařízení, že zakázané potraviny musí být po zabavení zničeny. Státy EU tento měsíc znovu o půl roku prodloužily sankce přijaté po ruské anexi Krymu. Postihy za narušování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny se v současnosti vztahují na 177 lidí a 48 firem či institucí. Platit budou přinejmenším do poloviny března příštího roku.*
V rámci jihomoravských dožínek, které se uskutečnily v Kyjově, byla předána rovněž ocenění Regionální potravina Jihomoravského kraje a Zlatá chuť jižní Moravy. Za jihomoravský kraj se soutěže Regionální potravina účastnilo 41 výrobců se 138 výrobky v devíti kategoriích. Informoval o tom ředitel regionálního odboru Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Václav Říha. Kromě toho byla vyhodnocena i soutěž Zlatá chuť jižní Moravy, přičemž mnozí u účastníků uspěli v obou dvou soutěžích.
„Všichni, kteří se zúčastnili, mají jistotu, že vyrábějí dobré výrobky,“ prohlásil. V Jihomoravském kraji odborná porota ocenila celkem devět výrobků. Mezi nimi byly například tepelně opracované vepřové škvarky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, přesnídávka pro chlapáka z Řeznictví a uzenářství Štulpovi, zrající kozí sýr – Poustevník Markéty Palánové, mléko od producentky Lenky Klíčové, preclíky s kozím sýrem, nebo špaldový dortík s kandovanou mrkví. Bodovaly také 11 extra hořká Pivovaru Mazák a mezi ovocem a zeleninou Slamáček ze slámového vína odrůdy Pálava Oldřicha Drápala, či kdoulová vejmrda. Ocenění Regionální potravina mohou získat producenti zemědělských a potravinářských výrobků do 250 zaměstnanců. Oceněný výrobek se další čtyři roky může pyšnit na svém obalu značkou Regionální potravina. Pro spotřebitele je právě toto logo zárukou, že si kupují lokální výrobky.
V Evropské unii dnes začaly platit nové limity pro koncentraci olova v některých potravinách. Přísnější maximální povolené hodnoty tohoto těžkého kovu se týkají například kojeneckých výživ, koření, vín či soli. Opatření je součástí nové unijní strategie boje proti rakovině, informovala agentura DPA.
Ode dneška je v jednom kilogramu soli povolen nejvýše jeden miligram olova, mezní hodnota tohoto kovu ve víně sklizeného v nadcházejícím roce se snížila z 0,15 na 0,10 miligramu na kilogram. Od úterka platí také nové normy pro koncentraci kadmia v ovoci, zelenině, obilí či olejninách. "V rámci evropského plánu pro boj proti rakovině jsme se zavázali dále snižovat obsah karcinogenních látek," řekla agentuře DPA eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová. Krok je podle ní dalším příkladem toho, že v EU je spotřebitel vždy na prvním místě.
Důvodem pro stanovení přísnějších limitů jsou nová vědecká zjištění, podle nichž neexistuje žádná hranice koncentrace tohoto jedovatého rakovinotvorného kovu, pod níž by se daly vyloučit negativní dopady na lidské zdraví. Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) nedávno uvedla, že olovo v potravinách je schopné i při dodržení dosavadních norem narušit neurologický vývoj lidského plodu, batolat a dětí. Vysoké koncentrace tohoto kovu se v minulosti prokázaly například v řasách, rybách, mořských plodech či doplňcích stravy.*
Jihočeský kraj zřídí na podzim virtuální tržiště, kde budou jihočeští potravináři a zemědělci nabízet výrobky středním školám. Kraj zřizuje asi 120 středních škol, do nichž chodí téměř 19 000 dětí. Časem by se mohly zapojit i základní a mateřské školy, sociální ústavy nebo nemocnice. Uvedl to na českobudějovické výstavě Země živitelka jihočeský hejtman Martin Kuba. Premiér Andrej Babiš novinářům řekl, že projekt by potom mohly převzít všechny kraje.
"Naše babičky a maminky chodily dříve na trhy, tam bylo to nejčerstvější, co se dalo koupit. A protože teď už fungují virtuální trhy, tak chceme takový vytvořit. Umožnit všem malým výrobcům, aby tam mohli svoji produkci nabídnout do nějaké blízké školy a aby si je školy mohly přímo koupit. Jde nám o to, abychom právě na stoly našich jihočeských dětí dostávali to nejkvalitnější a nejčerstvější, co v Jihočeském kraji vzniká," řekl Kuba. Kraj finančně odmění pět škol, které budou mít největší procento jihočeských potravin. Zemědělci a potravináři mají velké problémy uplatnit se i na regionálním trhu, zároveň se do ČR vozí zboží mnohdy podprůměrné kvality, řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná s tím, že do tržiště by se mohly zapojit desítky výrobců. Podle Kuby se do jihočeských škol dostávají potraviny, které často putují přes "půl světa" a jsou dotované, aby se převezly daleko. "Přitom u nás máme strašnou spoustu skvělých produktů, kdy se ti malí producenti někdy nedokážou prosadit proti silným řetězcům," řekl hejtman. Krajský plán podpořil i Babiš. "Iniciativa pana hejtmana Kuby je skvělá, já jim držím palce. Doufám, že uspějou, a potom by to mohly převzít všechny kraje. My bychom měli přesvědčit naše občany, že je důležité, aby kupovali české potraviny, tím podpoříme sami sebe. Bohužel jsme od revoluce nešli tím směrem, říkali jsme: všechno dovezeme, a to byla chyba. Ale ještě je stále šance to napravit," řekl premiér.*
Obyvatelé brněnských sídlišť loni vyhodili do popelnic o 27 procent méně potravinového odpadu než v předchozím roce, průměrný obyvatel Brna o 11 procent méně. Nejčastěji lidé vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a balené potraviny. Množství potravin v komunálním odpadu druhým rokem měřili odborníci z Mendelovy univerzity, dnes výsledky představili novinářům. Snažili se také ovlivnit chování lidí. Lépe než vyvolávání šoku či strachu funguje v kampaních pozitivní motivace a dlouhodobá edukace.
V každém ročním období udělali odborníci rozbor odpadu z černých popelnic z 900 domácností. Třetina byla ze sídlištní zástavby, třetina z vilové a třetina ze zástavby venkovského typu. Projekt nemá za cíl jen zjistit, kolik potravin se vyplýtvá, ale také změnit chování lidí prostřednictvím různých intervencí. Podle dostupných informací měly kampaně znatelný efekt. "V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v České republice, ale zřejmě ani jinde na světě," uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně-ekonomické fakulty. Podle aktuálních dat vyhodí průměrný obyvatel Brna do popelnice 33,3 kilogramu potravin za rok. Nejvíc se plýtvá na sídlištích. Meziročně však se objem vyhozených potravin snížil, a to nejvýrazněji právě na sídlištích. Ve venkovské a vilové zástavbě je plýtvání v porovnání s minulým rokem téměř beze změn. Obecně tam lidé zacházejí s odpadem lépe díky možnosti kompostovat nebo dát zbytky potravin zvířatům. Nyní výzkumníci vyhodnocují účinnost jednotlivých kampaní, kterými se snažili ovlivnit domácnosti. Kampaně vyvolávající šok nebo pocit strachu sice poutají pozornost, ale dlouhodobě se chování nezmění - lepší je motivovat pozitivně, uvedla Lucie Veselá z fakulty.*
Výrobci tuzemských potravin se mohou již třinácté zapojit do soutěže o značku Česká chuťovka, nebo Dětská chuťovka, která jim má pomoci proniknout s jejich produkty do povědomí zákazníků. Přihlášky mohou posílat do 16. září. Ocenění, která se udělují v deseti kategoriích, mají být předána 2. listopadu v sídle Senátu, pokud to epidemická situace umožní. Uvedl to ředitel projektu Česká chuťovka Josef Sléha.
Podle Sléhy soutěž především pomáhá spotřebitelům objevit chutné české potraviny. Umožňuje dát o sobě vědět i malým a středním výrobcům, kteří jinak nemohou konkurovat velkovýrobcům v nákladech na reklamu, a proniknout s jejich produkty do povědomí spotřebitelů. Předseda senátní komise pro rozvoj venkova Jiří Vosecký pak ocenil vizi a nadšení pořadatelů. Podle něj česká potravina je základ a kdo nemá vlastní potraviny, nemá soběstačnost. Té se pak dosahuje velmi špatně, konstatoval. „V České republice má každý kraj nějakou regionální potravinu a snaží se to nějakým způsobem propagovat. Před námi je jeden velký úkol, a to dostat všechny regionální potraviny do určitého celostátního systému,“ řekl s tím, že by měly mít základní jednotné zastřešující logo, aby zákazník měl jednodušší výběr. Vosecký a připustil, že s tím budou „mít velkou práci“. Podle místopředsedy Stále komise Senátu pro rozvoj venkova a člena hodnotitelské komise Petra Šilara je třeba ukázat českým občanů, že v přemíře zahraničních produktů si mohou vybrat kvalitní a chutnou českou potravinu. Předsedkyně hodnotitelské komise Jana Dostálová poukázala na to, že zájem výrobců o přihlášení do soutěže neklesá, naopak spíše stoupá. To je podle ní pozitivní. Podle Sléhy se letos očekávají zhruba dvě stovky přihlášených výrobků.
