V chovu kachen v Lipolticích na Pardubicku je ptačí chřipka. Jde o chov společnosti Perena, která nahlásila úhyn 380 z 3500 chovaných kachen. Odebrané vzorky potvrdily ptačí chřipku. Chovatel musí nechat utratit všechny kachny. Informoval o tom v tiskové zprávě mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Podle pardubické veterinární správy začne vybíjení chovu dnes. Jde o letošní páté ohnisko ptačí chřipky v Česku

Firma Perena je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. Chovy má v několika krajích, ptačí chřipka se v nich vyskytla také loni na jaře.

Veterinární inspektoři provedli v Lipolticích kontrolu a stanovili předběžná opatření s cílem zabránit šíření nákazy mimo chov. "Zbývající drůbež v chovu bude v souladu s legislativou utracena. Okolo ohniska budou vymezena uzavřená pásma a v nich přijata mimořádná veterinární opatření. V současné době se čeká na stanovení patogenity viru," řekl Vorlíček.

Utracení chovu pak začne dnes odpoledne, řekl bez dalších podrobností Radek Axmann z pardubické veterinární správy.  "Zároveň bude nařízen soupis veškeré i domácí drůbeže v perimetru tří kilometrů a dále budou sledovány veškeré chovy v okruhu deseti kilometrů. Jedná o obvyklou reakci při výskytu obdobné nákazy," uvedl hejtman Martin Netolický.

Firma Perena se sídlem v Chlumci nad Cidlinou na Hradecku má haly s chovem kachen v Královéhradeckém, Středočeském a Pardubickém kraji. Ptačí chřipka se v chovech vyskytla loni na jaře. V březnu musela firma nechat usmrtit 75 tisíc ptáků ze zařízení, kde chovala takzvané rodičovské kachny, které nesou vejce, z nichž se líhnou kachňata. Koncem března pak ptačí chřipka zasáhla velkochov slepic v Kosičkách na Královéhradecku.*

Podnik na výrobu vajec v Kosičkách na Královéhradecku plně obnovil chov slepic, který musel loni na jaře kvůli nákaze ptačí chřipkou zcela zlikvidovat. Ve dvou vlnách podnik do čtyř hal navezl celkem 150 000 mladých slepic. Aktuálně podnik připravuje investici kolem 130 milionů korun do stavby dvou hal, kde budou slepice chované na podestýlce a ne jako dosud v klecích. Uvedl to ředitel podniku Jan Pozdílek. Farma patří k významným drůbežářským podnikům v Královéhradeckém kraji.

V Kosičkách bylo v prvních třech dubnových dnech loňského roku utraceno všech 170 000 slepic. Ačkoli byla nákaza zjištěna v jedné hale u zhruba 63 000 mladých slepic, které ještě nesnášely vejce, musely být utraceny i nosnice, u nichž se nemoc neprokázala. Po prosincovém úhynu a vybití 188 000 kusů slepic v Libotenicích na Litoměřicku to byla druhá největší likvidace drůbeže v jednom chovu při loňském výskytu ptačí chřipky v ČR.

Zákazníci firmy výpadek dodávek nepocítili, protože Kosičtí při prodeji vajec spolupracují se šesti drůbežárnami, které výpadek farmy v Kosičkách vyrovnaly. Vlastní produkci vajec podnik obnovil navezením prvních 60 000 nosnic v květnu. Zbývající tři haly ze čtyř podnik slepicemi zaplnil v září.

Škodu na vybitých slepicích a náklady spojené s likvidací ohniska nákazy podnik vyčíslil na asi 37 milionů korun. Po vybití slepic podnik udělal na farmě očistu a několikanásobnou dezinfekci všech prostor a nechal spálit i krmivo ze sil. Farma od státu jako kompenzaci dostala 34 milionů korun. Podnik pak zavedl řadu opatření. Velmi zpřísnil pohyb lidí v areálu, pořídil monitorovací kamerový systém, dezinfekční brody či automatické uzavírání areálu za vozidly.

Po likvidaci ptačí chřipky podnik dvě staré haly zboural a celkovou kapacitu farmy tím snížil z 200 000 na asi 160 000 slepic. "Na jaře chceme začít stavět dvě nové snáškové haly v chovu na podestýlce," řekl Pozdílek. Podnik tím reaguje na zákaz klecových chovů, který podle rozhodnutí Parlamentu vstoupí v platnost 1. ledna 2027. Na stavbu nových hal by chtěl podnik získat dotaci, zatím se svou žádostí neuspěl.*

Arménie zakázala kvůli výskytu případů ptačí chřipky dovoz všech drůbežích výrobků z Ústeckého kraje a z polské části Slezska. Podle webu Panorama.am to uvedl arménský státní úřad pro bezpečnost potravin při ministerstvu zemědělství. Zákaz vstupil v platnost včera. Reaguje na informace Světové organizace pro zdraví zvířat a má zabránit šíření ptačí chřipky na území Arménie.

Kromě živé drůbeže se zákaz vztahuje také na všechny druhy drůbežích produktů, suroviny (peří, chmýří), vejce na prodej a na inkubaci, kostní moučku, krmiva, doplňková krmiva (s výjimkou doplňkových krmiv obsahujících syntetické a chemické materiály ) a na polymerové a kartonové krabice na vejce. Virus vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 se v posledních týdnech prokázal na několika místech České republiky. Mimo jiné i v obci Blažim na Lounsku v Ústeckém kraji. Několik ohnisek ptačí chřipky nahlásilo v listopadu také Polsko.*

Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v obci Klínovice na Strakonicku. Bylo v něm 32 slepic, kachen i hus, některé uhynuly, zbylé veterináři utratili. Jde o vysoce patogenní ptačí chřipku typu H5N1, přenosnou na člověka, je to čtvrté letošní ohnisko nákazy v ČR. První letošní případ nákazy u volně žijících ptáků potvrdili veterináři u labutě ve středočeské Davli. Uvedl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Chovatel z Klínovic nahlásil na krizovou linku, že uhynulo šest ze 32 ptáků; tři slepice, dvě kachny a jedna husa. "Veterinární inspektoři zjistili na místě úhyn další slepice a klinické příznaky typické pro ptačí chřipku u několika žijících kusů drůbeže," uvedl mluvčí. Státní veterinární ústav Praha pak ve vzorcích potvrdil, že jde o ptačí chřipku H5N1. Zbývající drůbež dnes veterináři utratili.
Virus vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 se prokázal také u mrtvé labutě, která se našla na levém břehu Vltavu v Davli v okrese Praha-západ. "Letos se jedná o první případ této nákazy u volně žijících ptáků v ČR," sdělil Majer. Za loňský rok evidují veterináři 79 pozitivních volně žijících ptáků, na 35 místech Česka.
Začátkem ledna potvrdili veterináři ohnisko ptačí chřipky chovného hejna kachen divokých poblíž obce Hajany na Strakonicku. V chovu bylo téměř 280 kachen divokých. Drůbež veterináři utratili. Ohnisko odhalili po kontrolách spjatých s ohniskem v obci Řečice, jež je součástí Blatné. Ptačí chřipka se 4. ledna prokázala také u malochovů v Bojanovicích na Znojemsku a v obci Blažim na Lounsku v Ústeckém kraji.
Ptačí chřipka se potvrdila v Jihočeském kraji i loni v listopadu v chovu hus, jejž provozuje Rybářství Nové Hrady. Jde o jediný šlechtitelský chov hus v Česku s padesátiletou tradicí. Chov čítal 5000 ptáků, veterináři tam v listopadu a prosinci utratili postupně asi 4100 ptáků. Po žádosti chovatele vybrali 420 hus z několika linií, které zatím ušetřili, aby zůstalo šlechtění zachované.*

Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky chovného hejna kachen divokých poblíž obce Hajany na Strakonicku. V chovu je téměř 280 kachen divokých. Jde o vysoce patogenní ptačí chřipku typu H5N1, přenosnou na člověka. Drůbež veterináři utratí. Ohnisko odhalili veterináři po kontrolách spjatých s ohniskem v obci Řečice, jež je součástí Blatné. Uvedl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Veterináři při kontrole chovů v ochranném pásmu kolem ohniska u Blatné odebrali vzorky od 40 chovných kachen. Státní veterinární ústav v Praze pak potvrdil, že jde o ptačí chřipku H5N1. "Kachny neměly klinické příznaky, nicméně ptačí chřipka je potvrzená. Je to asi 280 divokých kachen. Chov funguje podobně jako bažantnice; před hony se vypouští ven," řekl mluvčí. Kolem ohniska vymezí veterináři tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru, zavedou tam mimořádná opatření.

Ohnisko v Blatné potvrdili veterináři v polovině prosince. Byl to malochov drůbeže ve vesnici Řečice, 60 ptáků. Malá část z nich uhynula, zbylé veterináři utratili. V tamním tříkilometrovém ochranném pásmu je i velkochov firmy Blatenská ryba, tam se nákaza neprokázala.

Ptačí chřipka se potvrdila v kraji i loni v listopadu v chovu hus, jejž provozuje Rybářství Nové Hrady. Jde o jediný šlechtitelský chov hus v Česku s padesátiletou tradicí. Chov čítal 5000 ptáků, veterináři tam v listopadu a prosinci utratili postupně asi 4100 ptáků. Po žádosti chovatele vybrali 420 hus z několika linií, které zatím ušetřili, aby zůstalo šlechtění zachované.

Před koncem roku se ptačí chřipka prokázala ve velkochovu drůbeže v Libotenicích na Litoměřicku. V chovu bylo 188 000 nosnic, zhruba 50 000 veterináři utratili, zbytek uhynul. Zlikvidovat se muselo také skoro 1,7 milionu vajec, z toho část byla ve skladu na Plzeňsku. V ČR loni veterináři utratili zhruba čtvrt milionu ptáků.*

Veterináři potvrdili další dvě ohniska ptačí chřipky, jde tak o první dvě ohniska v letošním roce. Jde o malochovy v Bojanovicích na Znojemsku v Jihomoravském kraji a v obci Blažim na Lounsku v Ústeckém kraji. Subtyp choroby byl v obou případech H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Loni veterináři v ČR utratili skoro 330 000 kusů ptáků, další stovky tisíc na chorobu uhynuly.

Na Znojemsku chovateli uhynulo všech devět chovaných slepic, v Ústeckém kraji pak šlo o úhyn osmi z 12 slepic. "Část přeživších slepic vykazovala změny chování. Také v tomto případě vyšetření veterinárními inspektory odebraných vzorků potvrdilo ptačí chřipku H5N1. Zbývající kusy v chovu budou dnes utraceny a odvezeny k bezpečné likvidaci do asanačního podniku," uvedl Majer. V Evropě přibývá nových ohnisek ptačí chřipky jak u volně žijících ptáků, tak v chovech. V České republice utráceli veterináři například ptáky z několika hejn firmy Rybářství Nové Hrady. Nové ohnisko objevili veterináři na konci roku v bažantnici na Hodonínsku, kde museli zlikvidovat 5000 bažantů. Loni na konci roku likvidovali veterináři velkochov v Libotenicích na Litoměřicku, kde bylo zhruba 188 000 nosnic. Přibližně 50 000 jich bylo utraceno, zbytek uhynul, likvidovalo se také 1,7 milionu vajec.*

Francouzští veterináři odhalili vysoce patogenní ptačí chřipku na krůtí farmě na západě Francie. Jde o první takový výskyt v regionu, uvedla včera drůbežářská společnost Anvol s odvoláním na informace zveřejněné místními úřady.

Virus se rozšířil na farmě čítající na 13.000 krocanů ve vesnici Beaufou v departementu Vendée, řekl agentuře Reuters ředitel firmy Anvol Yann Nédélec. V Evropě v poslední době přibývá nových ohnisek ptačí chřipky jak u volně žijících ptáků, tak v chovech. Bulharské veterinární úřady proto o víkendu začaly utrácet více než 39.000 kuřat ze dvou velkochovů na jihu země. V Česku v posledních týdnech utráceli veterináři ptáky z několika hejn firmy Rybářství Nové Hrady, v bažantnici na Hodonínsku a ve velkochovu drůbeže v Libotenicích na Litoměřicku. Celkově loni bylo nutné v Česku kvůli nákaze zlikvidovat více než čtvrt milionu kusů drůbeže.*

Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže na Strakonicku. V chovu ve vesnici Řečice, jež patří pod Blatnou, bylo 60 ptáků. Malá část z nich uhynula, zbylé veterináři utratili. V tříkilometrovém ochranném pásmu je i velkochov firmy Blatenská ryba. Veterináři přijmou mimořádná opatření, vznikne i soupis okolních malochovů. Uvedli to veterináři.

"Chovatel v Řečici nahlásil úhyn šesti kusů drůbeže, z toho tří perliček a tří slepic. Další drůbež v chovu, ve kterém se nacházelo původně asi 60 kusů, vykazovala příznaky typické pro ptačí chřipku," sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Veterináři odebrali vzorky, prokázalo se, že je to ptačí chřipka subtypu H5N1. Nakolik je virus patogenní, není zatím zřejmé. Zbývající drůbež v chovu dnes veterináři utratili. Vymezí také ochranné pásmo, pásmo dozoru a přijmou mimořádná opatření.
V ochranném pásmu ohniska je i velkochov firmy Blatenská ryba, řekl ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba. Blatenská ryba přišla v roce 2017 kvůli ptačí chřipce zhruba o 27 000 kachen, veterináři tam také zlikvidovali téměř 60 000 násadových vajec. Společnost pak neobnovila chov chovných kachen, obnovila chov kachen jatečných. Teď má asi 30 000 kachen, řekl ředitel firmy Jiří Bláha.*

Největšího chovatele krůt a zpracovatele krůtího masa v Česku, firmy ZOD Brniště na Českolipsku, se zákaz dovozu drůbeže a drůbežího masa do Ruska nedotkne. ZOD Brniště tam nevyváží, dodává na český trh, do Polska a Německa, řekl předseda představenstva Petr Kubíček. Podle tiskové agentury TASS ruská veterinární inspekce kvůli ptačí chřipce dočasně zakázala dovoz živé drůbeže a drůbežích výrobků z Libereckého a Jihomoravského kraje a z některých částí Německa do Ruska.

V Libereckém kraji se letos ptačí chřipka objevila jen na jaře u pěti uhynulých labutí u jezera Velký Písečák v Příšovicích na Liberecku. Jinak se regionu nákaza vyhýbala. ZOD Brniště podle Kubíčka ptačí chřipku ve svých chovech nikdy nemělo. Firma dodává na trh prostřednictvím své zpracovatelské firmy Prominent CZ. Loni tak vyprodukovala 2768 tun krůt a krocanů. Prominent CZ ale zpracovává nejen krůtí maso, ale i kuřecí, hovězí a vepřové. Koronavirus a s ním spojené uzavření restaurací se loni podle Kubíčka projevilo snížením odbytu a výkupních cen, chov krůt tak skončil zhruba třímilionovou ztrátou. I když víc nakupovaly domácnosti, propad se dohnat nepodařilo. Pomoci by ale měl vlastní e-shop, který firma v závěru loňského roku zprovoznila. Nabídla možnost objednání zboží s vyzvednutím v prodejně nejprve v Praze, teď před Vánoci už tuto možnost nabízí všech 19 prodejen Prominentu CZ. "Do budoucna počítáme i s rozvážkou," dodal Kubíček. ZOD Brniště patří k nejmodernějším zemědělsko-potravinářským podnikům v Libereckém kraji. Je největším chovatelem krůt a krocanů a také holštýnského černostrakatého skotu. Hospodaří zhruba na 2500 hektarech zemědělské půdy a zaměstnává 60 lidí. Vedle zemědělské prvovýroby má firma také čerpací stanici, pískovnu a podnik na zpracování krůtího a kuřecího masa Prominent CZ, kde pracuje dalších 100 lidí. V loňském roce utržila společnost 305,5 milionu korun a hospodaření skončilo ziskem 17,3 milionu korun.*

Veterináři potvrdili další ohnisko ptačí chřipky, bylo v malochovu se 120 kusy drůbeže ve Ždírci u Blovic v okrese Plzeň-jih. Nemoc byla také potvrzená u volavek na Českolipsku. V obou případech šlo o subtyp H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.

"Chovatelka nahlásila úhyn pěti kachen a 12 nosnic. Drůbež před úhynem vykazovala příznaky typické pro ptačí chřipku, podobné příznaky i u části žijících ptáků," uvedl mluvčí o plzeňském chovu. Veterináři po prokázání choroby dnes zbývající drůbež utratili. "V současné době se čeká na stanovení patogenity viru. S ohledem na zjištěnou patogenitu bude okolo ohniska následně vymezeno ochranné pásmo a pásmo dozoru a budou přijata mimořádná veterinární opatření," doplnil.
Choroba pak byla také potvrzená u osmi volavek u Heřmanického rybníka na Českolipsku, pokud nejde o nemoc v chovu, tak se ochranná pásma nevymezují.
Od minulého úterý platí kvůli nákaze zákaz chovu drůbeže pod širým nebem, musí se  umisťovat do budov. Výjimku má chov holubů a běžců, jako jsou pštrosi. Za nedodržení mimořádných veterinárních opatření hrozí až dvoumilionová pokuta pro podnikající a právnické osoby, u fyzických osob je pokuta do 100 000 korun.
V Evropě ohnisek ptačí chřipky přibývá. V České republice letos veterináři utratili už zhruba čtvrt milionu ptáků, nemoc citelně zasáhla například chovy kachen firmy Perena.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down