Zahrádkáři se po řadě let dočkali svého zákona. Zahrádkářský zákon, který má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Zákon upravuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Předchozí tři pokusy prosadit takovýto zákon nebyly úspěšné. S nynějším návrhem uspěla skupina tří desítek poslanců z různých stran, koaličních i opozičních. Argumentují mimo jiné tím, že obdobný zákon existuje ve všech okolních zemích.

Na přijetí zákona naléhal loni také premiér Andrej Babiš, když řekl, že poslanci by měli spíše schválit zahrádkářský zákon, a nikoli stále řešit epidemii covidu-19. Schválení zákona by podle něj bylo krokem k soběstačnosti Česka v pěstování ovoce a zeleniny.
Zahrádkářskému spolku bude nyní možné propachtovat pozemek pro zahrádkářskou činnost pouze na dobu určitou, a to nejméně na dva roky. Pokud bude propachtovatelem stát nebo obec, bude nejkratší možná doba pachtu deset let. Zahrádkářskou činností se bude obecně rozumět veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úpravu.
Zahrádkářská činnost má také podle schválené verze zákona výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se i na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.
V roce 2001 zamítla sněmovna návrh zahrádkářského zákona již v prvním čtení. Další návrh vetoval v roce 2010 tehdejší prezident Václav Klaus a sněmovna už o jeho vetu nerozhodla. Naposledy ho v roce 2016 vrátila sněmovna autorům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí.*

Sněmovna propustila do třetího čtení návrh zahrádkářského zákona. Návrh poslanců napříč stranami má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. V závěrečném hlasování by ale mohl proti původně předložené podobě doznat změn. Zemědělský výbor v něm chce například změnit definici zahrádkářské činnosti a vyjít vstříc některým námitkám vlády.

Na přijetí zákona naléhal v polovině září také premiér Andrej Babiš. Poslanci by podle jeho tehdejšího vyjádření měli schválit zahrádkářský zákon a nikoli stále řešit epidemii covidu-19. Schválení zákona by podle něj bylo krokem k soběstačnosti Česka v pěstování ovoce a zeleniny.
"Češi jsou národ zahrádkářů a chatařů a víme dobře proč, co nám to přináší. Není nad ten pocit, když si něco vypěstujete sami nebo když se zbavíme paneláku a zvelebujeme si zahrádku nebo chatku," řekla poslankyně Monika Jarošová.
Zemědělský výbor chce změnit definici zahrádkářské činnosti tak, aby se nevztahovala pouze na navrhovaný zákon, ale měla širší platnost. V pasáži, že jde o činnost veřejně prospěšnou, chce vypustit slova o tom, že je ale určená jen pro vlastní potřebu a potřebu svých domácností. Podle vyjádření vlády jde o vnitřně rozporné ustanovení. Jen těžko může být za veřejně prospěšnou považována činnost, která primárně slouží k uspokojování vlastních potřeb a nikoli širších potřeb veřejnosti, poznamenala vláda. K návrhu jako celku však zaujala neutrální postoj.*

Slovensku se nedaří snížit závislost na dovozu potravin a zemědělských produktů. Bilance zahraničního obchodu se zmíněným zbožím se loni podle analýzy slovenského ministerstva zemědělství znovu zhoršila. Slovenští farmáři dlouhodobě upozorňují na nízké zastoupení potravin domácí produkce na pultech obchodů a na chybějící potravinovou soběstačnost země v základních komoditách.

Schodek zahraničního obchodu slovenského zemědělského a potravinářského sektoru se loni prohloubil o více než desetinu na 1,81 miliardy eur (47,6 miliardy Kč). Ve srovnání s průměrem za posledních pět let to představuje zhoršení obchodní bilance o 40 procent.
"Ve vývozu převládaly výrobky s nižší přidanou hodnotou, na rozdíl od dovozu, kde převládaly produkty s vyšší přidanou hodnotou. Tento trend může pokračovat i v příštích letech," uvedlo ministerstvo zemědělství.
Nejčastěji Slovensko vyváželo obilí. Dováželo zejména maso, mléčné produkty, stejně jako nealkoholické a alkoholické nápoje.
Šéf Slovenské zemědělské a potravinářské komory Emil Macho dnes řekl, že na Slovensku se dlouhodobě vedou jen "hezké řeči o soběstačnosti". "Pojďme nakrmit zemi v základních komoditách," řekl před novináři Macho. Už dříve přitom upozornil, že v pracovní dny jezdí na Slovensko ze zahraničí denně přes 800 kamionů s potravinami. Často jde o dovoz potravin z Česka.
Macho také kritizoval stát za to, že požaduje zpětné zvýšení plateb za pronájem státní půdy. Ministerstvo zemědělství v reakci tvrdilo, že na základě dřívějšího oznámení Evropské komise a slovenského antimonopolního úřadu má stát pronajímat pozemky za tržních podmínek.
Hospodaření slovenských farmářů se loni zhoršilo, zisk sektoru klesl o 20 procent na 83 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Potravinářství naopak zisk zvýšilo o 14 procent na 219 milionů eur (5,75 miliardy Kč).*

Spotřeba drůbežího masa v Česku loni proti roku 2010 vzrostla o 17,1 procenta na 28,7 kilogramu na osobu. Soběstačnost klesla z 85 procent na 65 procent. Nejvíce drůbežího masa se dovezlo z Polska, největší vývoz směřoval na Slovensko. Celkem se loni v Česku chovalo 11,6 milionu kuřat na výkrm, 347 000 krůt, 768 000 kachen a 20 000 hus. Na společné tiskové konferenci to uvedli zástupci Agrární komory ČR, Českomoravské drůbežářské unie a Státní veterinární správy.

Loni se do Česka dovezlo 109.723 tun drůbežího masa, meziročně o dvě procenta méně. Tři čtvrtiny připadaly na kuřecí maso, následovaly krůtí maso (15 procent), kachní a husí maso (zhruba desetina). Pokud jde o jednotlivé země, téměř tři pětiny drůbežího masa bylo do Česka dovezeno z Polska. Následovaly Německo (11 procent), Maďarsko (deset procent) a Slovensko (šest procent).
Vývoz drůbežího masa z ČR loni meziročně klesl zhruba o pětinu na 17 790 tun. Na kuřecí maso připadalo 83 procent, kachní a husí maso měly 15 procent, krůtí maso se na exportu podílelo dvěma procenty. Téměř polovina vývozu směřovala na Slovensko. Následovaly Německo (23 procent), Rakousko (11 procent) a Maďarsko (deset procent).
"Drůbež chovaná v Česku je pod přísnou veterinární kontrolou. Funguje zde celý chovatelsko-výrobní řetězec. Od rozmnožovacích chovů, které snášejí vejce, přes líhně, výkrm a porážku, až po zpracování masa," řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Také drůbeží maso z ciziny podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda podléhá přísným kontrolám. "Na pult supermarketů se tak nedostane nekvalitní maso. Drůbeží maso je ale třeba konzumovat čerstvé, protože podléhá rychlé zkáze. Je tedy vhodné vybírat maso z lokálních chovů. Dalším ukazatelem kvality je etiketa, na které musí být uvedeny datum trvanlivosti, informace o výrobci a jeho adresa, název výrobku a země původu," dodal Semerád.

Některé nevládní organizace působící v zemědělském sektoru nesouhlasí s plánovaným rozdělením financí, jež byly vládou na konci března převedeny na pomoc zemědělcům na zvýšení soběstačnosti a zvládnutí současné koronavirové krize. Informovala o tom ředitelka kanceláře Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Šárka Gorgoňová. Žádají proto ministra zemědělství, aby přehodnotil rozdělení finančních prostředků a jednal se všemi dotčenými organizacemi tak, aby finanční pomoc schválená vládou zemědělcům na řešení dopadů epidemie měla podporu širší zemědělské veřejnosti a byla skutečně efektivní a rychle dostupná pro co největší počet subjektů.

Ministerstvo zemědělství v dubnu uvedlo, že drtivá většina těchto financí bude směřovat do investičního opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). „S tímto rozdělením zásadně nesouhlasíme. Tato forma podpory z významné části směřovaná na projekty nad pět milionů korun bude po žadatelích vyžadovat v této nejisté době značné investiční zatížení, neboť finance se k farmářům dostanou v řádu jednoho roku či spíše dvou let. Je nesporné, že malé a střední podniky na tyto prostředky nedosáhnou, protože v rámci svých peněžních toků nebudou schopné uvolnit tyto částky na nezbytné předfinancování projektů,“ uvedli ve svém prohlášení zástupci ASZ, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů,  Společnosti mladých agrárníků ČR, Svazu marginálních oblastí a Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců. Navíc se taková podpora podle nich bude týkat pouze velmi omezeného počtu zemědělských subjektů a pouze v několika málo sektorech bez většího zdůvodnění jejich výběru ze strany ministerstva. Jako daleko efektivnější pomoc v době plošných a velmi rychle uplatňovaných mimořádných opatření by zástupci těchto organizací očekávali plošnou a rychlou podporu všech zemědělských subjektů ve formě, která bude efektivní pro co nejširší spektrum zemědělských podniků a omezí tak jejich možný úbytek v souvislosti s krizí, který by v konečném důsledku mohl vést právě ke snížení soběstačnosti. Touto cestou může být například využití funkčního a osvědčeného režimu de minimis, který nepodléhá režimu schvalování Evropské komisi a lze jej využít prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu ke snížení úvěrového zatížení farem nebo jako přímou dotaci, a to navíc ve velmi krátké době, což je v současné situaci rozhodující.*

Zemědělcům by pomohlo v odbytu snížení daně z přidané hodnoty u plodin, ve kterých ČR není soběstačná, ale má pro ně vhodné klimatické podmínky. Jde o ovoce, zeleninu nebo brambory. Problémem je také chybějící pracovní síla ze zahraničí. Uvedl to na tiskové videokonferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Pýcha chce také jednat s obchodníky, aby nabízeli v první řadě české produkty a až budou vyprodané, využívali zboží z dovozu. Předseda svazu poukázal rovněž propad tržeb podniků, které byly odkázané na regionální trhy nebo jídelny. Pýcha připomněl i dlouholetá jednání o ochraně zemědělců před nepojistitelnými riziky jako je mráz nebo sucho. Podle Pýchy je potřeba najít odvahu a zavést fond nepojistitelných rizik nebo podobné fondy na úrovni jednotlivých farem. Nedávné mrazy výrazně totiž zasáhly úrodu meruněk, přičemž ovocnáři odhadli škody mezi 50 až 80 miliony korun, ale i třešně, višně, švestky a hrušky. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka tak ještě zvýší závislost českého trhu na zásobování z dovozu po celou sezónu. Ludvík uvedl, že lze předpokládat mírný nárůst cen a možné jsou i částečné výpadky v zásobování ze zahraničí s ohledem na zvládnutí sklizňových prací ve Španělsku a Itálii, které jsou také výrazně závislé na v současnosti méně dostupné zahraniční pracovní síle. Podle předsedy unie nyní mají pěstitelé ve svých zásobách asi deset tisíc tun tuzemských jablek z loňské sklizně. Do nové sklizně jablek, která začne v srpnu, bude tuzemský trh poptávat zhruba 45 tisíc tun jablek. Podle něj bude tedy potřeba dovézt minimálně 35 tisíc tun, zejména z Itálie a Polska, tedy ze zemí, na jejichž dovozu je český trh závislý. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka sdělil, že aktuálně je zelenina z loňské sklizně již téměř vyprodaná. „Nově začínáme sklízet chřest, jarní cibulku a ředkvičky, průběžně sklízíme plodovou zeleninu z krytých ploch, jako jsou rajčata a okurky. Do začátku letošní sklizně plodin, jako je například cibule nebo mrkev, je třeba čekat citelný růst cen umocněný obavami z nedostatku zeleniny v souvislosti s koronavirem a covid – 19,“ upřesnil.

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 18/2020.

Zemědělci požadují možnost zařazení do státního programu bezúročných půjček COVID, v odbytu by jim také pomohlo snížení daně z přidané hodnoty pro plodiny, ve kterých ČR není soběstačná, ale má pro ně vhodné klimatické podmínky. Jde o ovoce, zeleninu nebo brambory. Problémem je také chybějící pracovní síla ze zahraničí, nyní se jedná se zastupitelskými úřady na Ukrajině, řekl novinářům předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Zemědělci neočekávají, že by tyto komodity na pultech obchodů chyběly, může jich ale být v celé Evropě nedostatek, a budou tak dražší. U zeleniny podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky může naopak dojít u některých komodit ke zlevnění, až budou na trhu čerstvé z letošní sklizně. Snížení cen pod úroveň posledních let ale neočekává. Pýcha chce také jednat s obchodníky, aby nabízeli v první řadě české plodiny, a až pokud budou vyprodané, tak brali dovozy.
Farmáři podle Pýchy mohou o peníze v programu COVID žádat pouze na nezemědělské činnosti, což by chtěl změnit. I když neočekává, že by peníze na účty přišly brzy, mělo by to pomoci cashflow podniků. Některé firmy podle něj byly odkázané na regionální trhy nebo jídelny, takže se jim nyní výrazně propadly tržby. Jako příklad uvedl společnost, jež hospodaří na 2000 hektarech, které klesly tržby na polovinu. Pokud by vláda zemědělce do programů COVID nezařadila, podle Pýchy by potřebovali provozní úvěry od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který spadá pod ministerstvo zemědělství.
Předseda také připomněl dlouholetá jednání o ochraně zemědělců před nepojistitelnými riziky, jako je mráz nebo sucho. Nedávné mrazy zasáhly ovocnáře, první dvě mrazové vlny přitom zničily úrodu meruněk se škodou mezi 50 až 80 miliony korun, poslední pak negativně ovlivnila třešně, višně, švestky a hrušky. Podle Pýchy je potřeba najít odvahu a zavést fond nepojistitelných rizik nebo podobné fondy na úrovni jednotlivých farem.*

Jako katastrofální označil dnes premiér Andrej Babiš údaje o potravinové a zemědělské soběstačnosti České republiky. Řekl to na sněmu Agrární komory ČR v Brně. Česko dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.

"Dneska jsou čísla o soběstačnosti katastrofální. Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme. Máme tady největší koncentrace řetězců a zásadní chyba byla umožnit cizincům kupovat půdu. To v Maďarsku nebo Polsku neexistuje," řekl Babiš.

Vyzval také zemědělce, aby bojovali proti nepravdám týkajícím se podle něj pěstování řepky, které jako nadměrné kritizují hlavně ekologové.

"Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda," zdůraznil Babiš. Dodal, že dvě třetiny vypěstované řepky se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy. Na výrobu biopaliv se podle něj spotřebuje třetina řepky. Ministr zemědělství Miroslav Toman podotkl, že řepka prospívá půdě a zadržuje vodu v krajině.

Bývalý ministr zemědělství a nyní opoziční poslanec Marian Jurečka napsal, že řepka je zlepšující plodina. "V osevním postupu je lepší než například obiloviny jako pšenice, ječmen a podobně," uvedl Jurečka. Za jeho vedení ministerstva zemědělství v roce 2017 vláda schválila zprávu o stavu vodního hospodářství, která konstatovala, že pesticidy k ošetření plodin jako řepka a kukuřice významně kontaminují podzemní vody na rozdíl od herbicidů používaných pro ošetřování obilnin, které vodu nekontaminují v takovém rozsahu. Už v roce 2016 ministerstvo za Jurečky představilo vizi do roku 2030, v níž se předpokládalo snížení výměry olejnin včetně řepky, která tvořila přes 80 procent ploch olejnin. "Snížení řepky v osevním postupu se podaří jedině tehdy, když bude vláda více podporovat citlivé komodity jako ovoce, zelenina, brambory, cukrová řepa, krmné plodiny a živočišnou výrobu," řekl Jurečka.*

Za katastrofální označil premiér Andrej Babiš údaje o potravinové soběstačnosti České republiky. Uvedl to na sněmu Agrární komory ČR, který se uskutečnil 12. května v Brně v den zahájení Národní výstavy hospodářských zvířat. Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího představuje 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.

„Dneska jsou čísla o soběstačnosti katastrofální. Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme. Máme tady největší koncentrace řetězců a zásadní chyba byla umožnit cizincům kupovat půdu. To v Maďarsku nebo Polsku neexistuje,“ konstatoval Babiš. Podle Jandejska Česká republika má podmínky pro to, aby zvyšovala svoji soběstačnost v zemědělských produktech i potravinách. „Jen musíme nastavit mantinely, podpory a vše ostatní tak, aby ti, kdo pracují, mohli rozvíjet svá hospodářství a obyvatelstvu zajistit co nejkvalitnější potraviny,“ míní prezident Agrární komory. Babiš na sněmu také vyzval zemědělce, aby bojovali proti nepravdám týkajícím se podle něj pěstování řepky, které jako nadměrné kritizují hlavně ekologové. „Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda,“ zdůraznil Babiš. Dodal, že dvě třetiny vypěstované řepky se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy. Na výrobu biopaliv se podle něj spotřebuje třetina řepky.

Celá článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 21

Státu se nedaří zvyšovat soběstačnost v živočišné produkci, přestože šlo v letech 2015 až 2017 na její podporu 21 miliard korun, z toho deset miliard korun z fondů Evropské unie. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Největší nedostatky zjistil u nastavení podmínek národních dotací. Podle ministerstva byly dotace z programů vypláceny v souladu se stanovenými podmínkami. S penězi se nenakládalo nehospodárně, přesto je připravena změna, aby se vyloučily pochybnosti, uvedl v reakci mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Česká republika patří k zemím EU, které živočišnou výrobu výrazně dotují. Dotace na její podporu se od roku 2012 stále zvyšují. Například na chov prasat a drůbeže vzrostly podle NKÚ mezi lety 2012 až 2016 o 300 procent, stavy hospodářských zvířat se ale v roce 2017 proti roku 2015 snížily a klesla i míra krytí spotřeby hovězího a vepřového masa, uvedl NKÚ. Největší nedostatky zjistil NKÚ u národního dotačního programu, který má pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám. MZe za tyto dotace proplatilo v kontrolovaném období 5,3 miliardy korun. Podmínky, které ale MZe nastavilo, podle kontrolorů nenutily příjemce chovat se hospodárně. "Dotace tak například používali k úhradě předražených pronájmů čisticích a dezinfekčních strojů nebo k zaplacení odborného dozoru při čištění stájí, které si přitom prováděli vlastními silami," uvedl NKÚ. Ministerstvo nehospodárnost s penězi odmítá, přesto v této souvislosti připravilo změnu. Sdělilo, že podpory na činnosti související s mechanickou očistou a desinfekcí ustájovacích prostor a chovných zařízení budou poskytovány formou jednotné sazby. Kontroloři ministerstvu také vytýkají to, že více než 200 milionů korun vyplatilo mlékárnám na úhradu běžných provozních výdajů. "Jednalo se přitom o společnosti, které dlouhodobě vykazují zisk," podotkl úřad. Podle ministerstva ale podmínky nevylučují z poskytnutí dotací žadatele, kteří jsou v zisku či vlastní větší podnik. Dotační program režimu jakosti mléka resort považuje za klíčový pro zachování konkurenceschopnosti.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down