Největší britský řetězec supermarketů Tesco začne v rámci zkušebního programu poskytovat neprodané potraviny charitativním organizacím. Program bude zatím zahrnovat deset prodejen v Británii, informovala agentura Reuters.

Společnost Tesco uvedla, že její prodejny a distribuční centra loni vyhodily zhruba 30 000 tun rychle se kazících potravin, například chleba, ovoce či zeleniny. Manažeři vybraných obchodů budou nyní používat aplikaci informující charitativní organizace o množství přebytečných potravin, které je pro ně v prodejnách zdarma k dispozici.
"Je to potenciálně největší krok, který jsme učinili k omezení plýtvání potravinami," uvedl generální ředitel britské firmy Dave Lewis. "Doufáme, že to bude začátek odstraňování potřeby vyhazovat v našich obchodech poživatelné jídlo," dodal.
Sousední Francie v květnu schválila zákon, který supermarketům zakazuje ničit neprodané jídlo. Místo toho musejí tyto potraviny poskytovat charitativním organizacím. Manažerům obchodů, kteří toho nařízení poruší, bude hrozit pokuta a dokonce i vězení.
Tesco je třetím největším maloobchodním prodejcem na světě. Od roku 1996 působí rovněž na českém trhu. V současnosti má v Česku více než dvě stovky obchodů, 19 čerpacích stanic a sedm obchodních center. Provozuje také franšízingovou síť Žabka, která čítá více než stovku obchodů. V Česku Tesco podle svých internetových stránek zaměstnává téměř 14 000 lidí.*

Slovenské úřady začaly vysokými pokutami trestat obchodníky za jejich údajná pochybení při prodeji potravin. Patrně tři nejvyšší sankce, každou ve výši jednoho milionu eur, tedy zhruba 27,5 milionu korun, zatím Státní veterinární a potravinová správa (SVPS) uložila maloobchodnímu řetězci Tesco, mimo jiné také za prodej prošlých potravin. Vyplývá to z údajů, které tento úřad zveřejnil na svém webu.

Inspektoři na Slovensku za nedostatky při prodeji či distribuci potravin obvykle vyměřují podnikatelům pokuty ve stovkách až tisících eur. Stát ale v minulosti výrazně zvýšil sankce v případě, že se firmy opakovaně dopustí vážných pochybení při výrobě nebo prodeji potravin. V takovém případě úřady musejí uložit pokutu od jednoho do pěti milionů eur, tedy v přepočtu zhruba 27,5 až 137,5 milionu korun.
Vysoké sankce hrozí nejen za opakovaný prodej prošlých potravin, ale například i v případě výroby nebo prodeje zkažených potravin či potravinářských produktů bez označení alergenů.
Slovenská divize britského řetězce Tesco dostala vysoké pokuty za to, že ve třech svých prodejnách podle inspektorů opakovaně nabízela potraviny po uplynutí minimální trvanlivosti. Největší maloobchodní síť na Slovensku reagovala sdělením, že má pochybnosti o rozhodnutí inspektorů, a proto se vůči pokutám hodlá bránit u soudu.
Slovenská SVPS naposledy letos v dubnu potvrdila pokutu milion eur řetězci Tesco, když inspektoři našli v jedné z jeho prodejen na východě země mimo jiné šest druhů prošlých potravin v hodnotě zhruba 17 eur (asi 470 Kč) a také 29 kilogramů zkaženého ovoce a zeleniny. Prošlé potraviny a další nedostatky odhalili inspektoři ve zmiňované prodejně už na jaře minulého roku, za což Tesco tehdy dostalo pokutu sedm tisíc eur.
Analytik Ľubomír Drahovský, který se věnuje slovenskému maloobchodu, zmiňované pokuty a zejména jejich výši kritizoval. Tesco podle něj prodává tak velký objem potravin, že odhalit nedostatky není žádným problémem. "Nejsou to ovšem závady, které by ohrožovaly spotřebitele. Klidně bychom je mohli najít v každé provozovně každého obchodního řetězce na Slovensku," řekl Drahovský listu Hospodárske noviny.
SVPS zveřejňuje na svém webu až pravomocná rozhodnutí o uložených pokutách slovenským podnikatelům. Pokud firmy ve správním řízení neuspěly s odvoláním vůči sankci, pravomocná rozhodnutí mohou ještě nechat prozkoumat soudem. Pokuty ve výši několika desítek tisíc eur dostaly na Slovensku i další maloobchodní sítě nebo menší prodejci.
Mezi zastánce vysokých pokut a pravidelných kontrol obchodníků, výrobců potravin a distributorů se na Slovensku řadí ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek, který pravidelně informuje o zjištěných nedostatcích a uložených pokutách.
Slovensko v minulosti zvýšilo pokuty za pochybení obchodníků při prodeji potravin v reakci na výsledky kontrol, které v obchodech odhalily řadu nedostatků. Obchodníci se bránili tím, že zveřejněné statistiky nerozlišovaly případy prodeje nevyhovujících potravin například od prasklé dlažby ve skladech.*

Češi loni na internetu utratili za potraviny tři miliardy korun, což je zatím jen zlomek jejich celkových výdajů za tuto kategorii rychloobrátkového zboží. Včetně kamenných prodejen totiž čeští zákazníci za potraviny vydali celkem 152 miliard korun. V příštích letech by se ale podíl nákupů potravin přes internet měl zvyšovat. Uvedl to na maloobchodním kongresu Samoška v Olomouci analytik Zdeněk Skála ze společnosti Incoma GfK.

Potraviny bez zahrnutí alkoholických a nealkoholických nápojů na internetu podle průzkumu Incoma GfK nakupuje deset procent tuzemských uživatelů internetu. V průměru nakoupí na internetu potraviny desetkrát za rok a při jednom nákupu utratí přibližně 500 korun. Češi si na internetu objednávají především trvanlivé a konzervované potraviny, kávu, čaj, sladkosti nebo speciální potraviny, jako je například zdravá výživa. Potraviny na internetu nakupují nejčastěji zákazníci obchodních řetězců Tesco a Kaufland.
Skála se domnívá, že potraviny v následujících letech na internetu porostou přinejmenším stejným tempem jako celý internetový trh. Zahájit prodej potravin přes internet podle něj ale není jednoduché, protože obchodníci musí nejprve zajistit logistiku. Výhodu mají obchodní řetězce, které disponují rozsáhlou sítí prodejen. Například Tesco při zahájení prodeje potravin a rychloobrátkového zboží přes internet v roce 2012 nejprve zásobovalo domácnosti v okolí velkého nákupního centra v Praze, které sloužilo jako logistická základna. Poté území pokryté internetovým prodejem postupně rozšiřovalo.
Obchodníci, kteří se pustí do prodeje potravin prostřednictvím internetu, musí podle Skály zajistit rychlou dodávku potravin a zároveň nabídnout rozumnou cenu, která zaujme zákazníky a zajistí efektivní provoz e-shopu. Pokud bude tento byznys opravdu rozjetý,  není důvod, aby se k tomu (nákupům potravin na internetu) lidé nepřikláněli, míní Skála.
Konkurence na online trhu s potravinami v Česku postupně roste. Svůj internetový obchod jako první zprovoznil obchodní řetězec Tesco, jehož Služba Potraviny nyní dominuje prodeji potravin přes internet. E-Shop má 165 000 registrovaných zákazníků. Internetové obchody chystají také Billa či Kaufland.
Na online trh s potravinami loni v září vstoupil e-shop Rohlik.cz, za kterým stojí podnikatel Tomáš Čupr a investiční skupiny Miton a Enern. Podle Čupra by mohl do pěti let dosáhnout ročního obratu téměř deset miliard korun. Nový e-shop s potravinami připravuje i skupina Rockaway podnikatele Jakuba Havrlanta. Povede ji dlouholetý šéf tuzemské pobočky řetězce Globus Petr Vyhnálek. Do pěti let chce obchod dosáhnout obratu v řádu miliard korun.
Češi loni na internetu za rychloobrátkové zboží utratili 28 miliard korun. Mezi nejčastěji nakupované kategorie patří léky, vitamíny, kosmetika a drogistické zboží. Lidé na internetu nakoupili například parfémy za pět miliard korun a stejnou sumu peněz utratili za potravu pro domácí zvířata.*

Zájem Čechů o mladé francouzské víno beaujolais v posledních letech upadá. Dávají přednost domácímu svatomartinskému, kterého se každoročně prodá mnohonásobně více než francouzského vína z odrůdy Gamay. Jako každý třetí čtvrtek v listopadu se i dnes po celém světě včetně České republiky otevírají sudy s lahvemi beaujolais nouveau z oblasti okolo Lyonu.

Svatomartinského vína, které se v ČR již několik let otevírá 11. listopadu na svátek svatého Martina, moravští a čeští vinaři dodají letos na trh 1,9 milionu lahví. Přestože toto množství druhým rokem po sobě mírně klesá a nedosahuje rekordních 2,2 milionu lahví z roku 2012, mnohonásobně převyšuje počet lahví beaujolais, které se do země dovezou.
Údaje o plánovaných dovozech v letošním roce ani o loňských dovozech nemá organizace zastupující francouzské pěstitele beaujolais k dispozici. V roce 2012 se do ČR dovezlo 70 000 láhví beaujolais, proti roku 2011 poloviční množství. Trvající pokles zájmu o beaujolais potvrzují obchodníci. Někteří z nich jej již v nabídce na rozdíl od svatomartinského nemají, ač toto víno ještě před pár lety prodávali.

V obchodním řetězci Tesco v letošním roce stejně jako loni zařadili z mladých vín pouze vína svatomartinská. Je to v souladu s dlouhodobou strategií podpory lokálních dodavatelů, řekl mluvčí tohoto řetězce. Popularitu svatomartinských vín dokládá tím, že se jich jen za první týden letos v rámci řetězce prodalo přes 50 000 lahví.
Podle mluvčí hypermarketů Globus Pavly Hobíkové se právě kvůli popularitě svatomartinských vín dostalo do pozadí beaujolais. Zákazníci pořizují přibližně z 80 procent víno svatomartinské a pouze asi 20 procent dává přednost beaujolais. Svatomartinská vína jsou cenově dostupnější, naopak cena beaujolais za poslední dva roky mírně vzrostla, podotkla Hobíková. Globus letos nabízí dva druhy beaujolais od vinaře George Duboeufa. Levnější variantu za 119 a dražší láhev za 199 korun.
Mladé beaujolais mívá málo tříslovin, světlou barvu a ovocnou chuť, znalci letos opět hovoří o chuti po červeném ovoci i banánu. Podle webu Monsieur Vintage šla polovina z letošních 600 000 hektolitrů červeného vína na vývoz. Hlavními odběrateli jsou už tradičně Japonci. Hongkongská letecká společnost Cathay Pacific podle svého webu přepravila do Asie rekordních 1,75 milionu lahví beaujolais nouveau 2014, což je o 37 procent více než loni.
Největšími konzumenty nového beaujolais jsou ale obyvatelé Francie. Tam se také koná nejvíce oslav a společenských akcí k uvítání mladého vína z oblasti, která je místem výroby i kvalitních tradičních vín.*

Kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) zjistila, že v obchodech řetězce Tesco se prodává kukuřice k výrobě popcornu, která obsahuje výrazně nadměrné množství mykotoxinu fumonisinu, uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Jedná se o výrobek TESCO Corn Beans, zrna kukuřice pro přípravu popcornu v mikrovlnné troubě v půlkilogramovém balení, minimální trvanlivost je do 26. srpna 2015.
Fumonisin je plíseň, kterou hodnotí Světová zdravotnická organizace jako možný karcinogen. Předpisy stanoví, že maximálně může kukuřice obsahovat 1000 miligramů fumonisinu na kilogram, SZPI jej však objevila v množství 4395 miligramů. "Okamžitě jsme informaci vložili do evropského systému rychlého varování RASFF a nařídili prodejci dotčenou šarži stáhnout z prodeje. Zároveň jsme zahájili správní řízení o uložení pokuty," sdělil Kopřiva.
Při došetřování SZPI zjistila, že prodejce dováží výrobek od maďarského dodavatele, celkem nakoupil 3840 balení. "Doporučujeme všem spotřebitelům, kteří mají výrobek doma, aby jej nekonzumovali," uvedl Kopřiva.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down