Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni museli vytěžit 650 000 metrů krychlových kůrovcového dříví. Bylo to zhruba o 90 000 metrů krychlových méně, než plánovali,a také o 160 000 kubíků méně než v předchozím roce. "Z toho vyplývá, že se nám konečně podařilo obrátit kůrovcový trend a máme důvod k mírnému optimismu," uvedl v  tiskové zprávě jednatel ALSOL Arnošt Buček.

"Situace je však stále vážná, zvrátit současný pozitivní vývoj může i jedno suché jaro. V minulém roce kůrovec z českých lesů nezmizel, ale pouze jej lokálně ubylo, pořád je ho v krajině enormní množství," uvedl Buček.
ALSOL spravují církevní lesy v Olomouckém a Zlínském kraji o rozloze více než 42 000 hektarů. S poklesem nahodilých těžeb ubylo i hektarů kalamitních holin, proti předchozímu roku šlo o pokles o 17 procent, a to z 1163 hektarů na 965 hektarů holin. Lesníci se zaměřili na výsadbu, při jarní a podzimní etapě výsadby zalesnili 1103 hektarů bezmála 6,5 milionu sazenic. "Všude, kde je to vhodné, podporujeme také přirozenou obnovu lesa, kterou se nám v loňském roce podařilo obnovit les na rozloze 258 hektarů," uvedl Buček.
Lesníky letos čeká také obnova lesních cest. "V letošním roce budeme poprvé čerpat prostředky z naspořené rezervy na opravu lesních cest, které kvůli zvýšenému provozu v lese utrpěly značné škody. Našim cílem bylo a je tyto komunikace opravovat průběžně, avšak až nyní, se snížením těžební činnosti, se můžeme intenzivněji pustit do jejich obnovy a údržby. Zároveň chceme část prostředků věnovat do společenské funkce lesa, konkrétně do oprav historických studánek a odpočinkových míst, která dlouhá léta chátrají," uvedl Buček.

Kůrovcové těžby budou letos o 40 procent nižší než v loňském roce, odhadl v rozhovoru končící ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Kůrovcová kalamita je tak podle něj za vrcholem. Toman dodal, že stát jedná s vlastníky lesů o budoucím financování lesního hospodářství, jednou z možností je příspěvek na plochu, podobně jako jej mají zemědělci z evropských peněz. V tomto případě by se ale musely najít zdroje v národním rozpočtu.

Loni se v ČR vytěžilo 35,75 milionu metrů krychlových dříví. Letos by jej podle ministra mělo být mezi 28 až 30 miliony metrů krychlových. Z toho by kůrovcové těžby měly činit mezi 17 a 20 miliony metrů krychlových.
Podle Tomana se daří kůrovcové dříví vytěžit a sanovat, množství napadeného dříví se tak snižuje. "V první řadě je to díky práci lesníků. Dále nám pomohlo také počasí a v neposlední řadě to, že jsme přijali opatření, mimo jiné plány podpory, ale třeba také zjednodušení některé administrativy," řekl ministr.
Stát letos vyplatil lesníkům na kompenzace za snížené ceny dříví 3,6 miliardy korun, s předchozími příspěvky jde o zhruba 13 miliard Kč. Na podzim pak ministerstvo prosadilo zvýšení platby na příspěvky na péči o nově vysázené lesy, a to na 16 000 Kč na hektar ročně místo dosavadních 12 000. Do budoucna se diskutuje o zavedení plošného příspěvku ve všech typech lesů. Jestli se tento systém realizuje, bude podle Tomana záviset na nastupující koalici.
Toman také řekl, že Lesy ČR se vrací do zisku. Stát ale nepředpokládá, že by státní podnik odváděl peníze do státního rozpočtu. Ministr řekl, že je třeba navrátit peníze do krajiny prostřednictvím zalesňování. Letos státní podnik, který obhospodařuje zhruba polovinu lesů v ČR, má zalesnit 22 000 hektarů ploch, což je dvojnásobek stavu před kalamitou.*

Nezisková organizace Greenpeace se odvolala k ministerstvu životního prostředí proti rozhodnutí krajského úřadu o těžbě dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Od ministerstva žádá předběžné opatření na zákaz těžby. Podle navrhovaného plánu by se podle Greenpeace mělo kácet i v oblasti, která má být podle nedávno schválené smlouvy o ochraně území ponechána od ledna příštího roku samovolnému vývoji. Organizace to uvedla ve zprávě.

Smluvní ochranu uzavřel krajský úřad se společností I. H. Farm letos v srpnu po téměř sedmiletém vyjednávání a začne platit v lednu 2022. Zahrnuje podle ekologů přesné vymezení bezzásahového území, které představuje 200 hektarů lesa, což je asi čtvrtina z dotčeného území. Na jeho zbytku by se mělo hospodařit výhradně podrostním a výběrným způsobem se závazkem nesnižovat podíl nejstarších porostů a dodržovat přirozenou druhovou skladbu lesa. "To však samo o sobě žádnou ochranou dotčeným skupinám organismů neposkytuje, neboť může být provozováno stejně intenzivně jako hospodaření pasečné. Všechny staré stromy mohou být například z porostu odstraňovány," uvedla organizace.
Proti kácení a za bezzásahovost celé lokality se vyslovilo téměř 13 000 občanů v petici za záchranu bučin a vědci formou výzvy k ministerstvu životního prostředí. "Dlouhodobě kritizujeme Krajský úřad Ústeckého kraje za nedostatečnou ochranu vzácného území krušnohorských bučin," uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. "Spolu s odborníky nesouhlasíme se smluvní ochranou, která zajišťuje samovolný vývoj pouze 200 hektarům lesa, kde vlastník navíc plánuje ještě těžit těsně předtím, než smlouva začne platit. Jedná se o porosty buků starší 140 let, které najdeme na málo místech v republice, neboť staré porosty jsou systematicky káceny," uvedla Krejčová.*

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí snížil meziročně těžbu dřeva o 12 procent na 5,6 milionu metrů krychlových z předchozích rekordních 6,34 milionu metrů krychlových. Důvodem je ústup kůrovcové kalamity, která je již na většině území Česka za svým vrcholem. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi. Kůrovcová kalamita je největší v historii Česka.

K útlumu kůrovcové kalamity vedle intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro, které zpozdilo jarní rojení kůrovce zhruba o jeden měsíc.
S ústupem kůrovcové kalamity státní podnik snížil i celoroční plán těžeb na 12,1 milionu metrů krychlových z ještě v březnu zamýšlených 14,07 milionu metrů krychlových. Za celý loňský rok těžby ve státních lesích dosáhly rekordních 14,35 milionu metrů krychlových dřeva, z nichž 93 procent připadlo na kůrovcové a jiné nahodilé těžby.
Přes ústup kalamity jsou některé regiony šířením kůrovce stále významně zasaženy. "Kalamita trvá na Vysočině, ale i tam se ji daří brzdit. Nejhorší je situace v severních Čechách, kde kalamita kulminuje. Především je zasaženo Českolipsko, Rumbursko a Děčínsko," řekla Jouklová.
V Libereckém kraji tak Lesy ČR plánují letos meziroční zvýšení těžeb o 29 procent na 775 000 metrů krychlových. V Ústeckém kraji čekají nárůst o 17 procent na 1,2 milionu metrů krychlových.
Těžba dřeva ve státních lesích začala významně růst s příchodem kůrovcové kalamity od roku 2018. V letech bez kůrovcové kalamity byla roční těžba u Lesů ČR kolem osmi milionů metrů krychlových a pololetní kolem čtyř milionů metrů krychlových.
Letos podnik hodlá zalesnit rekordních 21 000 hektarů holin. Proti loňskému zalesnění 16 000 hektarů to představuje nárůst o 31 procent. Na letošní zalesnění podnik a jeho smluvní partneři použijí kolem 90 milionů sazenic stromků, zatímco loni jich vysázeli 74 milionů. Do konce června bylo vysázeno 51,4 milionu stromků.*

Letošní těžba dřeva ve státních lesích na Vysočině by měla být asi o pětinu nižší než vloni, Lesy ČR počítají s vytěžením 2,288 milionu metrů krychlových. V první polovině tohoto roku těžba podniku v kraji převýšila milion metrů krychlových. Vyplývá to z údajů, které Lesy ČR zveřejnily na svém webu. Smrkové lesy Vysočiny už několik let ničí kůrovcová kalamita, dřeva se tam poslední tři roky těžilo nejvíc v České republice.

Státní podnik Lesy ČR na Vysočině spravuje třetinu lesů. Podle dřívějších informací podniku v nich dělníci za uplynulý rok pokáceli 2,88 milionu metrů krychlových dřeva. Ke konci letošního června bylo v těchto státních lesích skoro 7200 hektarů holin. V letošním roce má podnik v plánu zalesnit 3500 hektarů a vysadit 22,4 milionu sazenic. Na dalších 1080 hektarech pozemků se podle předpokladu obnoví les přirozeně. Méně dřeva než před rokem zatím těží i Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi. Vloni jeho pracovníci dohledali hodně stromů poškozených kůrovcem už koncem června, tento rok to bylo až v červenci. "Rojení kůrovce bylo významně později díky studenému jaru a bude patrně o generaci (kůrovce) méně. Ale může být teplý podzim a může se to celé změnit," řekl ředitel družstva Jiří Svoboda. Družstvo spravuje 5750 hektarů lesů na Havlíčkobrodsku a Žďársku. Vloni z nich vytěžilo 130.000 metrů krychlových dřeva, letošní těžba by podle předpokladu ředitele mohla být nižší i o čtvrtinu. V těchto lesích ještě kůrovec nezpůsobil tolik škod jako v jiných částech Vysočiny. Zatímco roční těžba družstva se vloni proti běžným rokům zvýšila přibližně dvaapůlkrát, některým jiným podnikům v kraji stoupla i na desetinásobek. Ke zpomalení kácení by podle lesníků někde mohlo vést i to, že už tam moc smrků nezbývá.*

 

Středeční noční bouře zejména v západních Krkonoších vážně poškodila řadu lesních porostů. Podle prvních odhadů bude rozsah polomů dosahovat 20 000 metrů krychlových. Mnoho turistických stezek a cyklotras v západních Krkonoších je neprůchodných. Sdělili to zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se sídlem ve Vrchlabí na Trutnovsku. Odhadované množství poničeného dřeva odpovídá asi 20 procentům každoročních těžeb v KRNAP.

"Většina poškození je do 150 hektarů, jde v podstatě o jedno údolí. Takto soustředěné poškození lesa jsme v Krkonoších neměli od roku 2007, kdy se přes hory přehnal orkán Kyrill," řekl vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.
Správa KRNAP přesný rozsah škod zjišťuje, chce k tomu použít i drony. "Naši piloti dnes ráno poškozenou oblast nalétli a díky záběrům, které z dronu pořídili, jsme schopni velmi přesně spočítat rozsah škod, zasaženou plochu a počet popadaných stromů. To nám mnohem efektivněji pomůže organizovat práce na likvidaci této kalamity. Rádi bychom měli kalamitu zpracovanou do tří měsíců," řekl Jansa.
Správci KRNAP začátkem června uvedli, že kůrovcová kalamita v Krkonoších má svůj vrchol za sebou a nejspíš se začala blížit ke konci. Kalamita kůrovce v Krkonoších gradovala v posledních třech letech. Podle Jansy by kalamita po středeční bouři, za předpokladu, že se ji podaří včas zpracovat, neměla mít na gradaci kůrovce zásadní vliv.
"Významné zhoršení kůrovcové kalamity by se objevit nemělo. Tím, že kalamitu budeme zpracovávat, tak by se to nemělo projevit na okolních porostech. Nejsilnější je vždy první rojení (kůrovce), a to máme za sebou," řekl Jansa.*

Těžba dřeva se v Pardubickém kraji v předchozích třech letech stále zvyšovala. Zatímco v roce 2018 dosáhla 995 229 metrů krychlových, vloni to bylo 1 552 369 metrů krychlových. Naprostá většina, zhruba 95 procent, připadala na neplánovanou nahodilou těžbu, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Na vině byla především přetrvávající kůrovcová kalamita. Těžba dřeva kvůli napadení hmyzem se zvýšila za tři roky z 304 995 metrů krychlových na 1 037 826 metrů krychlových. Dominance těžby smrkového dřeva vzrostla z 794 199 metrů krychlových v roce 2018 na 1 338 204 metrů krychlových v roce 2020.
Minulý rok se zvýšilo i množství vytěženého borového dřeva. V letech 2018 a 2029 se ročně pohybovalo kolem 95 000 metrů krychlových, vloni dosáhla jeho těžba 119 365 metrů krychlových. Naopak množství vytěženého listnatého dřeva, především bukového a dubového, se ve srovnání s rokem 2018 snížilo.
Kromě kácení stromů napadených kůrovcem museli lesníci také odstraňovat následky kalamit způsobených zvláště silným větrem. V Pardubickém kraji se tato takzvaná živelní těžba v posledních letech snižovala. V roce 2018 na ni připadalo 364 498 metrů krychlových dřeva, vloni 220 001 metrů krychlových.*

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) začal kácet první dřevo na krovy pro obnovu domů zničených na jižní Moravě čtvrtečním tornádem. Dřevorubci ve státních lesích v okolí obce Gajer na Svitavsku vybírali a poráželi smrky, z nichž půjdou udělat trámy o délkách deset až 12 metrů. Právě takové trámy jsou obvykle potřeba pro postavení nových krovů. Lidé postižení tornádem dostanou dřevo od LČR darem. Uvedla to mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Podnik krátce po řádění tornáda oznámil, že lidem poskytne na obnovu zničených domů až 50 metrů krychlových dřevěné kulatiny na nový krov nebo finanční dar ve výši 100 000 korun. "Zatím se na nás obrátilo kolem 400 lidí, samotnou žádost o pomoc podalo téměř 100 z nich. Většina žadatelů má zájem o finanční pomoc. U ní předpokládáme proplacení prvních darů tento týden," uvedla Jouklová.
Do pátku by měli těžaři na Svitavsku pokácet asi 200 metrů krychlových dřeva, které by mělo stačit pro čtyři žadatele. Dřevo těží pomocí těžebního stroje, takzvaného harvestoru. Vytěženou kulatinu státní podnik pošle na pilu, kde z dřeva udělají trámy či latě podle požadavků stavebníka. Další dřevo jsou státní lesy připraveny těžit i v jiných oblastech, například na Vysočině či jižní Moravě.
Lesy ČR plánují, že na krovy se bude těžit převážně smrkové dřevo napadené kůrovcem. "Právě takové dřevo je pro tento účel vhodné, samotná dřevní hmota poškozená není, stopy po kůrovci jsou pouze v lýku," uvedla mluvčí.*

Zlínský kraj chce přispět třemi miliony korun na obnovu komunikací, které byly poškozeny těžbou dřeva po kůrovcové kalamitě. Jde o spolufinancování projektů obcí Branky, Kladeruby a Ratiboř, podpořených z dotačního programu ministerstva pro místní rozvoj, řekl dnes novinářům náměstek hejtmana Lubomír Traub.

Poskytnutí dotace obcím projednali krajští radní a doporučili krajskému zastupitelstvu dotace schválit. Z krajského rozpočtu je pro obec Branky navržena dotace 544.959 korun, pro Kladeruby 376.920 korun a pro Ratiboř 2,1 milionu korun. Dotace odpovídají míře poškození komunikací v obcích a částce, o kterou obce požádaly. "Dotace obce využijí na opravu komunikací ve svých katastrech, které byly poškozeny nadměrným zatěžováním v důsledku těžby dřeva po kůrovcové kalamitě," uvedl Traub.
Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo program loni v prosinci. Dotace ministerstva pokryje 60 procent nákladů, 20 procent dá kraj a zbytek uhradí samotné obce. Krajští zastupitelé budou přidělení dotací schvalovat 21. června.
Těžba dřeva ve Zlínském kraji loni meziročně klesla o 17,7 procenta. Dosáhla zhruba 1,519 milionu metrů krychlových, předloni byla více než 1,845 milionu metrů krychlových. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Dosud rekordní objem těžby dřeva zaznamenali statistici v regionu v roce 2018, v souvislosti s odstraňováním stromů napadených kůrovcem a likvidací rozsáhlých polomů tehdy dosáhla 2,354 milionu metrů krychlových.

Těžba kůrovcového dřeva v lesích Krkonošského národního parku (KRNAP) loni meziročně vzrostla o 42 procent na 81 058 metrů krychlových dřeva. Správci KRNAP přes stále rostoucí kůrovcové těžby míní, že současná kůrovcová kalamita v Krkonoších tím má svůj vrchol za sebou a nejspíš se začala blížit ke konci, uvedl KRNAP v tiskové zprávě.

Těžba kůrovcového dřeva rapidně roste od začátku kůrovcové kalamity v roce 2018. Ještě v roce 2017 se v KRNAPu vytěžilo pouhých 5275 metrů krychlových dřeva napadeného hmyzími škůdci. Kůrovcové těžby tvoří zásadní část celkových těžeb v KRNAPu, které loni vzrostly o 16 procent na 116 432 metrů krychlových.
Vyšší celkové těžby lesníci v KRNAPu naposledy vykázaly v roce 2007, a to přes 122 000 metrů krychlových dřeva. Tehdy nadprůměrné těžby způsobila kalamita po ničivém orkánu Kyrill, který Krkonoše zasáhl v lednu 2007.
Podle vedení Správy KRNAP by mohla být kalamita kůrovce na ústupu. "Dosavadní letošní čísla naznačují, že se šíření kůrovce zpomaluje. Vidíme světlo na konci tunelu," uvedl říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Kalamita kůrovce v Krkonoších gradovala v posledních třech letech. "Předpokládáme, že loňský rok kulminovala a letos již čísla nahodilých hmyzových těžeb budou klesat," doplnil vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down