Zemědělci v jižních Čechách hnojí ozimy. Hlavní jarní práce, jako setí nebo vláčení luk a pastvin, nechávají na konec března a na duben, až půda vyschne a přestane mrznout. Někteří stihli minulý týden zasít oves. Kvůli tomu, že někde měli pozemky loni podmáčené, čekají místy až o pětinu nižší výnos řepky. Vyplává to z rozhovoru s jihočeskými zemědělci.

Přihnojit už stihli zemědělci z družstva Třebonín, které leží mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Hospodaří na 850 hektarech, vedle rostlinné výroby mají i 400 kusů skotu. "Teď čekáme, až se vysuší půda, abychom mohli začít sít. Secí mašina do toho nemůže vjet, protože je bahno. Minulý týden, když bylo pěkné počasí, jsme stačili osít asi 20 hektarů ovsa, jinak je to rozbahněné," řekl předseda družstva Jan Rytíř.
Ozimy přihnojuje družstvo Horusice na Táborsku. Sít zatím kvůli mrazu nezačalo. "Budeme ještě podsévat jetele do jařin, děláme hlavně ozimé obiloviny a ozimou řepku. Díky tomu, že budeme podsévat jetel, musíme začít až v dubnu, aby nám nezmrznul," řekl prokurista Milan Houska. Družstvo s 550 hektary stihlo na podzim ošetřit plodiny pomocí herbicidů.
Jinak je na tom Zemědělské obchodní družstvo Borovany na Českobudějovicku. V říjnu mělo kvůli dešťům pozemky moc mokré, muselo tak ukončit setí, neudělalo postřiky, některé polní práce nestihlo. "Teď nám začal hektický čas: hnojení kejdou, kydání stájí, příprava drůbežárny na první turnus, válení jetelišť, doorávání pozemků," uvedl hlavní agronom Jan Kouba. Sít plánují podle počasí na přelomu března a dubna.*

Z nezvykle teplého jara nemají příliš velkou radost tuzemští pěstitelé zeleniny, jelikož vysoké teploty by mohly zpomalit růst zeleniny. Naopak se uspíší její vývoj, což by mohlo znamenat nižší výnosy, řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.

"Je otázka, jak to (teplé počasí) bude dlouho trvat. Krátkodobě to nějak zvládneme. Pokud by to ale mělo trvat déle, tak je to určitě handicap. U některých druhů zeleniny se totiž nastartoval vývoj oproti růstu. V květnu by zelenina měla především růst a pak teprve následovat její vývoj," uvedl Zeman, podle kterého například hrášek letos začal kvést se dvou- až třítýdenním předstihem.

Pokud budou takřka letní teploty pokračovat, podle Zemana hrozí, že zelenina dostatečně nevyroste. "Bude mít snahu jít do květu. Třeba u takového špenátu nebo zeleného hrášku je nebezpečí, že to může rychle kvést, čímž se to znehodnocuje. Je tady určité riziko i nižšího hektarového výnosu," upozornil Zeman. Zelináři proto v těchto dnech pouští na plné obrátky závlahy, aby eliminovali dopad teplého počasí na růst a vývoj zeleniny.

Zelenina se v Česku pěstuje zhruba na 10 000 hektarech půdy. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou tradičně zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down