Majitelé lesů se nepotýkají jen s přírodními kalamitami, ale také s ekonomikou i s novou legislativou, která boří to, na co byli zvyklí a někdy i kriminalizuje věci, které dřívější lesní zákony dovolovaly. Tak třeba změna zákona o rozpočtovém určení daní ohrožuje i podpory zakotvené v lesním zákoně. Stále chybí vyhláška, které by řešila náhrady vzniklé omezením hospodaření v souvislosti s Naturou 2000. Ceny za dříví se neustále snižují, zatímco ceny výrobků ze dřeva rostou.
O svých problémech jednali majitelé lesů —členové organizace SVOL — Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů — v uplynulých dnech v Pelhřimově.
Míň peněz na dotace
Zatímco do konce loňského roku garantoval dotace do lesního hospodářství dané zákonem o lesích stát, od letošního roku je financují kraje. Těm poslední změna zákona o rozpočtovém určení daní proto navýšila příjem z daní. Předmět podpory a její výši určují nadále závazná pravidla, která schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a která vyšla i pro letošní rok jako příloha k zákonu o státním rozpočtu. I když většina krajů tvrdí, že se lesy mají podporovat, některé se necítí být touto povinností vázány. Podle Martina Flory ze SVOL je zde patrný rozpor: Jestliže pravidla pro poskytování dotací jsou součástí státního rozpočtu, pak na tyto podpory měl stát dát krajům přímo peníze, které by na daný účel vázal. "Je nutná další úprava předpisů tak, aby cesta prostředků od státu do lesů byla transparentní," prohlásil Flora. "Částky nejsou dost vysoké, aby hradily všechny požadavky," potvrdil obavy majitelů lesů náměstek hejtmana Zlínského kraje Vojtěch Jurčík. Jak připomněl, k tomu ještě z loňského roku, kdy dotace do lesů hradilo ministerstvo zemědělství (MZe), zůstal nemalý dluh, který MZe slíbilo vykrýt z letošních peněz. Nedostatečnou výši prostředků potvrdil i Petr Bureš z kraje Vysočina. Jak uvedl, přidělené zvýšení financí představuje v případě jeho kraje 19,364 milionu korun, loni však bylo pro lesy zapotřebí 31,893 milionu korun. Pokud by kraje vyplácely příspěvky na lesy, pak by to podle Bureše nebylo podle zákona o lesích, ale v režii krajů. Opodstatněnost připomínek krajů i majitelů lesů připustil Tomáš Krejza, ředitel odboru koncepce a ekonomiky MZe. Jak uvedl, jeho resort již zahájil v této věci jednání s ministerstvem financí (MF) a ministerstvem vnitra (MV). Řešením by podle něj bylo, aby MZe dostalo do rozpočtu dalších 250 milionů korun a financovalo dotace do lesů jako dříve. K nedoplatkům za loňský rok se podle Krejzy MZe hlásí. Záleží však na výsledku jednání s MF.
Zákon o lesích
Zákon o lesích čeká místo uvažovaných dílčích úprav kompletní přepracování. Loni se objevil návrh tzv. malé novely lesního zákona. Jeho záměrem byla možnost uložit náhradní státní správu tam, kde se majitel o svůj les nestará a svou nečinností ohrožuje okolní majetky. Proti návrhu této novely byli nejen majitelé lesů, ale i některé resorty. Podle Václava Bárty z ministerstva životního prostředí (MŽP) chce jeho resort otázku nucené státní správy dostat do věcného návrhu nového zákona o lesích, na němž by se mělo pracovat již letos. Měl by obsahovat ustanovení, které by umožnilo rozhodnout o státní správě lesa těch vlastníků, kteří dlouhodobě neplní povinnost obnovy lesa či zanedbávají jeho ochranu proti škůdcům. Týkalo by se to i případů, kdy není známo, kdo les vlastní. Pokud nebezpečí pomine, státní správa skončí. Vzhledem k rozdrobené vlastnické držbě v lesích pokládá Bárta institut státní správy za nutný.
Natura a náhrady
Přestože novela zákona o ochraně přírody a krajiny č. 218/2004 Sb., která je podkladem pro vyhlášení soustavy Natura 2000 u nás, platí již téměř rok, stále ještě chybí vyhláška o náhradách za omezení hospodaření. Návrh, který dostal SVOL k připomínkám, neodpovídal podle Romana Šimka tomu, co se předběžně schválilo. Pokud by vyhláška zůstala v podobě, jakou má dnes její návrh, pak by to blokovalo rozšiřování chráněných území a pro vlastníky lesů by bylo výhodnější dát si při jednání podmínku, aby stát jejich pozemek odkoupil. "Vyhláška může být jedině kompromisem, nemůže vyhovovat oběma stranám — majitelům lesů i ochraně přírody," poznamenal Miroslav Kubů z MŽP s tím, že návrh vyhlášky se posuzuje na stovce připomínkových míst. Josef Vovesný ze SVOL připomněl, že se v souvislosti s Naturou mluví často o rezervacích. "To je nebezpečné, protože v rezervacích je z hlediska hospodaření jen máloco dovoleno," upozornil. V ptačích oblastech, jak uvedl, by se mělo více méně normálně hospodařit jen s ohledem na specifické výjimky, například omezení těžebních prací v okolí hnízdišť či vytyčení nových turistických stezek. "Ve srovnání s původními požadavky MŽP se podařilo vytvořit prostor pro hospodaření a vznikl rozumný kompromis," konstatoval s tím, že teprve samozřejmě praxe ukáže, jak bude tento kompromis fungovat. Kromě 38 ptačích oblastí budou chráněna také stanoviště. Jejich obsáhlý seznam by měl ve sbírce zákonů vyjít v těchto dnech.
Chybí statistika
Zástupci SVOL se nezúčastnili vytváření pravidel pro program Sapard ani pro operační program Rozvoj venkova a multifunční zemědělství, konstatoval předseda sdružení Frantisek Kučera s tím, že nemají ani zástupce mezi těmi, kdo vytvářejí pravidla pro další roky a pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Podle Jaromíra Vašíčka, ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který je v týmu EAFRD, bude zapotřebí každý návrh opatření, jež by se mělo financovat z tohoto fondu, ekonomicky odůvodnit. To je však podle něj právě u lesů problém. Ekonomika je různá podle způsobu hospodaření, někde se těžko odlišují náklady nelesnických činností od lesnických. "Za zemědělstvím máme co dohánět," poznamenal Vašíček a poukázal na systém zemědělských podniků FADN a povinnost předávat potřebná data, která podmiňuje vyplácení zemědělských dotací. Podobný systém se bude muset zavést i v lesním hospodářství
