Stromy výrazně přispívají k ochlazení ploch v evropských městech v teplých dnech. Ukazuje to studie týmu badatelů z univerzity ETH v Curychu, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Communications. Díky satelitům badatelé provedli měření v bezmála 300 evropských městech, uvedla agentura DPA. Účinnost stromů na ochlazení ploch se však výrazně liší podle regionu, kde se město nachází, i dalších podmínek.
Studie je podle badatelů unikátní velkým rozsahem. "Během dne mají zelené plochy se stromy v Evropě výrazně vyšší ochlazovací efekt než parky bez stromů," uvedl vedoucí výzkumu Jonas Schwaab. Efekt ochlazení je podle výzkumu dvakrát až čtyřikrát nižší v případě, že je plocha jen s trávou a květinami, ale bez stromů.
Pozitivní dopad stromů je patrný ve všech částech Evropy, v některých je ale silnější. Ve střední Evropě podle Schwaaba činí v teplých dnech rozdíl mezi zastavěnými plochami se stromy a bez stromů osm až 12 stupňů, v jižní Evropě je tento rozdíl nižší. Podle vědců je to tím, že na jihu je půda více suchá, a tudíž stromy mají tendenci vypouštět do vzduchu méně vlhkosti. Schwaab dodává, že měření se zaměřilo na teplotu na plochách a rozdíl v teplotách vzduchu je pravděpodobně menší.
Podle badatelů si ale plné pochopení vlivu stromů na teploty ve městech vyžádá další měření. Na rozsah "chladicího efektu" stromů může mít vliv jejich umístění a celá řada dalších faktorů. Měření satelitem se navíc uskutečnilo jen ve dnech bez oblačnosti.*