Lidé po celém světě za posledních 12 měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times. V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než 100 extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.
Údaje publikované jsou výsledkem spolupráce mezi výzkumnými organizacemi Climate Central a Red Cross Red Crescent Climate Centre a vědeckým týmem World Climate Attribution, který se snaží určovat vliv klimatických změn na konkrétní výkyvy počasí. Abnormálně vysoké teploty výzkumníci definovali jako hodnoty převyšující 90 procent teplot naměřených na daném místě v letech 1991 až 2020.
Za pomoci modelů vývoje globálního klimatu odhadli, že bez výrazného oteplení z posledních dekád by takto teplých dní bylo za poslední rok mnohem méně. Průměrný počet činí 26, přičemž skoro 80 procent světové populace podle autorů analýzy zažilo alespoň 31 dní s velmi vysokými teplotami navíc. "Přesný rozdíl se liší místo od místa. V některých zemích jde jen o dva nebo tři týdny. V jiných, včetně Indonésie, Kolumbie a Rwandy, rozdíl přesahuje 120 dní," napsal list NYT.
Svět loni zažil nejteplejší rok od počátku meteorologických měření a rekordní zápisy pokračují i na začátku letošního roku. Zásadní příčinou je spalování fosilních paliv, které do atmosféry vysílá obrovské množství skleníkových plynů, uvádí NYT. Výsledné klimatické změny podle klimatologů mají mimo jiné za následek čím dál intenzivnější a častější vlny veder. Ta jsou pro zdraví lidí značnou hrozbou, neboť zasahují větší území než bouřky nebo záplavy.*
