Jako příklad možných dalších příjmů zemědělců se vždy zmiňuje agroturistika. Rodinná farma Moulisových z Milínova na Plzeňsku s ní právě začíná. Připravila opravdové bydlení na venkově a první hosty ráda přivítá o Velikonocích.
Když si mladí manželé zařídili vlastní domácnost, téměř plynule přešli k budování další, tentokrát pro rodiny, které chtějí strávit dovolenou nebo víkend na venkově.
Dnešní hospodaření na statku z konce dvacátých let minulého století je mnohem úspornější na různá hospodářská stavení. Přitom často jde o vesnické stavby, které mají svou architektonickou hodnotu. Poté, co na farmě v Milínově skončili s výrobou mléka, zůstala volná stáj s rozlehlým podkrovním prostorem. „Byl by luxus uvolněné budovy udržovat jen proto, abychom v nich ukládali nepotřebné věci. Když jsme na bývalou stáj chtěli položit novou střechu, přemýšleli jsme zároveň o tom, jak by se nám investované peníze vrátily. Využití pro ubytování se samo nabízelo,“ vysvětluje farmář Pavel Moulis. Komu jeho jméno něco říká, je na správné adrese – je prezidentem Společnosti mladých agrárníků ČR.
Příspěvek v naturáliích a nejasnosti kolem něj
Moulisovi využili pro ubytování na farmě operačního programu, který zahrnuje finanční podporu agroturistiky. Dnes jsou tak trochu pokusnými králíky, na nichž se platební agentura – Státní zemědělský intervenční fond - učí administrovat projekt, jehož součástí je příspěvek v naturáliích. To znamená, jak papírově správně zapsat práci svépomocí, kdo ji vlastně může zastat a jak vše také následně zkontrolovat.
Projekt podal Pavel Moulis jako žadatel v srpnu 2004, rozhodnutí o přiznání dotace podepsal loni v únoru, tedy po půl roce. „S realizací projektu jsme dost pospíchali, abychom mohli co nejdříve požádat o proplacení. Akci jsme dokončili v závěru listopadu a žádost o podporu podali 6. prosince. Na fyzickou kontrolu na místě přijelo po Novém roce osm lidí,“ popisuje mladý farmář časový sled stěžejních kroků. Kontrola ještě není uzavřená a tak netuší, kdy očekávané peníze dostane.
„Byli jsme první žadatelé o příspěvek v naturáliích, přitom u tohoto pojmu neexistoval řádný výklad. Tak jsme se vše snažili dělat podle nejlepšího vědomí a svědomí,“ říká Pavel Moulis.
Příště už jednoznačný výklad
Zúřadovat tzv. příspěvek v naturáliích je novinka, s níž SZIF a jeho kontrolní oddělení nemá mnoho zkušeností. „Fond trvá na tom, že všechny práce vykazované svépomocí musí žadatel vykonávat sám. Nařízení rady však v tomto případě připouští výpomoc rodinných příslušníků,“ upozorňuje na rozdílný pohled. Chce proto požádat národní monitorovací výbor pro operační program, jehož je členem, o jednoznačnou metodiku, jak v těchto případech postupovat.
Rozpočet projektu nazvaného ubytovací zařízení pro agroturistiku a vybavení pro volný čas představoval necelých 2,2 milionu korun. Přislíbená dotace je 1,1 milionu korun. Na farmě zatím vyrostl penzion pro jednu rodinu s dětmi - dva pokoje se čtyřmi lůžky a přistýlkou. Prostorná kuchyně s jídelnou určitě pohodlně poslouží dvěma rodinám, další dvě ložnice chtějí manželé Moulisovi přistavět časem. V první fázi mysleli na to, aby první hosté u nich našli komfort nejen uvnitř, kde nezapomněli na takové detaily, jako je třeba připojení na internet, ale aby na návštěvy bylo připravené i prostředí, které nemohou minout, než vezmou za kliku. Přímo k minipenzionu vede cesta od silnice, lemovaná pastvinami a nově založenou třešňovou alejí. Součástí investiční akce byly i sadařské úpravy v bezprostředním okolí ubytovacího zařízení.
Kulisa pro návštěvy
„Na malé blízké pastvině budou od jara kozy, chceme také ovce a hlavně koně, aby se znovu vrátil život do části opuštěné stáje,“ plánuje Hana Moulisová. Rodina hospodaří na 45 hektarech, kromě pěti jsou všechny vlastní a také zatravněné. Na jaře přejde pod drn zbylých pět hektarů. Stádo krav bez tržní produkce mléka, které vzešlo z českých strak křížených masným simentálem, čítá 25 kusů.
Moulisovým přišlo velmi vhod, že v katastru obce vloni skončily komplexní pozemkové úpravy. „Předtím jsme museli pozemky několikrát střídat, konečně jsme na svých a je to úplně jiný způsob hospodaření,“ může porovnat. „Mohu teď realizovat projekty na výstavbu pastevního areálu, protože si ho dělám na svých pozemcích. V obci vznikly nové cesty, které splní i multifunkční efekt, jako je přístup do lesa, trasa pro cyklostezky.“
Operační program urychluje plány
„Naší farmě operační program moc pomohl,“ oceňují manželé. Dosud podali čtyři projekty. Na první – pořízení nového traktoru, který už v minulém roce využili – finanční podporu dostali. Další dva jsou ve fázi realizace – nákup rotačního žacího stroje, mulčovače a výstavba zimoviště pro krávy. Posledním projektem je ten nejnáročnější – ubytovací zařízení. Do programu se budou hlásit i letos, aby s jeho příspěvkem doplnili zázemí pro agroturistiku a vybavení pro volný čas návštěvníků. „Chceme postavit pec na chleba pro hosty, koupit horská kola a vybudovat zázemí pro drobná hospodářská zvířata přímo u penzionu,“ představuje Pavel Moulis nejbližší plány.
Nebýt příspěvků operačního programu, nepostupovali by ve zmíněných investicích zdaleka tak rychle. „Je to dobrá pomoc, ale bezpochyby administrativně náročná,“ poznamenává farmář. Velmi pozitivně hodnotí spolupráci s regionální agenturou Státního zemědělského intervenčního fondu v Českých Budějovicích, jejíž pracovníci jsou podle jeho slov k žadatelům velmi vstřícní a nápomocní.
„Když si někdo projde jedním kolem operačního programu a získá zkušenost, může ji příště zúročit. Já ji ještě předávám dál v naší organizaci – Společnosti mladých agrárníků ČR, která poskytuje komplexní poradenství v operačním programu. Tedy nejen servis při podání žádosti, ale po celou dobu realizace projektu,“ poznamenává.
Zbytečná zátěž pro drobné dodavatele
Kdo zná pravidla výběru projektů, ví, že je objektivní – záleží na počtu bodů, jejichž udělení stanoví předem jasně daná kritéria. Že nikdo nemá možnost ovlivnit, aby projekt prošel, také Pavel Moulis na celém programu hodnotí velmi pozitivně. Uznává rovněž, že po krůčcích se administrativní podmínky trošku upravují a některé zbytečné požadavky odstraňují, i když jde zatím spíš o maličkosti. Celkově by podle něho bylo vhodné administrativu zjednodušit. „V budoucnu by bylo prospěšné povolit formou příspěvku v naturáliích řešit stavby u zemědělských podniků, které mají v předmětu podnikání stavební činnost a jsou tedy stavbu nebo její část schopny realizovat samy, aniž by si musely brát komerční stavební firmu,“ navrhuje.
Po vlastní zkušenosti by se přimlouval za zjednodušení výběrových řízení na dodavatele u neveřejných zakázek, tedy do půl milionu, ale i nad půl milionu korun. „I u nich je nutné předkládat úředně ověřené kopie oprávnění k podnikání dodavatelů, jejich beztrestnosti, čestné prohlášení o nedoplatcích na sociálním a zdravotním pojištění. Dodavatel stejně jako samotný žadatel se musí zavázat, že povolí vstup na kontrolu a nejméně dvanáct let archivovat veškeré doklady související se zakázkou,“ vypočítává farmář. Jak říká, drobní živnostníci nemají s takovou agendou zkušenosti, dokladovat vše možné jim přijde nesmyslné. Sám musel malé firmě, která mu zhotovila nábytek pro penzion a s administrativou měla výrazné problémy, s papírováním pomáhat. Považuje za nadbytečné mít v takových případech pravidla postavená na roveň zákona o veřejných zakázkách.
