Dlouhodobé sucho poškozuje letošní domácí úrodu brambor. Podle Ústředního bramborářského svazu je situace podobná v celé Evropě. Na Vysočině, kde se pěstují pozdní odrůdy, by porostům ještě mohly pomoci srpnové deště.
Farmáři nyní za kilogram brambor dostávají i přes pět korun, proti stejnému období loni více než dvojnásobek. Podobné ceny jsou také v Německu nebo v Polsku, řekl dnes na odborném semináři v Oudoleni předseda svazu František Novák.
"Výnosové předpoklady zatím nejsou dobré. Je otázka, jestli v nejbližších třech týdnech přijdou využitelné srážky," uvedl. Na zavlažovaných polích s ranými bramborami se sklízí kolem 35 tun konzumních brambor z hektaru, jinak je úroda nízká.
Plodina se zatím zavlažuje v Polabí a na jižní Moravě - pro rozvod vody na pole tam bývá vybudována infrastruktura. Na Vysočině, kde se tradičně pěstuje nejvíce brambor v zemi, se závlahy nepoužívají. Podle Nováka by se investice do závlah měly zvyšovat. "Mělo by to pozitivní ekonomický dopad i na Vysočině, ale v kraji zatím neexistují závlahové řady," řekl. Farmáři na investice mohou získat dotace z EU.
Svaz prosazuje, aby se dotace týkaly i budování skladů, což by mělo zbrzdit pokles osázených ploch. Novák uvedl, že v jejich úrovni české farmy za evropskými zeměmi zaostávají i o dvě desetiletí. Pokud nemohou brambory uskladnit a počkat na lepší cenu, pěstování se jim často nevyplatí. Proti loňskému roku kvůli tomu v celé zemi ubylo kolem 6000 hektarů; brambory se nyní pěstují asi na 30.000 hektarech. "Především na Vysočině je to plodina, která má z hektaru jeden z nejvyšších příjmů. Myslím, že by to byla škoda, aby se od ní upustilo," uzavřel Novák.
Asi o 12 procent omezila pěstování i Zemědělská a.s. Havlíčkova Borová, nyní má brambory na 175 hektarech. "Omezili jsme sadbu, která byla v minulých letech neprodejná," řekl ČTK agronom Jiří Zvolánek. Loňskou rekordní sklizeň podnik prodal a s odbytem počítá i letos. Proti loňským 40 tunám konzumních brambor z hektaru ale očekává nejmíň o třetinu nižší výnos.
