Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v České republice proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do stability celého systému. Uvedl to koncem minulého roku na semináři Omezování dopadů zemědělského sucha v ČR, který se konal koncem minulého roku v Brně, jeden z tvůrců projektu InterSucho Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny CzechGlobe s tím, že se to výrazně projevilo na hladinách podzemní vody.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybělo od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek. „Nejsou to jednotlivé epizody, ale máme tu celou sérii negativních jevů, které se projevují v celkové produktivitě, ale také stabilitě,“ poznamenal s tím, že sucho se rozlišuje na sucho meteorologické, zemědělské a lesnické a právě socioekonomické. Trnka při pohledu na mapy sucha v České republice od roku 2000 uvedl, že od té doby nebylo v republice území, které by nebylo zasaženo suchem. „Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje,“ míní. Modely podle něj ukazují, že tomu tak bude i nadále. Vědci odhadují, že letos by mohla být globální teplota tak vysoká jako v roce 2016, který byl dosud nejteplejším v historii. „Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká,“ prohlásil a poukázal na to, že Český hydrometeorologický ústav zajišťuje České republice největší síť pozorovacích stanic. „Jsme výjimeční v tom, kolik máme kvalitních pozorovacích dat. Využíváme dva nezávislé satelitní systémy a vybudovali jsme systém spolupracovníků projektu InterSucho z řad zemědělců a lesníků, přičemž tyto respondenty nikdy nedokážeme nahradit satelity ani matematickými modely,“ podotkl Trnka. Petr Hlavinka z ústavu CzechGlobe připomněl, že zemědělce vloni nepostihlo sucho jen v České republice, ale prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku je očekáváno asi 290 tisíc žádostí o kompenzace, škody se odhadují na 11 miliard korun. Pokud je odhadováno poškození kolem 70 procent škody krytí činí asi 6000 korun na hektar, při poškození v rozsahu 30 až 70 procent je to polovina. Kompenzace jsou podmíněny sjednaným pojištěním plodin. „Pokud není sjednáno, tak se částka sníží na polovinu,“ informoval Hlavinka. V Belgii se odhadují škody na úrovni 6,75 miliardy korun a na odškodnění je připraveno 11,5 miliardy korun. Samotné oprávnění vyplácení kompenzací je založeno na vypracování posudku společně se satelitními snímky. K prokázání je nutné doložit pokles produkce minimálně o 30 procent. V této zemi byly podle něj nejvíce zasaženy brambory, zelenina, kukuřice na zrno a cukrová řepa, naopak z loňských podmínek profitovala vinná réva. V Německu se škody odhadují v přepočtu na 17 miliard korun, přičemž pro kompenzace má být připraveno 8,5 miliardy korun. Polovina finančních prostředků na kompenzace má být alokována federální vládou a druhá polovina prostřednictvím spolkových zemí. „V Rakousku byl výrazně zasažen sever a západ země. Přitom Rakousko je nám dáváno za příklad správného hospodaření a péče o krajinu, ale také musí vyplácet značné finanční prostředky na kompenzace,“ přiblížil Hlavinka. Kompenzace dostanou i čeští zemědělci.
