Šumavský národní park loni vytěžil 23 000 kubických metrů kůrovcem napadeného dřeva. Je to o polovinu méně než v roce 2013. Navíc loni při plánovaných těžbách padlo 86 000 kubických metrů stromů v převážně mladých uměle založených porostech. Šumavský park plánuje na letošek porazit přibližně stejné množství dřeva. Informoval o tom jeho mluvčí Jan Dvořák.
Těžba v porostech ve stáří 40 až 60 let má podle náměstka NP Šumava Jana Kozla smysl především proto, že prostory jsou tam velmi hustě zalesněné. To může znamenat v budoucnu řadu problémů. Takové porosty jsou méně stabilní a hůře odolávají povětrnostním vlivům i kůrovci. Stromy navíc nemají prostor pro zvětšování svých korun. Právě velká a hluboká koruna znamená vyšší odolnost proti větru, sněhu, ale také kůrovci, uvedl Kozel.
Šumavský park se delší dobu pokouší o rozbití smrkové monokultury. Proto se snaží v lese zanechávat především buky nebo jedle. Okolo nich proto dřevorubci porazí smrky, aby tím vznikl prostor pro vzácnější stromy.
Pro těžbu park využívá různou techniku. Na některých místech poráží stromy dřevorubci s pilou, jinde zase třeba pracují harvestory. Bez harvestorů se nelze obejít, protože je potřeba zasahovat v mnoha mladých porostech. Využíváme je tedy tam, kde to je s ohledem na terénní a stanovištní podmínky vhodné. Výbornou vlastností je jejich rychlost a návštěvníci ani živočichové tak nejsou obtěžováni hlukem příliš dlouho, uvedl Kozel.*
