Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nepovažuje marži u potravin za průkaznou hodnotu. Pokud chce ministerstvo zemědělství srovnávací veličinu, mělo by se zaměřit na ziskovost. Novinářům to řekl prezident SOCR Tomáš Prouza. Prezidentka potravinářské komory Dana Večeřová upozornila, že zvláště u vysoce zpracovaných potravin marže činí i 150 procent a je prostor pro její snížení. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležela může sledování marží přimět obchodníky přirážky nezvyšovat, ale seznam sledovaných potravin by měl být mnohem širší.
Ministerstvo zemědělství v minulém týdnu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže začalo sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Zaměřuje se na máslo, pečivo, drůbeží a vepřové maso. Kvůli kontrolám se šéf resortu zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) sešel se zástupci zmíněných profesních organizací.
Obchodníci si u vybraných potravin mohou nyní podle Doležala dát pozor na výši marží, ale je pravděpodobné, že jejich hodnotu budou kompenzovat u jiných. Výčet sledovaných potravin by měl proto zahrnovat alespoň desítky druhů potravin a oddělovat by se mělo zboží prodávané v akci a za běžnou pultovou cenu, řekl Doležal. Doplnil, že i tak může sledování přinést jen výseč informací, ze kterých nelze vyvozovat systémové závěry.
"Kontrola marží je totální nesmysl. Marže je rozdíl mezi tím, za jakou cenu nakoupím danou potravinu a za kolik ji prodám. Z toho rozdílu platím prodavače, energie, pohonné hmoty, nájem v obchodech," uvedl Prouza. Smysl sledovat má podle něj ziskovost, která se v českém maloobchodě pohybuje kolem čtyř procent, u potravinářů je často výrazně vyšší, řekl dále. Ministerstvo by proto mělo zisk sledovat i u zemědělců a výrobců, souhlasí s názorem, že by měl být zahrnut celý sortiment, nejen několik položek.*
