Loňský zisk zemědělské prvovýroby by měl výrazně převýšit výsledek předchozího roku. Zemědělský svaz ČR ho odhaduje na 12,5 miliardy korun, zatímco v roce 2006 byl kolem sedmi miliard korun. Zisk právnických osob na hektar zemědělské půdy by měl činit 3152 korun, uvedl minulý týden ve Větrném Jeníkově na společném zasedání výboru a kontrolní komise svazu jeho předseda Miroslav Jirovský.
V odhadu hospodářského výsledku zemědělských podniků se nyní svaz přiblížil očekávání ministerstva zemědělství, podle nějž čeští farmáři vloni vydělali deset až 16 miliard korun. Na konci loňského listopadu svaz předpokládal zisk 9,5 miliardy korun.Jirovský vysvětlil, že rozdíl v odhadu byl způsoben hlavně rychlým růstem cen obilovin a mléka v závěru roku.
Nejlepších výsledků podle něj dosáhli farmáři ve Zlínském, kde podle šetření svazu vykázali výsledek 4150 korun z hektaru. Naopak nejnižší zisk byl vytvořen na Vysočině, kde farmáři z jednoho hektaru získali dva tisíc korun.
Na hospodářském výsledku se stejně jako v celé Evropské unii výrazně podílí nárůst dotací. „Zemědělské podniky v minulém vytvořily zhruba 45 procent čisté přidané hodnoty ze své produkce, zbývajících 55 procent byly provozní dotace,“ konstatoval Jirovský. Svůj podíl na lepším zisku má i snižování počtu pracovníků a modernizace technologií a s tím související pokles výrobních nákladů. Podotkl, že o čtyři miliardy se meziročně snížilo záporné saldo agrárního zahraničního obchodu, přesto přetrvává jako velmi vysoké. Představovalo minus třicet miliard korun.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič, který se zasedání také účastnil, poznamenal, že veřejnost již přestala zemědělství vnímat jako ztrátový sektor, který trpí nadprodukcí. „Na zemědělství se začínáme dívat jako na obor, který může prosperovat,“ konstatoval s tím, že letos očekává další diskusi o dotacích. Zemědělcům slíbil, že udělá všechno pro to, aby pro ně platby obhájil. V budoucnu by podle svých slov chtěl prosadit i podporu přenosu vědeckých poznatků do praxe.
Jirovský připomněl, že čeští zemědělci jsou na 60 procentech plateb v EU, úroveň cen se pohybuje v průměru na 85 procentech jejich hladiny v EU. „Vyrovnání dotací i cen mezi našimi zemědělci a zemědělci bývalé EU-15 je pro konkurenceschopnost českého zemědělství v Evropské unii nezbytné a musí být naším prioritním cílem,“ prohlásil předseda svazu.
Přes zisky posledních let neklesá totiž zadlužení farem, protože kvůli splnění přísnějších požadavků unie musí ročně do svých provozů investovat deset až 12 miliard korun. Podle něj za rostoucími cenami potravin v posledním období nestojí jen zemědělci, ale z větší části se v nich odráží vysoká marže obchodů. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba upozornil, že v této době nastává čas pro výrobu. Podle něj se světový trh bude potýkat s nedostatkem potravin. „Jde o to, aby prostor, který tady bude, nevyužil někdo místo nás,“ prohlásil.
