Zemědělské družstvo Jeseník hospodaří na 2050 hektarech zemědělské půdy. Na orné půdě, které je asi 210 hektarů, pěstují krmné směsky. Silnou živočišnou výrobu zastupuje 510 dojnic, základní stádo masného skotu čítá sto zvířat, ovcí má podnik 350 a koz necelou stovku. I když už chov není ekologický, nic se prakticky nezměnilo, říká předsedkyně družstva Marie Bubíková.
Proč jste zanechali ekologického zemědělství?
Velmi jsem usilovala o to, abychom také kravské mléko dělali stejně jako u ovcí a koz v kvalitě bio. Finančně je to však naprosto neúnosné. Olma, kam mléko dodáváme, by sice zájem o biomléko měla, jenže do ceny jen o 80 haléřů vyšší než za litr suroviny z konvenční produkce se nevejdeme. A protože už nejde, aby v ekologickém zemědělství byla jen část podniku, tak jsme s ním skončili a vrátili dotace, které jsme v rámci pětiletého závazku již čerpali. V chovu se přitom nezměnilo vůbec nic, ale obrovsky se nám zjednodušila administrativa.
Září je měsícem biopotravin, mluví se o rostoucí podpoře, vy asi budete mít jiný názor?
U ekologického zemědělství se nedotuje výroba, jen udržovaná plocha. Posečou se louky, udělá krmení a zvířata, která se pasou, se stejně vyvážejí. Tím to končí. Podpora biopotravin u nás neexistuje. Ti, kteří se na jejich výrobu z nadšení dali, tak často z finančních důvodů končí. Administrativa je stále náročnější a předpisy tvrdší.
Na sýrech z ovčího a kozího mléka tedy už nemůžete uvádět bio. Projevilo se to na jejich odbytu?
Prodej je stále stejný. Sýry dodáváme do prodejen zdravé výživy, do některých hotelů v Praze či do význačnějších rekreačních zařízení v našem okolí. Pro venkovské obyvatele je tato specialita drahá. V ovčíně nakupuje sýry hlavně během sezóny stále více turistů.
Dožínkami se snažíte propagovat domácí potraviny. Jak se to podle vás daří státu?
Nedávno mě přímo urazila reklamní akce Státního zemědělského intervenčního fondu, která běží na obrazovce v odletové hale na pražském ruzyňském letišti. Už jen to, že na místě stojí fialová kráva téměř v životní velikosti. Když reklama poutá na české pivo, slad, klobásky, to je v pořádku. Jenže pak zahraniční návštěvníci České republiky mohou vidět černou krávu na pastvě, kde farmář z rakouské dojicí konve přelévá mléko do jiné. Tak to u nás opravdu nechodí. Nevím, kolik taková reklama stojí, ale mě doslova nadzvedla.
Jaké investice do chovů zvířat vás čekají a využíváte přitom možných podpor?
Letos 6. února jsme podávali tři projekty na operační program na rekonstrukci stávajících objektů. Jejich vyřizování se ale strašně vleče. Teprve 1. září jsme našli na internetu, že jsme uspěli se záměrem na rekonstrukci hnojiště. Stále nevíme, jestli budou vybrány další dva projekty – přestavba ovčína a rekonstrukce budovy pro dojnice v léčení tak, aby měly nadstandardní welfare. Takové průtahy při administraci žádostí nám dost komplikují realizaci investic. Hnojiště musíme dělat, když jsou zvířata na pastvě a ne, až je zavřeme do chléva. V Jeseníkách přitom začíná zima brzo. Takové průtahy nám působí velké problémy. A ještě horší to asi bude s novým fondem EAFRD. Není nic připraveného a obávám se, že v příštím roce nepůjde nic čerpat.
