O inovaci technologií a techniky sklizně, posklizňové úpravy a skladování rozhoduje především celková ekonomika výroby brambor v zemědělském podniku. Při řešení výzkumného záměru Ministerstva zemědělství ČR v minulém období bylo Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně prováděno i provozní měření a hodnocení nákladů na stroje a některé nově zaváděné technologické linky. Měřeny byly i stávající a nové stroje a strojní linky pro sklizeň a posklizňové zpracování brambor.
Při výpočtu nákladů na sklízecí techniku se vycházelo z naměřených časových snímků při provozním sledování výkonností sklízecích strojů a normativních údajů pro pracovní náklady a nákladů na energetický prostředek. Byly měřeny a hodnoceny v současnosti u nás nejvíce používané vyorávací nakladače firem Reekie, Grimme, Pearson a Kverneland pro odkameněné půdy záhonovým způsobem a sklízeče firmy Grimme typ GB 1500 ST a Wühlmaus pro neodkameněné půdy při přímé sklizni.
Z důvodu možného porovnání techniky bylo pro stejné typy strojů použito i shodné procento podílu nákladů na opravy, na pojištění a skladování techniky, protože tyto údaje nejsou doposud v provozu ve větším měřítku sledovány, a proto nejsou dostupné a značně se liší podle půdních i organizačních podmínek jednotlivých podniků.
Největší podíl v nákladech (až 80 %) představují náklady na odpisy strojů, náklady na udržování a opravy a ostatní konstantní náklady.
Z porovnání vypočtených přímých nákladů při sklizni různými typy sklízečů a vyorávacích nakladačů byly zjištěny výrazné rozdíly mezi sklízeči a vyorávacími nakladači.
Přímé náklady na sklizeň dosahovaly na neodkameněné půdě dvouřádkovým sklízečem Grimme GB 1500ST (11,5 tis. Kč/ha), jednořádkovým SE 75–20 a Wűhlmaus 1733S (až 19 tis. Kč/ha) jsou podstatně vyšší než náklady na odkameněné půdě na sklizeň dvouřádkovými vyorávacími nakládači Grimme DL 1500 a DL 1700 (3,5–4 tis. Kč/ha) bez přebírání a Reekie 2000 a Dominant 3000 (7,5–8 tis. Kč/ha) s přebíráním obsluhou.
Celkové náklady na sklizeň musí samozřejmě doplnit i náklady na odvoz, které jsou velmi variabilní podle použitých dopravních prostředků a dopravních vzdálenosti.
Ekonomika skladování
Ekonomické hodnocení inovací a nově budovaných skladovacích kapacit technologií posklizňového zpracování a úpravy brambor je v současném období smluvních cen stavebních a dodavatelských prací dosti obtížné.
V současné době se především v podnicích provádí modernizace a rekonstrukce stávajících skladů a posklizňových linek vybudovaných před rokem 1990.
Jednotkové pořizovací náklady na nově vybudované sklady dosahují v současné době 8–10 tis. Kč na jednu tunu skladovaných brambor oproti dvěma tis. Kč před rokem 1990. Z toho asi 1–2 tis. Kč na jednu tunu činí náklady na technologické vybavení skladu a řízení větrání. Nepřímé fixní náklady na odpisy, údržbu a opravy a pojištění skladů přitom dosahují 2,5 – 3,5 tis. Kč/ha.
Na základě průzkumu v zemědělských podnicích v oblasti skladování brambor byla zjištěna i některá provozní a ekonomická data v různých typech skladů s různým technologickým vybavením a jejich potřebných stavebních investic, inovací jejich technologických linek pro naskladnění, úpravu, vyskladnění a řízení klimatu.
Na inovace technologického vybavení skladů po r. 1990 a investice do nových technologií v dalších letech bylo vynaloženo 500–3200 Kč/t skladovaných brambor. Náklady na energie se přitom pohybovaly v rozmezí od 65 Kč/t/sez. do 150 Kč/t/sez. podle způsobu skladování a podílu sadby a konzumu za sezónu.
Pracovní náklady za sezónu byly zjištěny podle použitých technologií v rozmezí 230 až 450 Kč/t/sez. skladovaných brambor. Náklady na opravy a údržbu za jednu sezónu byly zjištěny 14–23 Kč/t/sez. u boxových skladů s vyšší skladovací kapacitou a asi 35 až 45 Kč/t/sez. u skladů s nižší skladovací kapacitou.
Sklizňové trendy
Při sklizni brambor se v našich výrobních podmínkách na pozemcích připravených záhonovým dvouřádkovým způsobem s odkameněním půdy využívají převážně vyorávací nakladače. Vybavené jsou podle podmínek přebíracími stoly s obsluhou nebo bez obsluhy. Klasický způsob přímé sklizně sklízeči s rozdružovacím zařízením a přebíráním na sklízeči je používán podniky v ranobramborářských oblastech s dobrými půdními podmínkami (obr. 1).
Postupy dělené sklizně vyorávači brambor dosud používané pouze drobnými pěstiteli se znovu nově v zahraničí zavádějí. Například německá firma Grimme uvádí letos na trh nový dvouřádkový vyorávač WR 200 pro nařádkování hlíz na povrch pozemku ze dvou i více záhonů a jejich následný sběr samojízdným sklízečem. Tím se několikanásobně zvýší výkonnost sklizně.
V závislosti na půdních podmínkách a různé organizaci porostů pěstování se musí volít i postup sklizně a vhodný sklízecí stroj. Firma Grimme v letošním roce zavádí nově i třířádkový způsob tvorby záhonů s novými třířádkovými stroji (šířka záhonu je 2,7 m), tzv. záhonový systém pěstování Maxi Bed. Této technologii jsou přizpůsobeny všechny dodávané stroje včetně třířádkového sklízeče GT 300 a samozřejmě upraveny rozchody kol traktoru. Předpokládá se tím zvýšení výkonosti prací a využití půdy až o 10 % i omezení počtu přejezdů po pozemku.
V oblasti sklízecí techniky v Evropské unii jsou v současnosti stále nejpoužívanější jedno a dvouřádkové sklízeče se zásobníkem a vyorávací nakladače s nakládacími dopravníky do vedle jedoucích odvozných dopravních prostředků.
Přitom rozdíly mezi vyorávacími nakladači a sklízeči brambor se snižují vzhledem k tomu, že většina vyorávacích nakladačů je vybavena přebíracími stoly a umožňuje dosáhnout určitého stupně rozdružení hlíz a jejich separaci od nežádoucích příměsí zeminy, kamenů i natě. Sklízeče jsou vybaveny samovyprazdňovacími zásobníky s kapacitou od dvou až do šesti tun brambor.
Odvozné dopravní prostředky jsou plněny překlápěním nebo pomocí pohyblivého dna zásobníků. Překládací výška u samovyprazdňovacích zásobníků a překládacích dopavníků je až do 4,2 metru, což může způsobit poškození brambor při pádu do dopravních prostředků. Proto firmy vyrábějící sklízecí techniku inovují a dovybavují stroje senzory sledujícími výšku dopadu hlíz a palubním počítačem potom řídí hydraulicky výšky výpadových a přepadových dopravníkových míst.
Rozšiřuje se i vybavení odvozných dopravních prostředků tlumicími zařízeními, která snižují možnost poškození hlíz pádem z velké výšky při sklizni. Samojízdné sklízeče jsou vybaveny zásobníky s kapacitou až na šest tun brambor.
Kromě vývoje nových šetrnějších vyorávacích a separačních zařízení se u sklízecí techniky rozšiřuje také využití optických čidel a dalších elektronických řídicích a sledovacích jednotek pro zvýšení pracovní efektivnosti, bezpečnosti, hygieny a ulehčení práce obsluhy při sklizni brambor. Například systém Terra control a Root Runner od firmy Grimme umožňuje dodržování konstantní hloubky při vyorávání hlíz a navádění sklízecího stroje pomocí servořízení přesně na řádek.
Jsou prováděny také inovace v řízení a ovládání vyprazdňovacích zásobníků a nakládacích dopravníků, to vše vede ke snížení poškození hlíz a v neposlední řadě i ke snížení náročnosti obsluhy. Zavádějí se inovace ve sběru dat pomocí nových softwarových úprav řízení techniky. Pro správné a přesné navádění strojů i při sklizni pokračuje trend využívání systémů satelitního řízení a navigace (GPS). V zavádění řízení strojních souprav strojů s využitím GPS při pracovních operacích pěstování až po sklizeň je průkopníkem zejména firma Grimme. V rámci výzkumných prací jsou instalovány do sklizňových strojů váhová čidla a pomocí výpočetní techniky zjištovány výnosové mapy pozemků.
Při sklizni brambor je z hlediska mechanického poškození hlíz také důležitý způsob nakládky brambor na odvozný dopravní prostředek. Pro dopravu brambor na krátké vzdálenosti z pole do skladů nebo ke zpracování jsou využívány běžné traktorové sklápěcí návěsy nebo přívěsy vybavené kaskádami a jinými tlumicími prvky, pro dopravu vnější i mimo okruh zemědělského podniku jsou stákle více využívány nákladní automobily a automobilové návěsové soupravy. Z hlediska šetrné překládky jsou doporučovány a rozšiřuje se použití speciálních návěsů a přívěsů pro dopravu brambor o užitečné hmotnosti od pěti do 18 tun. Jsou vybaveny šikmými bočnicemi skloněnými ke středu dna, kde je umístěn pod stříškou vyprazdňovací dopravník. To umožní šetrné vyložení brambor z ložného prostoru a odstraní se tak na příjmové lince bramborárny hlavní zdroj mechanického poškození hlíz.
Při velkých přepravních vzdálenostech, kdy se brambory přepravují přímo do zpracovatelských podniků (lihovary, škrobárny apod.), se v zahraničí rozšiřuje úprava a nakládka sklízených brambor na automobilové dopravní prostředky přímo na souvrati sklízeného pole mobilními příjmovými zásobníky a překládacími dopravníky.
Nové technologie ve skladech
V technologických systémech jde především o snižování mechanického zatížení vlivem sil a zrychlení působících na hlízy, které jsou příčinou jejich povrchového i vnitřního poškození. Důležité je zvláště snížení výšky přepadů i jejich počtu v celém průběhu od sklizně až po tržní úpravu. Neméně důležitým prvkem při dlouhodobém skladování je automatické řízení mikroklimatu hlíz během celého skladovacího období.
Zajištění kvalitních konzumních brambor v tržní síti umožňují pouze kvalitní technikou vybavené sklady. Kromě požadavků na naskladnění zdravých a sklizní nepoškozených brambor je nutné dodržet šetrné nakládání s hlízami v průběhu všech skladovacích a vyskladňovacích manipulací a udržení optimálních skladovacích podmínek v průběhu skladování, především mikroklimatu. Inovace a rekonstrukce technologicky zastaralých skladů brambor jsou v současnosti prováděny pomocí nových příjmových a třídicích a dalších zařízení různých výrobců.
Novými a inovovanými alternativami stávajících technologických systémů skladování jsou mobilní přestavitelné příjmové, naskladňovací a vyskladňovací zařízení. Skládají se z příjmového dávkovacího zásobníku pro příjem brambor, z převážně dozadu sklápěných dopravních prostředků a odhliňovačů.
Tato zařízení mohou být vybavena i jednou nebo dvěma sekcemi pásových velikostních třídičů a přebíracím stolem (obr. 2).
Za touto částí následují dopravní cesty z mobilních přesuvných nebo teleskopických dopravníků a mobilních vrstvičů brambor, které umožňují šetrné ukládání brambor do výšky až 7 m a v šířce až 31 m.
Řada našich zemědělských podniků nyní inovuje pomocí uvedených zařízení i své stávající stacionární technologické linky pro posklizňové úpravy a skladování brambor. Výhodou technologických systémů sestavených z mobilních příjmových linek je jejich možná přemístitelnost a krátké dopravní cesty. Nevýhodou je většinou v našich podmínkách malý obsah příjmových zásobníků a tím i delší prostoje při vyklápění přívěsů i nižší výkonnost, větší pracnost při případném přemisťování linky a přestavbě dopravních cest během naskladňování a vyskladňování, větší počet obsluhujících. V našich podmínkách mají uplatnění při příjmu brambor bez větších příměsí z odkameněných pozemků. Součástí linek pro naskladnění a expedici brambor by měla být také zařízení na moření brambor proti skládkovým chorobám nebo kořenomorce u sadby.
V současné době je v moderních skladech nezbytné počítačové řízení teploty a vlhkosti s provzdušňovacím zařízením nejen v kombinaci například s chlazením, ale rozšiřuje se i sledování a řízení klimatu podle dalších nových činitelů ovlivňujících kvalitu brambor (například sledování a řízení podle obsahu CO2 i jiných plynů, podle meteoprognózy aj.).
Veškerá tato zařízení zvyšují kvalitu a výtěžnost a snižují náklady na práci a energie. Řízení klimatu by mělo být vždy komplexní. Technická opatření směřují k udržení potřebného dobrého zdravotního stavu hlíz.
Celkové klima při skladování může být optimalizováno řídicím počítačovým procesorem, který významně zlepší podmínky skladování brambor a sníží skladovací ztráty. Do praxe jsou zaváděny systémy dálkového přenosu dat při řízení skladování, přenos a řízení podle aktuálních meteoinformací a ukládání dat do podnikových počítačových sítí prostřednictvím mobilního telefonu. Veškerá sledovaná data se trvale ukládají do paměti počítačů pro zadokumentování procesů skladování různě kvalitními programy nabízenými mnoha firmami.
V oblasti řízení klimatu ve skladech brambor jsou v EU nejvýznamnější firmy AgroVent-systems a Tolsma (Nizozemsko), Gaugele (Německo) a KlimTop (Francie), které se zabývají komplexním řešením a výrobou vzduchotechnických zařízení a zařízení pro řízení a úpravu klimatu skladů.
U nás nabízí špičkové systémy počítačového řízení mikroklimatu ve skladech brambor, ovoce a zeleniny pro tuzemské i zahraniční zákazníky včetně kompletních dodávek vzduchotechniky a dalších zařízení firma Agroel Dobrovice, s. r. o.
V poslední době jsou firmami výhodně dodávány integrované směšovací klimatizační zařízení, kde jsou veškerá vzduchotechnická zařízení v jediném bloku, tj. ventilátory, izolované regulační klapky, výdechová potrubí a výparník i chlazení. Výhodou je jejich jednoduchá a rychlá montáž i do starších paletových skladů.
Zařízení Tolsma compact cooler slouží ke zchlazení brambor při skladování. Skládá se ze dvou 12kW chladicích kompresorů a dvou axiálních ventilátorů s 2,2 kW motorem uložených každý ve vertikální ocelové trubce. Chladicí vzduch může proudit třemi menšími trubkami až do 6 m výšky naskladněných brambor.
Tolsma mix unit je ventilační zařízení, integrovaná jednotka pro větrání nebo sušení různých materiálů, např. brambor. Je stavěna pro montáž na podlahu skladů. Pro větrání se může použít vnitřní a vnější vzduch nebo směs z ohřátého vnitřního vzduchu a studeného vnějšího vzduchu. Tím je dosahována požadovaná teplota při skladování.
Zařízení je také dodáváno ve verzi s kompresorovým chlazením.
Výstavní hity
Na loňské výstavě Agritechnica 2009 v Hannoveru byla v oblasti technologie pěstování brambor zastoupena široká škála výrobců této techniky, od zpracování půdy, sázení, hnojení přes vybavení skladů až k vlastnímu zpracování této komodity.
Samozřejmě zde vystavovaly všechny významné firmy zabývající se výrobou techniky pro pěstování, sklizeň, skladování a tržní úpravu brambor, jako například: Grimme, Kverneland, Cramer, Omnivent WM, Miedema nebo Reekie, z českých firem např. Bluetech Pacov, Farmet Č. Skalice aj.
V oblasti vědy a výzkumu zde prezentoval výzkumný ústav ATB Potsdam-Bornim inovované zařízení pro zjišťování míry zatížení a poškozování hlíz brambor během jejich výroby a zpracování (vyvinutý společně s firmou Mikars), kdy místo dříve používané měřicí umělé brambory ve tvaru gumové či plastové koule je paměťový snímač zatížení přímo zabudován do vlastní hlízy bramboru či jiné zeleniny a ovoce a je prováděno průběžné hodnocení zatížení v různých místech technologických procesů výroby.
Firma Grimme obdržela zlatou medaili za řídicí a obslužný terminál složený z elektronických zařízení SKE, VC50 a CCI200 pro firmou vyráběnou techniku od sázení až po sklizeň brambor.
Firma JJ Broch ze Španělska představila zajímavý třířádkový sázeč brambor a dvouřádkový vyorávací nakladač pro drobné pěstitele se zvedanými zásobníky ve tvaru velkoobjemového vaku a další zajímavá zařízení pro pěstování například česneku i jiné zeleniny.
Firma Pfalztechnik představila jako zajímavou novinku vysoce výkonné a efektivní systémy zařízení na zchlazování, zmlžování, dezinfekci a odprašnění prostorů a technologických linek ve skladech brambor, stájových a jiných objektech. Toto zařízení je použito například na přebíracím stole brambor, zvyšuje tak hygienu práce a výrazně zlepší pracovní prostředí obsluhy. Součástí je i zařízení na bezdotykové mytí a dezinfekci rukou (obr. 3).
V oblasti nových prvků při skladování brambor je v posledním období rozšířeno používání automatických plničů ohradových palet a velkoobjemových vaků. Kombinované plniče jak ohradových palet, tak velkoobjemových vaků v jednom provedení s koncovými automaticky podle zaplnění zvedanými nabízí například firma Bijlsma Hercules. Vliv použití plničů palet a vaků na snížení mechanického poškození brambor při manipulacích ve skladech je zřejmý. Plniče palet a vaků automaticky ovládané u nás vyrábí také firma Bluetech, s. r. o., Pacov.
Čištění brambor
Vzhledem k narůstajícím požadavkům trhu na kvalitu brambor a komfort prodeje stoupají i požadavky na čistotu brambor u výrobců. Čištění brambor za sucha se provádí na kartáčovacích strojích, které nabízí řada firem. Více se rozšiřuje i praní a osušování brambor. Tento způsob je však náročnější na dodržení zdravotního stavu a vzhledu brambor, neboť se při něm objevují i jinak přehlédnutelné vady hlíz a během praní může docházet ve vodní lázni k přenosu infekcí, a tím ke zkrácení trvanlivosti.
Na problému systému čištění brambor intenzivně pracuje společnost Greenvale z Velké Británie v přísně tajném výzkumném projektu nazvaném Project Cascade, který má být letos ukončen.
Firma Briand (Francie) již nabízela na výstavě různá pásová zařízení a bubnové pračky na mytí brambor a zeleniny umožňující recirkulaci mycí vody (obr. 4). Investiční náročnost je v této technologické oblasti tržní úpravy vysoká, zejména s ohledem na dodržování předpisů EU.
Prezentované údaje a materiály v tomto příspěvku byly získány v rámci řešení výzkumného záměru MZe ČR MZE 0002703102 „Výzkum efektivního využití technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických podmínkách českého zemědělství“.
V článku byly použity vlastní i firemní obrazové a tiskové materiály, které jsou k dispozici u autora.
Klíčové informace
- Kvalitu i výtěžnost produkce brambor, a tím i celkovou efektivnost jejich pěstování lze významně ovlivnit správnou volbou technologií, lepším využitím strojního vybavení a organizací prací při sklizni.
- O výsledné kvalitě, výtěžnosti i ztrátách brambor v zemědělské prvovýrobě rozhodnou rovněž použité technologické systémy posklizňové úpravy a respektování specifických požadavků na technologie skladování.
Ing. Václav Mayer, CSc.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha 6 – Ruzyně
