Otázky zvyšující se administrativy, chybovost registrů státní správy, škody způsobené zvěří a doprivatizace zemědělského majetku byla hlavní témata, na která se zemědělci ptali v rámci večerní diskuse na tradiční konferenci na Skalském Dvoře, kterou pořádal Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství v rámci aktivit Celostátní sítě pro venkov. Tentokrát byl zaměřen na Zemědělství v klimatických změnách.
Podle ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové doprivatizace zemědělského majetku je téma, které se řeší na konferenci téměř každoročně. Realizační fáze tohoto procesu byla však převedena z SPÚ na Ministerstvo financí. Přesto v této oblasti odvedl SPÚ za poslední období velký kus práce. „Zaměřili jsme se na Bruntálsko, kde historicky tohoto majetku bylo nejvíc. Nemyslím si ale, že do konce roku doprivatizaci vyřešíme,“ míní Maradová. Podle ní úřad slíbil, že zmapuje v rámci ČR lokality nebo oblasti, kam je třeba cílit personální zdroje, popřípadě i jiné zdroje tak, aby se privatizace posunula. Novelou zákona o SPÚ, potažmo novelou zákona o půdě byla dána takzvaná restituční tečka. Zatím je platná legislativa, která ji definuje v polovině příštího roku. Od té doby by restituční nároky byly uspokojeny finančně. Připomněla, že pozemky, které jsou předmětem směny SPU a žadatele jsou posuzovány různými cenovými předpisy. Ředitelka Odboru metodiky pozemkových úprav SPÚ Eva Šobáňová upřesnila, že majetek je oceňován v souladu s metodickým návodem Ministerstva financí. Maradová poznamenala, že kterýkoliv pozemek, který SPÚ nabývá, může potom pozbýt na základě žaloby oprávněné osoby podle zákona číslo 229, v parametrech zákona o půdě, tedy v cenách podle vyhlášky č. 316 z roku 1991. „Pokud se celá záležitost s doprivatizací bude dále protahovat, tak přijdeme o všechny pozemky,“ podotkla. Problémem doprivatizace je podle ní i skutečnost, že se na SPÚ vloni významně snížil počet systemizovaných míst. „Museli jsme zvážit, které činnosti budou prioritní,“ podotkla. Maradová zdůraznila, že 1. listopadu letošního nabyl účinnosti zákon č. 295 z roku 2017 o oběhu osiva a sadby. Prostřednictvím tohoto zákona byl novelizován i zákon č. 503 potažmo i č. 229, byl novelizován paragraf 4, odstavec tři zákona č. 503, o státním pozemkovém úřadu, který říká, že sazba nájmu zemědělských nemovitostí státu bude 2,2 procenta z ceny podle BPEJ, čili vývoj ceny zemědělských nájmů bude po nějakou dobu stabilizovaný.
Šobáňová také na konferenci připomněla, že SPÚ v současné době eviduje k odstátnění asi 525 položek hmotného investičního majetku. Z tohoto počtu je evidováno 3255 položek v kategorii určené pro privatizaci. V privatizačních projektech v různé fázi rozpracovanosti a ve schvalovacím procesu na ministerstvu financí je evidováno 1194 položek hmotného investičního majetku.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 48/2017
