„Upevnil jsem si názor, že tempo změn Společné zemědělské politiky bude pro nás i tempem přibližování Evropské unii,“ shrnul svůj dojem z diskuse o SZP na semináři Liberální agenda 2000 poslanec za ODS a stínový ministr zemědělství Miloslav Kučera. Upozornil, že rychlá změna této politiky by přinesla prospěch nejen kandidátským zemím, ale i samotné EU.
Správným motorem změn by podle Kučery bylo, kdyby EU otevřela kandidátským zemím své hranice v jakési dvounulové variantě pro všechny produkty. Státy by tak byly nuceny si své problémy vyřešit samy. Bylo by to podle něj nejrovnější a nejpřímější způsob nastartování změn na obou stranách. „Spíš by to však zvládla většina kandidátských zemí než EU,“ dodal s tím, že proto bude změna SZP procesem časově náročným a ne procesem radikální reformy. Přitom je jasné, že v současné podobě nemůže SZP přežít rozšíření EU, protože nebude mít ani peníze na vyplácení podpor ani na likvidaci nadvýroby. Jan Zahradil (ODS, stínový ministr zahraničí) upozornil, že finanční rámec EU přijatý pro SZP na období do roku 2006 nepočítá s tím, že by se nějaká kandidátská země mohla stát plnohodnotným členem EU.
Kučera poznamenal, že jsme nyní pod diktátem Unie, která nám říká, co máme udělat, nutí nás změnit náš systém, aniž nám však její komisaři řeknou, kdy budeme moci vstoupit a jak dlouhé bude přechodné období. Zároveň je jasné, že to není ČR, ale jiné kandidátské země, na které SZP není možné aplikovat.
SZP na semináři vysvětloval Jan Mulder, poslanec Evropského parlamentu a člen nizozemské liberální strany VVD. Podle jeho názoru by nově vstupující země v období přechodu měly mít stejná práva, ale také povinnosti. Otázkou však je podle něj financování. „Veřejnost v zemích EU i jejich ministři financí by těžko souhlasili s tím, aby se současný rozpočet rozšířil po celé Evropě. Jedinou možností je, že farmáři by mohli být podporování přímo na úrovni jednotlivých států, ovšem podle jednotných pravidel Unie.“ Jak Mulder uvedl, je také zapotřebí hledat nové trhy a nové techniky, které umožňují i nepotravinářské využití zemědělské produkce. Zdůraznil zároveň změny, které přinesla Agenda 2000, zvláště nové uznání mimoprodukčních funkcí zemědělství, neboť, jak řekl „farmáři neprodukují jenom potraviny, ale svou činností přispívají venkovu a vzhledu krajiny.“ Naproti tomu by Miroslav Tyl (ODS) uvítal, kdyby možnost udržovat krajinu měl každý, kdo to bude chtít dělat, ne pouze zemědělci. „Je absurdní chtít od lidí, aby dělali životní prostředí, i když to neumějí a ani nechtějí dělat.“ dodal Tyl. Podle něj k liberalizaci EU netlačí přistupující kandidátské státy, ale hlavně velké exportující země, například USA a Kanada, které její zemědělská politika poškozuje.
Samo rozšíření však není pouze na přání kandidátských zemí, ale je také životní nutností pro EU. „Zemědělství by se nemělo stát překážkou při jednání o připojení nových zemí. Mír, prosperita, demokracie a právo v Evropě, jsou pro nás důležité, proto tento proces nemůže zastavit případný neúspěch v jedné z negociačních oblastí,“ uzavřel Mulder.
