Tempo vegetačních změn začalo výrazně zrychlovat před 4000 lety, trvá to do současnosti. Zrychlení je větší než to v důsledku přechodu z doby ledové. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu, na kterém se podíleli i čeští vědci. Odborníci díky více než tisíci vzorků pylových záznamů také zjistili, že na konec doby ledové nereagovaly různé oblasti stejně. Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis Science. Informoval o tom mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) Michal Andrle.
Na výzkumu spolupracovalo 14 vědců, Česko má v týmu dva zástupce. Paleoekolog Petr Kuneš pracuje na PřF UK. Jedním z dvou hlavních autorů studie je pak Ondřej Mottl, který v současnosti působí v norském Bergenu.
Rychlost vegetační změny je závislá na obměně druhů za určitou dobu, popisuje tedy, zda se ekosystém mění rychleji nebo pomaleji. Vědci ve studii porovnávají míru rychlostí vegetačních změn na všech kontinentech kromě Antarktidy od poslední doby ledové do současnosti - v rozmezí 18 000 let.
"Naše analýzy překvapivě ukázaly, že na největší klimatickou změnu, tedy konec doby ledové, nereagovaly všechny oblasti stejně – tropy se odlišovaly od jednotné reakce v mírném pásu,” uvedl Kuneš. "Další velké překvapení je, že rychlost vegetačních změn akceleruje v posledních 4000 letech více než právě při zmíněném přechodu z doby ledové, a to v globálním měřítku," dodal vědec.
"Tyto výsledky nás přesvědčily o dopadu našeho výzkumu. Většina ekologů, kteří studují současné ekosystémy, má záznamy staré desítky nebo v některých případech stovky let, a tak mají sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době. My jsme ale ukázali, že dědictví akcelerace vegetačních změn sahá ještě hlouběji. Náš výzkum má zásadní důsledek na to, jak vnímáme náš současný svět," zdůraznil pak Mottl. Podotkl také, že vegetace se do určité míry mění v čase neustále – zejména vlivem klimatu, působením člověka nebo kombinací obojího.*
