Zemský hřebčinec v Tlumačově, který patří státu, dnes oslavil 90 let od svého vzniku. Do konce letošního roku by měl dokončit přeměnu ze státního podniku na státní příspěvkovou organizaci. Do dalších let připravuje velké investice za několik desítek milionů korun. Řekl to ředitel hřebčince Jaroslav Dražan.
Hlavním cílem hřebčince je zabezpečovat plemeníky pro zemský chov. Momentálně je v Tlumačově 170 hřebců, a to včetně hříbat, ze kterých si hřebčinec vychovává budoucí plemeníky. Hřebčinec také pečuje o genofond, rozvíjí původní plemena vyšlechtěná na našem území. Centrum má v Tlumačově, pastviny a půdu v okolí - celkem 325 hektarů.
Hřebčinec mívá včetně dotací ročně výnosy kolem 35 až 40 milionů korun. Loni podle Dražana vykázal ztrátu 750 tisíc Kč. Po přeměně na příspěvkovou organizaci státu by hřebčinec měl dostávat 18 až 20 milionů korun ročně jako příspěvek na provoz a dalších pět milionů jako investiční dotaci. Podle Dražana investiční fond dosud chyběl.
Podle ředitele, který je ve funkci asi rok, byly zatím v Tlumačově opraveny nejnutnější věci - kanalizace, předvadiště koní a hříbárna. V budoucnu je podle něho potřeba opravit stáje, v některých by nově místo stání měly být boxy. Oprava čeká další budovy. Inseminační centrum by mělo být rozšířeno o mražení inseminačních dávek, aby se uchoval genofond vzácných hřebců.
Podle Dražana by hřebčinec měl přispívat také k uchování tradic. "Chtěl bych proto, aby tady vzniklo malé muzeum a abychom nabízeli vzdělávací činnost v těchto oblastech, která v České republice chybí," dodal Dražan. Hřebčinec nyní zaměstnává 28 lidí, další čtyři by rád přijal, mimo jiné na propagaci a školicí a vzdělávací centrum.
Zemský hřebčinec Tlumačov byl založen v roce 1925, když se sloučilo několik bývalých vojenských hřebčinců do jednoho místa. Měl zajistit plemeníky pro vojenské koně, dělostřelecké i důstojnické. Podle Dražana toto trvalo asi 40 let, v Tlumačově bývalo 300 až 400 koní. "Postupem času ale kůň využití pro armádu i zemědělství ztrácel, a tak se stavy snižovaly," uvedl Dražan.
Postupně se využití koně měnilo z hospodářské oblasti do oblasti zájmu a sportovního vyžití. Výjimkou zůstávají lesní práce, kdy je v některých hůře přístupných terénech pomoc koňů stále vítaná. Po roce 1989, kdy přišla privatizace, se rozpadly velké chovy v podnicích. Podle Dražana tehdy v ČR klesl počet koní ze 150 tisíc až na kritických 28 tisíc kusů a nyní jich je 88 tisíc.*
