Trh se zemědělskou půdou zatím nejeví známky viditelného oživení. Zatímco ve vyspělých zemích Evropské unie se ročně prodá a koupí asi jedno procento zemědělského půdního fondu, u nás je to zhruba 0,2 procenta. Ani v tržních cenách půdy se členům Unie moc nepřibližujeme.
Převážně se nakupují a prodávají pozemky o malých výměrách za vyšší ceny pro nezemědělské účely. Zájem o větší pozemky pro zemědělské využití je minimální a v těchto případech je tržní cena výrazně pod úrovní účetní ceny. Takto charakterizoval vývoj na trhu s půdou za posledních sedm let Jiří Němec z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) na semináři věnovaném využití zemědělské půdy v souvislosti se vstupem ČR do EU, který ústav pořádá tento týden ve Špindlerově Mlýně za účasti mezinárodních odborníků.
Téměř 60 procenty se na prodejích podílejí pozemky do 0,1 hektaru, z nichž se stávají hlavně stavební parcely. Jejich cena rostla do roku 1997, kdy se podle Němce trh zřejmě nasytil. Průměrná tržní cena půdy se od roku 1993 pohybovala kolem 26 korun za metr čtvereční. U malých parcel (do 1 ha) se cena podle atraktivnosti lokalit vyšplhala do stovek korun, v průměru na 120 korun v roce 1997. U pozemků nad pět hektarů (pro zemědělské užití), jejichž podíl na celkových prodejích jsou pouhá dvě procenta, dosahuje tržní cena 80 procent průměrné úřední ceny.
