Mezi plodinami, které lze pěstovat na půdě uváděné do klidu, je také tritikale. Ne náhodou je ve vládním nařízení k uvádění půdy do klidu (set-aside) zařazeno do skupiny plodin pro energetické využití. Jak totiž upozorňuje Pavel Šimůnek, vedoucí pracovní skupiny pro sektor lihu v odboru evropské integrace MZe, „zrno tritikale je výbornou surovinou pro výrobu kvasného lihu, který lze použít jako příměs do benzínu“. Právě do této možnosti vkládá naděje pro rozvoj programu „biolíh“.
Finanční podpora 5500 korun na hektar orné půdy uváděné do klidu podle Šimůnka značně snižuje výrobní náklady na tunu vypěstovaného zrna a může tak snížit prodejní cenu tritikale. Loni totiž činila vysoká cena obilovin výrobu biolihu nerentabilní.
Zájemcům o využití podpory na set-aside přes tritikale Šimůnek připomíná, jak mají postupovat: „Do 31. března je nutné podat žádost. Aby zemědělci získali finanční podporu, musí do 30. září 2001 dodat odběrateli zrno tritikale na jiné účely, než jsou produkce krmiv, osiv nebo potravin.“ Pokud nepěstují ozimé tritikale, stihnou ještě zasít jarní. „K dispozici je jediná uznaná odrůda Gabo, jejímž množitelem je Oseva Uni,“ doplnil Šimůnek.
Plochy tritikale u nás v posledních letech významně rostou. Zatímco v roce 1996 se ozimé tritikale pěstovalo na zhruba 14 tisících hektarech, v minulém roce to bylo již na 37 tisících. Loni na podzim se osevní plochy podle odhadu ministerstva zemědělství zvýšily o 36 procent na 50,6 tisíce hektarů. I přesto podíl tritikale na celkových plochách ozimých obilovin nedosahuje ani pěti procent.
