Místní akční skupina mikroregionu Frýdlantsko vznikla na konci předloňského roku z popudu zemědělců. Jejich projekty také byly mezi těmi, které v minulém roce získaly dotace z programu Leader ČR.
Frýdlantsko je uzavřená část Libereckého kraje, oddělená hranicí s Polskem a od vnitrozemí odřízlá hřebenem Jizerských hor. V oblasti je vysoká nezaměstnanost, přes čtyřicet procent ekonomické populace musí za prací dojíždět, což regionu určitě neprospívá.
„Místní akční skupina může významně přispět ke změně, podpořit místní lidi, aby byli aktivnější, hledali příležitosti k sebezaměstnání, k vytváření podnikatelských možností,“ je přesvědčena Jitka Doubnerová, manažerka MAS Mikroregionu Frýdlantsko, zkráceně označovaného jako MASiF.
Sdružení otevřené každému
Hlavním cílem sdružení je všestranná podpora trvale udržitelného rozvoje venkovského mikroregionu Frýdlantsko, zejména činnostmi ve prospěch obcí, neziskových organizací, drobných, malých a středních podnikatelů a dalších subjektů působících na území, s ohledem na krajinu přírody a krajiny. Tak vysvětluje MASiF své poslání na informačním prospektu. Představuje se jako otevřené občanské sdružení, přihlásit se může kdokoliv. V současné době má 61 členů.
„Od samého začátku tady byli nejaktivnější právě zemědělci, kteří pochopili, že MAS je nástroj k přilákání peněz,“ říká Jitka Doubnerová. Kromě jednoho středně velkého zemědělského podniku jsou členy skupiny menší rodinné farmy.
„O finančních prostředcích pro rozvoj tohoto území nerozhoduje nikdo anonymní, státní úředník, ale lidé z místa, kteří ho dobře znají. Musíme se dohodnout, na co je peníze potřeba,“ doplňuje soukromý zemědělec Pavel Mach, který je zapojený v MASiF. Na vysvětlenou dodává, že podnikatel nutně nemusí být jejím členem, aby získal finanční podporu – projekt může předložit i nečlen „masky“.
Posílit místní ekonomické prostředí
MASiF se zatím hlásí jen do programu Leader ČR. Vstupu do unijního Leader+ mu brání chybějící rozvojová strategie na sedmileté období, která musí být postavena na shodě všech partnerů. „Obce dnes vykonávají tolik operativní práce, že na dlouhodobé plánování už nezbývá čas a energie,“ konstatuje Jitka Doubnerová.
Vloni Frýdlantsko uspělo v Leaderu ČR se záměrem na téma Posílení místního ekonomického prostředí a místní produkce. Z deseti projektů jich polovina prošla u výběrové komise, a tak podporu získaly čtyři projekty podnikatelů a jeden od neziskové organizace. Na místní investiční akce tak přišla celková dotace 2,7 milionu korun, přičemž podnikatelé si uhradili padesát procent z investice a nezisková organizace dvacet procent.
Na ovce i na traktor
Mezi podpořené patří třeba začínající zemědělec z Jindřichovic pod Smrkem, který získal dotaci na nákup základního stáda ovcí, ovčáckého psa, techniky a počítače. Sedlák z Kunratic si s podporou z Leaderu ČR pořídil svinovací lis. „Já jsem dostal příspěvek na nový traktor s radlicí,“ hlásí se Pavel Mach, jehož farma ve Frýdlantu se jmenuje Pod lipami. Čtvrtým podpořeným podnikatelským projektem byla výstavba vytápěného fóliovníku v Novém Městě pod Smrkem. Dotace šla také na rekonstrukci podstávkového domu v Jindřichovicích pod Smrkem, kde je ekomuzeum.
„Letos jsme se opět hlásili do programu Leader ČR a žádáme o dotaci šest milionů korun,“ říká manažerka MASiF. Některé z předložených projektů už sledují vytváření dalších příjmů než jen ze samotného zemědělství. Jde kupříkladu o záměr obnovit část usedlosti ekoagrofarmy, která by měla sloužit jako výtvarná dílna. Další statek by se po kompletní rekonstrukci měl stát ubytovacím zařízením i s pohostinstvím. Nyní záleží na tom, jak bude Frýdlantsko se svou žádostí o dotaci na ministerstvu zemědělství úspěšné. Dozvědět by se to žadatelé mohli během tohoto měsíce.
I jiné zdroje než z Leaderu
„Jako nezisková organizace se v budoucnu budeme moci ucházet také o jiné zdroje než z Leaderu v rámci nového fondu EAFRD. Bude záležet na síle a kapacitě místního společenství, na tom, jak bude nasměrované. Pokud v něm budou zastoupeni hlavně zemědělci, tak je jasné, že přednostně se budou orientovat na podpory zemědělství a na ni navazující výroby,“ předpokládá Jitka Doubnerová. Dobře si také dokáže představit, že metodou Leader by se čerpala i část peněz z první a třetí osy nového fondu pro rozvoj venkova.
Práce frýdlantské „masky“ je propojena s poradenským centrem pro rozvoj venkova. Jde o jedno ze šesti středisek, které v Libereckém kraji zřídila Společnost pro Jizerské hory. Pro jejich činnost získala grant z Evropského sociálního fondu, a to z titulu vypsaného ministerstvem životního prostředí na střediska ekologické výchovy. „Poradenství je potřeba asi víc než cokoliv jiného. Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, můžeme být prvním záchytným bodem, kam se obrátí. Rady poskytneme také lidem, kteří by chtěli hospodařit při zaměstnání,“ nabízí Jitka Doubnerová.
Jak se z úředníka stane chovatel
Zemědělcem na plný úvazek je Pavel Mach od loňského září. Předtím hospodařil při zaměstnání, patnáct let působil na obecním úřadě ve vsi se 1400 obyvateli.
Máte blízko k veřejné správě i zemědělství, jak se díváte na dělení peněz mezi obě strany z fondu EAFRD?
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova není nic nového, jen se současné programy transformují do jedné hromádky. Ovšem veřejná správa a neziskové organizace získaly pocit, že je tu nový koláč a všichni si už brousí nože, jak si z něj budou krájet. To ale nejde. Závazky z Horizontálního plánu rozvoje venkova pokračují a na jejich pokrytí musí zůstat určitý objem peněz – minimálně tolik, jako dosud. Je-li tedy možný nějaký přesun financí, tak u os I a III. Ať taky starostové řeknou, jestli zemědělce pustí do programů z jiných resortů – ministerstva pro místní rozvoj nebo ministerstva životního prostředí. Chtějí-li obce dotace z EAFRD, tak ať jejich peníze odjinud jdou do společného měšce.
Místní akční skupina, ve které také jste, přispěla na pořízení stáda začínajícímu chovateli. Také vy jste se dal naplno na zemědělství. Jste výjimky, nebo je vás na Frýdlantsku víc?
Když jsem skončil jako vedoucí obecního úřadu, nešel jsem na úřad práce pro podporu v nezaměstnanosti, ale začal jsem hospodařit na plný úvazek. Uživit se zemědělstvím ale není jednoduché. Venkov se nachází v zemědělské krajině a je jasné, že v zemědělství pracovní místa nebudou přibývat, naopak. Moderní technologie vedou k úspoře zaměstnanců, protože lidská práce je drahá a její cena dál poroste. Ale společnost si musí uvědomit, že zemědělství v krajině musí zůstat a když je zemědělec omezován ve výrobě, tak za to musí dostávat kompenzace. Přimlouval bych se proto za vzdělávací kampaň pro širokou veřejnost, aby na zemědělce nepohlížela jen tak, že berou dotace a pořád brečí.
Jak jste se vlastně dostal k zemědělství?
Od táty jsem dostal bývalé hospodářství, které zdědil po rodičích a v roce 1990 mu ho při restitucích vrátili. Babička s dědou vydrželi hospodařit do roku 1958. Začínal jsem se 3,5 hektaru, 14 ovcemi a jedním plemenným beranem. Předtím jsem bydlel ve Višňové v panelákovém obecním bytě. Abychom mohli žít na farmě, vzali jsme si s manželkou úvěr a dům rekonstruovali.
Kam se vaše hospodaření posunulo?
Po pěti letech mám 140 bahnic a tři berany plemene romney marsh. Ekologicky hospodařím na 85 hektarech. Manželka je ekonomka, takže mi dělá účetnictví, stejně jako mnoha dalším soukromým zemědělcům. Syn studuje agronomickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze a pomáhá mi s chovem. Plemeno romney marsh mne před lety oslovilo na první pohled. V obci jsme plánovali podporu chovu ovcí a byli se inspirovat ve Zlínském kraji. Tak jsem se k nim poprvé dostal. Dnes jsem prvním místopředsedou Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR. V Libereckém kraji pořádáme už tradičně den chovatelů ovcí a koz s výraznou podporou kraje.
„Masky“ si už navzájem konkurují
V Libereckém kraji vzniklo už jedenáct místních akčních skupin. Kromě Liberce a Jablonce nad Nisou pokrývají pomalu celé území. I o tom, jak si konkurují, jsme mluvili s Jitkou Doubnerovou, manažerkou MAS Mikroregionu Frýdlantsko.
Je vůbec účelné, aby „masky“ pokrývaly celá území?
Rozhodně ne. Vloni na podzim jsme byli v Sasku, kde fungují pouze tři místní akční skupiny podpořené z programu Leader. Když u nás existuje svazek obcí, pak už ke vzniku MAS je to už jenom krůček. Někde tato společenství vznikají z iniciativy veřejné správy, jinde je chtějí podnikatelé či neziskové organizace. Všechny způsoby vzniku jsou legitimní. Důležité je respektovat rovnovážné partnerství subjektů ze všech tří zmíněných skupin.
Učí se MAS od sebe navzájem, nebo si při takovém počtu a omezených finančních zdrojích tvrdě konkurují?
My čerpáme zkušenosti od některých partnerů a na druhé straně se snažíme pomáhat těm, co začínají. Když se na nás někdo obrátil, tak jsme se podělili o zkušenosti. Tím jsme asi také přispěli ke konkurenčnímu prostředí.
Ne všechny jsou asi stejně aktivní …
Je to velmi různé. Tři MAS z Libereckého kraje dostaly v minulém roce podporu z Leader ČR. Jediná LAG Podralsko se účastní Leader+. Je také řada místních akčních skupin, které utlumily činnost, když nezískaly dotace. Na Leader se ale nedá spoléhat jako na jediný zdroj financování.
Zmínila jste Sasko, navazujete kontakty s „maskami“ také z jiných zemí?
Snažíme se navázat partnerství s místní akční skupinou Malé dánské ostrovy, protože nám připadá, že naše situace malého vnitrozemského ostrova je podobná. Zatím jsme si vyměnili první informace a zjistili, že naším společným tématem je podpora místní produkce a snaha pomoci jejímu odbytu.
Co konkrétně pro to ve vašem regionu děláte?
Snažíme se, aby to, co odtud odchází, mělo co nejvyšší přidanou hodnotu a v místě zůstalo co nejvíce peněz. Spřátelené občanské sdružení Frýdlantsko se pokouší dát dohromady všechny, kteří dělají něco, co souvisí s přírodou. Vyrábějí potraviny a zemědělské výrobky, třeba kozí sýry, jehněčí maso a med, pečivo, nebo keramiku, skleněné šperky, výrobky z vosku, košíky a různé další řemeslné výrobky. Často se tomu lidé věnují ve volném čase a my se jim snažíme pomoci s odbytem, aby se touto tvorbou časem třeba i živili a nemuseli dojíždět za zaměstnáním. Chceme vytvořit místní značku a cíleným marketingem zdůrazňovat jedinečnost produktů z frýdlantského výběžku.
