Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květu silenky širolisté. Jde o rostlinu, která má oddělené pohlaví, což u rostlin není běžné, uvedli zástupci Ústavu přístrojové techniky AV (ÚPT). Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin. Studii publikoval časopis Journal of Experimental Botany. Na výzkumu spolupracovali vědci z ÚPT a Biofyzikálního ústavu AV.
V projektu, který stále pokračuje, chtěli vědci z Biofyzikálního ústavu studovat květní orgány silenky v přirozeně vlhkém stavu pomocí pokročilých mikroskopických metod. K makroskopickému zobrazení celých částí květů s rozpoznáním detailů s rozlišením v řádu stovek nanometrů však klasická světelná ani elektronová mikroskopie nestačily. Vědci z ÚPT poskytli vylepšenou metodu enviromentální rastrovací elektronové mikroskopie. Biofyzici s její pomocí našli a popsali morfologické rozdíly mezi jednotlivými pohlavími této rostliny.
"Díky tvorbě hermafroditních jedinců pomocí různých činidel jsme nalezli několik genů, které hrají roli při vývoji květu. Silenka je ideální model pro podobné studie, protože na rozdíl od většiny rostlin má tak jako člověk oddělená pohlaví," napsal Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu. "Přepínání mezi samčím a samičím pohlavím, eventuálně pochopení vzniku různých intersexuálních jedinců, je nejen zajímavým fenoménem základního výzkumu, ale může nalézt uplatnění třeba v zemědělství. Jako příklad může sloužit chmel, kdy chmelové šišky jsou, zjednodušeně řečeno, produktem jenom samičích rostlin," dodal.*
