Zemědělci, kteří ve třetím kole Programu rozvoje venkova neúspěšně žádali o dotace, podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) často doplatili na důvěru v poradenské společnosti a dotace nedostali kvůli chybně vyplněné žádosti.
"Desítkám žadatelů o dotaci unikly body a v důsledku toho i dotace často zcela zbytečně. Došlo k tomu vinou chybného vyplnění žádostí nebo proto, že k projektům nebyly přiloženy kompletní přílohy," uvedl pro náš týdeník mluvčí SZIF Vladimír Voráček.
Mezi zamítnutými žádostmi jsou podle něj hlavně ty, které si zemědělci nepřipravili sami, ale jejichž vypracování svěřili poradenským firmám. „Ty své chyby opakovaly jako přes kopírák ve více projektech a nyní jsou před obtížným úkolem, jak svým klientům vysvětlit, proč přišli o bodové hodnocení, na které by jinak měli nárok, protože podmínky pro získání bodové bonifikace splňují," podotkl Voráček.
Podle pravidel Programu rozvoje venkova totiž nejsou po zaregistrování žádosti již povoleny žádné opravy či úpravy příloh, které mají vliv na bodové hodnocení projektu. Podle Voráčka tak SZIF k dodatečným opravám žádostí nemůže přihlížet. „Nedoložení skutečností rozhodujících pro získání bodů při registraci žádosti tedy není rozhodně možné považovat za pouhou formální chybu,“ uvedl
Žadatelé, kteří na tyto chyby doplatili, by podle Voráčka měli při své případné další žádosti zpracované poradenskou firmou raději zkontrolovat, zda jejich podání má všechny náležitosti. "Za podanou žádost totiž vždy odpovídá sám žadatel," dodal Voráček s tím, že by již při zadávání zakázky poradenské firmě neměli žadatelé podceňovat ustanovení o odpovědnosti za chyby v žádosti a možnou chybovost si smluvně ošetřit.
Ve třetím kole Programu rozvoje venkova, v jehož rámci zaregistroval SZIF celkem 1908 požadavků, proplatí fond na dotacích, které přiznal u 1215 žádostí, dohromady 2,79 miliardy korun.
