Údaje o těžbě dřeva v České republice se podle výkazů vlastníků lesů a Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) rozcházejí zhruba o pětinu. Podle vlastníků lesů to je dáno použitím odlišných metodik pro zjišťování objemu těženého dřeva. Vlastníci a správci lesů odmítají, že by rozdíl představující asi 3,5 milionu metrů krychlových dřeva šel na vrub krádeží. Ve společné tiskové zprávě to uvedly státní Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR.
Podle materiálu Národní inventarizace lesů (NIL), kterou zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, se v ČR v letech 2011 až 2015 v průměru ročně těžilo 19,6 milionu metrů krychlových dřeva. Naproti tomu vlastníci lesů a také Český statistický úřad pracují s čísly výrazně nižšími. Těžba se podle nich pohybuje kolem 16 milionů metrů krychlových dřeva. Z toho přibližně polovina připadá na státní podnik Lesy ČR, kterému nyní patří skoro polovina lesů v zemi.
Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů tvrdí, že při vykazování těžby fyzicky měří každý kus či hráně dříví. Metodika použitá v dokumentu NIL se podle nich snaží modelově rekonstruovat zásoby či těžby dříví za poslední desetiletí. Zpětně zjišťuje objem vytěžené dřevní hmoty, která již v lese není a nelze ji tedy fyzicky změřit. Dostanou se vždy k rozdílným výsledkům, které se od sebe mohou lišit řádově až o desítky procent, uvedl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Ředitel ÚHÚL Jaromír Vašíček, který je zároveň předsedou dozorčí rady Lesů ČR, minulý týden v Hospodářských novinách uvedl tři možné důvody odlišných výsledků. Za první označil odlišnou metodu zjišťování údajů v terénu a jejich vyhodnocování. Jako možné důvody rozdílu pak uvedl i krádeže a podíl takzvané šedé ekonomiky. Šlo by o dřevo, které se vytěží a prodá, ale nevykáže.
Vlastníci a správci lesů dnes poukázali na to, že i v jiných zemích jsou znatelné rozdíly mezi objemem dříví zjištěným při národní inventarizaci lesů a skutečně vykázaným. Například ve Švýcarsku představuje rozdíl 15 procent, v Německu 25 procent a v Rumunsku 30 procent. Žádný z těchto států neinterpretuje zjištěné rozdíly jako důsledek krádeží dříví, ale využívá ho pro posuzování trendů mezi jednotlivými cykly inventarizací, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.*
