Deset kroků, které České republice pomohou k udržitelnému restartu ekonomiky, představila iniciativa Změna k lepšímu. Navrhovaná opatření se soustředí na okruhy, jako je energetika a související fotovoltaika, odpovědný přístup k půdě a krajině, lokální a odpovědně vypěstované potraviny ve školních a firemních jídelnách, cirkulární zakázky, či realizaci zelených střech a dalších prvků ve veřejném prostoru. Informovali o tom představitelé iniciativy na on-line prezentaci. Iniciativa věří, že díky těmto bodům bude ČR schopná obrátit současnou koronavirovou a klimatickou krizi ve svůj prospěch.
„Od počátku koronavirové krize ale vedle pesimistických zpráv vidíme i nadějné příběhy týkající se technologických inovací, kdy se české firmy i dobrovolníci dokázali zapojit a přijít s originálními řešeními současné situace. S touto vizí na jaře loňského roku vznikla také platforma firem a expertů Změna k lepšímu, která má nyní téměř 200 podporovatelů a během roku dala dohromady konkrétní tematické pracovní skupiny zaměřené na krajinu a sucho, cirkulární ekonomiku a energetiku a dopravu,” uvedl předseda správní rady Změny k lepšímu Jiří Helán. Jednou z oblastí, na které by se firmy měly zaměřit, je neskládkování vlastního odpadu. Ze strany státu bude legislativně platit povinnost neskládkovat využitelný odpad od roku 2030, ovšem iniciativa přišla s vlastní výzvou, kdy firmy přestanou skládkovat od roku 2025. Pokud se podle propočtů v následujících třech letech zapojí alespoň 30 firem s obratem vyšším než 250 milionů korun za rok a 500 firem s obratem více než 50 milionů za rok, množství odpadu na skládkách se sníží o jeden milion tun. Tím současně firmy ušetří až 600 tun oxidu uhličitého a dosáhnou finanční úspory 15 až 45 procent. Českou republiku podle iniciativy čeká také mnoho výzev také v oblasti energetiky. V kontextu cirkulární ekonomiky je pak v opatřeních kladen důraz také na zvyšování poptávky po recyklovaných výrobcích, druhotných surovinách a lokálních zdrojích a produktech. Cílem je během tří let dostat do praxe principy, kdy by minimálně deset procent veřejných zakázek mělo naplňovat kritéria zeleného zadávání. „Opatření Změny k lepšímu neopomíjí ani udržitelnost podnikového stravování a potraviny s nízkou ekologickou stopou, udržitelnou mobilitu, péči o půdu a krajinu v dodavatelských řetězcích či podporu malých a středních podniků prostřednictvím klimatických voucherů. Ty se mohou stát jednoduchou podporou při růstu těchto firem,“ sdělil Helán.