Zvýšení soběstačnosti ve zpracování odpadů, hledání nových trhů pro druhotné suroviny, využívání výrobků z recyklovaných odpadových materiálů při veřejných zakázkách, daňové zvýhodnění pro podporu trhu s recykláty – to jsou některá opatření, na nichž se shodli v uplynulém týdnu v Praze ředitelé odborů odpadů ekologických ministerstev členských zemí Evropské unie. Setkání ředitelů, které předcházelo jednání ministrů životního prostředí plánovaného na počátek března, se zabývalo příčinami krize na trhu s druhotnými surovinami, stavem odpadového hospodářství v Evropské unii a opatřeními, která by měla tento stav řešit.
Podle Veroniky Hunt Šafránkové z českého ministerstva životního prostředí se v důsledku panující ekonomické krize se zhroutil trh s druhotnými surovinami. Odpadový papír a plasty přestala dočasně vykupovat Čína, která je nejvýznamnějším odběratelem a zpracovatelem druhotných surovin. Proto se nyní tento vytříděný odpad hromadí ve svozových firmách. Tuzemskou situaci komplikuje uzavírání papíren, zpracoven plastů, hutí a skláren v ČR i v zahraničí. Vyvstávají tak obtíže se zpracováním některých druhů papíru a plastových folií. PET lahve zatím odebírá český zpracovatel. Stav v odpadovém hospodářství není podle Šafránkové ve všech zemích unie stejný. Větší potíže mají ty, které na systémy třídění odpadů najely teprve nedávno, lépe jsou na tom ostrovní země.
Účastníci setkání vyjádřili, jak Šafránková uvedla, naprostou shodu v tom, že je nutné udržet podporu veřejnosti recyklaci odpadů a také neměnit cíle, které pro materiálové využití stanovila Evropská unie i jednotlivé členské státy. „Papír, plasty, sklo a železo jsou velmi důležité druhotné suroviny, které mohou být použity jako náhrada primárních surovinových zdrojů, a tím významně chránit životní prostředí," uvedla Šafránková a dodala, že recykláty se dají využít při veřejných zakázkách, například pro výstavbu protihlukových stěn u silnic a železnic. Důležitá je podle ní také prevence vzniku odpadů a s ní související minimalizace obalů.
Jedním ze závěrů jednání je také návrh, aby Evropská komise udělala důkladnou analýzu toků druhotných surovin a kapacit zařízení pro jejich zpracování a využití v Evropské unii. „Celým jednáním se prolínalo, že EU by měla být v recyklaci soběstačná a neměla by záviset na asijských a dalších trzích,“ poznamenala ředitelka odboru odpadů MŽP Zdeňka Bubeníková.
Podle Daniela Vondrouše, tajemníka ministra životního prostředí, se společnosti, které v unii zajišťují třídicí systémy (v ČR je to Ekonom) shodly, že současný přebytek odpadů pokládají za řešitelný. Jediným problémem bude směsný plast. Jeho nadbytek souvisí více s nízkou cenou ropy než s ekonomickou krizí.
„Jen pět z 27 zemí unie se obává, že dané cíle v oblasti obalových odpadů nedokáže splnit. Jde o státy s málo rozvinutým tříděním a recyklačním průmyslem. Česká republika však takové obavy nemá,“ prohlásil Vondrouš.
Podle Šafránkové navrhlo ministerstvo životního prostředí řadu opatření na podporu recyklace jako součást protikrizového balíčku české vlády. Tato opatření by měla snížit závislost země na dovozu primárních surovin, pomoci rozšířit pracovní příležitosti v recyklačním průmyslu a současně omezit znečištění životního prostředí. MŽP rovněž nabízí finanční dotace z operačního programu Životní prostředí mimo jiné na podporu kvalitního třídění v obcích a výstavby dotřiďovacích linek.
