Evropská unie minulý týden definitivně schválila reformu trhu s vínem. Počítá mimo jiné s likvidací některých vinic, se zrušením dotací na destilaci přebytků či s postupným zrušením velmi omezujícího systému práv na výsadbu. Nové předpisy začnou platit 1. srpnu letošního roku.
Zákaz doslazování vína řepným cukrem, kterého se obávali čeští vinaři, nakonec z reformy podle agenturních informací vypadl. "Nyní můžeme pokračovat v závěrečných přípravách, aby mohl nový systém v srpnu vstoupit v platnost. Namísto plýtvání penězi na odstraňování nežádoucích přebytků nám reforma umožní soustředit se na boj s konkurenty a opětovné získání tržního podílu," řekla k reformě eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boelová.
České republice by měla reforma přinést větší dotace na restrukturalizace vinic. Příští rok by to mělo být proti původně plánovaným 1,6 milionu eur (asi 40 milionů korun) celkem tři miliony eur (75 milionů korun). Od roku 2015 by se dotace měly zvýšit až na 5,2 milionu eur (asi 130 milionů korun).
Nejkontroverznějším bodem reformy bylo takzvané klučení vinic, tedy jejich likvidace. Evropská komise původně navrhovala, že by v unii zmizelo celkem 400 tisíc hektarů vinic, tedy zhruba desetina. Po protestech řady států ovšem konečný kompromis počítá s likvidací 175 tisíc hektarů vinic. Klučení má trvat celkem tři roky s tím, že vinaři dostanou náhradou finanční prémii, jejíž výše ovšem během tří let bude klesat. Likvidace vinic má úzkou spojitost i s takzvanou nouzovou destilací, kdy vinaři dostávají dotace na destilace přebytkových hroznů. Tato praxe by měla postupně skončit.
Změny čeká i v u nás sledované doslazování vín. Původně navrhovaný zákaz doslazování řepným cukrem sice z reformy vypadl, ale některá zpřísnění přeci jenom nastanou. Bude totiž stanovena maximální míra doslazení ať už cukrem či moštem. Pokud by státy chtěly doslazovat víno více kvůli špatným klimatickým podmínkám, budou muset požádat Evropskou komisi.
Předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo zatím nechtěl podrobně schválení reformy komentovat. "K žádným větším změnám oproti posledním návrhům už ale nejspíš nedošlo. Obecně lze říci, že od reformy se čekalo, že se po ní budeme mít lépe. To se nestane, nebudeme se mít ale ani výrazně hůře. Určité změny sice reforma přinesla, z globálního pohledu ale pro vinaře žádné velký převrat nepřinese," řekl minulý týden Sedlo.
Reforma má zvýšit konkurenceschopnost evropského vinařství v soutěži s víny z Jižní Ameriky, Spojených států či Austrálie. EU je jedním z hlavních producentů, konzumentů, dovozců i vývozců vína. Dovoz vín z jiných koutů světa ale do unie neustále stoupá, zatímco spotřeba vín vyrobených v unii klesá. Cílem reformy je také omezení nadprodukce v unii, neboť likvidace nadbytků stojí EU každý rok až půl miliardy eur z 1,3 miliardy eur, které unie dává na vinařství.
