Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se zabývá 40 podněty ohledně nepřiměřeného růstu cen potravin. Kromě toho vede vlastní vyšetřování, které má zmapovat strukturu trhu a cenový vývoj v celém řetězci od zemědělce až po prodej konečnému zákazníkovi. V souvislosti s tímto vyšetřováním už úřad oslovil 200 firem ze všech částí výrobního, zpracovatelského a prodejního řetězce. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
"Úřad provádí zrychlené šetření týkající se konkrétně mouky, másla, mléka, vajec a kuřecího masa, a to v celém vertikálním řetězci od prvovýrobců přes zpracovatele až po maloobchodní prodejce. V této souvislosti už si úřad vyžádal informace od téměř dvou set podnikatelských subjektů, v současné době pak oslovuje profesní a oborová sdružení v zemědělském a potravinářském sektoru," uvedl ve zprávě předseda ÚOHS Petr Mlsna. Smyslem tohoto vyšetřování je zjistit, v které části výroby a prodeje potravin se ceny zvyšovaly cen a zda u některých firem nešlo o protisoutěžní jednání. Úřad konstatoval, že po narušení dodavatelských řetězců v době pandemie covidu a po začátku války na Ukrajině se skokové zvýšení nákladů přelévá postupně od prvovýrobců, tedy zemědělců přes zpracovatele až na koncového spotřebitele. "Přestože ve většině případů je zdražení nejspíše výsledkem navýšení cen vstupů ve všech stupních výrobně-zpracovatelského a odbytového řetězce, v některých případech nelze vyloučit, že na růstu cen se mohly podepsat i zakázané dohody nebo zneužití dominantního postavení některých podniků, případně zneužití takzvané významné tržní síly," uvedl Mlsna. Zároveň upozornil, že ÚOHS nemá pravomoc zasáhnout proti podniku, který nasadil vysokou cenu výrobku, pokud se navýšení neodehrálo například v důsledku kartelové dohody s jinou firmou. "ÚOHS nemůže žádného soutěžitele nutit ke snížení ceny nebo mu cenu nadiktovat. K regulaci cen jsou příslušné pouze cenové orgány podle zákona o cenách," upozornil Mlsna. Ceny potravin v Česku podle statistiků v únoru meziročně stouply o 23,9 procenta, v lednu to bylo o 24,8 procenta. Celkově byly spotřebitelské ceny proti loňskému roku vyšší o 16,7 procenta, růst tak zpomalil z lednových 17,5 procenta. Na Slovensku osm největších maloobchodních řetězců zastropuje ceny vybraných potravin, opatření bude trvat tři měsíce. *
