Úroda chmele bude kvůli trvalému suchu zřejmě o něco nižší než loni, kdy průměrný hektarový výnos činil 1,37 tuny. Chmelnic je ale meziročně o 81 hektarů více, přibylo jich v souvislosti s rostoucí poptávkou po této plodině. Kvalita hlávek je podle prvních rozborů dobrá. Sklizeň vypukla ve všech oblastech včetně žatecké, kde se pěstuje Žatecký poloraný červeňák. Uvedl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Obdobně jako žně, tak i sklizeň chmele začala v předstihu. Obvykle traktory s brigádníky vjíždí do chmelnic až po svátku Vavřince 10. srpna. "Letos odstartovaly práce v rekordním čase. Podle prvních odhadů nějaký propad úrody bude, ale zatím nejsme schopni říci, jak velký," uvedl Kovařík.
Vliv na úrodu má dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy po celou vegetační sezónu, horké noci a dny. Na druhou stranu se pěstitelům vyhnuly pohromy v podobě rozsáhlého krupobití nebo větrných smrští. Přes sucho je kvalita chmele podle Kovaříka dobrá. "První rozbory vypadají průměrně a co se týče obsahu alfa hořkých látek, tak to nevypadá zle," řekl tajemník svazu.
Chmel sklízí letos brigádníci z 5026 hektarů, což je podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského o 81 hektarů více než před rokem. Zvětšení ploch odpovídá růstu poptávky po chmelu. Vliv na tento trend mají podle Kovaříka mimo jiné minipivovary, které používají při výrobě piva více chmele než velké pivovarnické koncerny.
Z celé sklizně v Česku zůstává v tuzemsku zhruba 20 procent, zbytek míří na export. Za celou Českou republiku byla loni úroda 6797 tun chmele, což lze hodnotit jako mírně nadprůměrný ročník. Největším problémem oboru zůstává podle pěstitelů nedostatek pracovníků. Brigádníky na jarní a letní práce na chmelnicích si musí družstva sjednávat s velkým předstihem.*
