Úrodu obilí na jižní Moravě letos možná víc než sucho decimují hraboši. Čtyři suché roky za posledních pět let, teplé a suché zimy způsobily, že jich každý rok přibývalo a nyní jich je tolik, že ani dlouholetí zemědělci podobnou situaci nepamatují. Mnohde úrodu hraboši a myši zlikvidovali zcela, jinde zčásti. Sedláci přemýšlejí, jak založit na podzim porosty na příští rok, aby o ně nepřišli, a zoufají si nad tím, že nemají možnost účinné chemické ochrany, vyplývá z vyjádření zemědělců. Varují i před tím, že přemnožení hrabošů je pro lidi zdravotní hrozbou.
Ministerstvo zemědělství podle mluvčího Vojtěcha Bílého vnímá závažnost situace a je připravené se podílet na řešení. Jednalo již s Ministerstvem zdravotnictví a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. "To, co na polích vidíme, není kalamita, ale katastrofa. I když je otázka, co je vlastně horší. Je mi 60 a tohle nepamatuju. Vypadá to, že škůdci se rozšířili hlavně na lehčí písčité půdy. Na studených těžkých půdách tolik nejsou," řekl František Bureš z firmy Bureš Agro ze Švábenic na Vyškovsku. Hraboši se letos rozšířili po celé jižní Moravě, jsou na střední Moravě, dostávají se až k Jeseníkům.
Velcí zemědělci mají postiženou obvykle jen část pozemků. "Ale jsou tu v okolí malí zemědělci, kteří mají dva tři hektary, a ti mají úrodu zničenou kompletně. Myši nežerou jen kořínky, ale i nadzemní části rostlin. To jsem ještě neviděl," řekl Bureš, jehož podnik spravuje 950 hektarů.
Podle předsedy Pomony Těšetice ze Znojemska Iva Pokorného jsou nejvíce poškozené porosty obilí a řepky. Proto někde zemědělci pšenici zaorali a ještě seli se zpožděním kukuřici. Ti, kteří zjistili poškození až později, sklízejí obilí na senáž. Hraboši ale škodí i na jeteli a problém je i v ovocných sadech, kde hlodavci okusují kořeny stromů. "Jak velké škody budou, uvidíme až po zimě. Ale může se stát, že zlikvidují celý sad," řekl Pokorný. Starosti působí zemědělcům i to, jak mají na podzim zasít, protože hraboši mohou zlikvidovat úrodu ještě před zimou.*
