Ústav kvůli hrabošům doporučuje zbavit se na polích výdrolu

Hraboš polní, který silně graduje dva roky po sobě, způsobil již zemědělcům ztráty odhadované na dvě miliardy korun. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) již dříve doporučil zejména v nejvíce kalamitou ohrožených okresech nezakládat porosty meziplodin. V kombinaci s tím je vhodné pracovat také s plochami s výdrolem, který slouží jako zdroj potravy a úkrytu pro hraboše. Uvedla to tisková mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

Mluvčí připomněla, že v ČR byla v souvislosti s pokračující gradací hraboše polního vydána 3. září 2020 tři nařízení o výjimečném použití rodenticidů. V kombinaci s jejich použitím je třeba zapojit i vhodná agrotechnická opatření, k nimž patří zejména kultivace půdy. "Populace hraboše se však nadále drží na vysoké úrovni i po posklizňové kultivaci půdy. Příčinou mohou být i technologie vyžadující zelený pokryv půdy. Hlavní plodiny jsou tak v krátkém sledu střídány meziplodinami nebo dusík vázajícími plodinami, které skýtají hrabošům úkryt a dostatek celoročního zdroje potravy," sdělila Kršková s tím, že jestliže dříve byla pole ponechána bez rostlinného pokryvu alespoň měsíc, hraboši se museli i z nekultivovaných ploch přesunout na nezemědělskou půdu, kde našli potravu a jejich zpětný návrat na pole osetá novou plodinou mohl trvat delší dobu. Škody na vzešlém porostu pak nemusely být tak velké.  Dnes se trvalým útočištěm hraboše stávají samotná pole. "Plochy pro hraboše s neatraktivním pokryvem donutí populace opustit pole. Pokud se udrží plochy bez zeleného pokryvu (a to včetně plevelů) minimálně měsíc, hraboší populace vyčerpají zásoby, sníží se množivost a opustí pozemky," podotkla. Proto kromě klasického zpracování půdy do větší hloubky a následného upěchování ÚKZÚZ doporučuje zbavit se na polích výdrolu, přestože obecně slouží jako mulč a chrání půdu před erozí a výparem a zároveň obohacuje půdu o organickou hmotu, která pak usnadní zpracování před setím.*