V těchto dnech jsou již zemědělské agentury připraveny vyřizovat žádosti podnikatelů, kteří se chtějí přihlásit do programu set-aside neboli uvádění půdy do klidu. Na rozhodování a propočty, co pro ně bude nejvýhodnější, mají už jen necelý měsíc. Nejzazším termínem pro doručení žádostí je 31. březen, který připadá na sobotu. Jaký bude mezi farmáři a zemědělskými podniky o program set-aside zájem, jsme se snažili zjistit prostřednictvím naší malé ankety.
Jiří Zelenka, předseda ZD Krásná Hora, okres Příbram: V poslední době jsme usilovali o pronájem 140 hektarů orné půdy, na kterých jsme chtěli tento systém uplatnit. Ještě dnes je na nich nesklizená sláma, a tak jsme počítali, že zde zasejeme zelené hnojení a pozemky dáme do pořádku. Šlo by přibližně o požadovaných šest procent z 2000 hektarů orné půdy, které dnes obhospodařujeme. V konečné fázi jsme se však na pronájmu nedohodli. Protože ještě neznáme přesná pravidla a na konečné rozhodnutí máme čas, stále zvažujeme, zda se do programu uvedení půdy do klidu zapojíme či ne. Pokud bychom se rozhodli kladně, šlo by s největší pravděpodobností o pěstování řepky k výrobě metylesteru.
Vít Havel, ředitel Agro Dolní Kralovice, s.r.o., okres Benešov:
Už dříve jsme pěstovali len přadný, takže u nás není o čem diskutovat. Do programu uvádění půdy do klidu určitě zařadíme tuto plodinu. Řepku sice také pěstujeme, ale len vychází ekonomicky výhodněji. Proti loňsku mírně zvedneme jeho plochy - len budeme pěstovat na 70 hektarech, celkově hospodaříme na 1100 hektarech orné půdy. Je dobře, že tento podpůrný program vznikl. Jestliže chceme do Evropské unie, musíme přebírat pravidla, jaká tam jsou. Uvažovali jsme také o pěstování olejného lnu, ale setkali jsme se s podmínkou, že ho nelze dělat na krmivo, osivo, ani na potravinářské účely. Nevím tedy, jak jinak se u nás dá ještě využít.
Pavel Novotný, předseda ZD Bernartice, okres Písek: Počítáme, že se do tohoto systému zapojíme prostřednictvím řepky a nikoli úhoru. V současnosti máme 2650 hektarů orné půdy, takže z této výměry bychom měli pět procent, to je kolem 130 hektarů, osít řepkou k produkci metylesteru. Pokud bude platit vyhlášená cena 4200 korun za tunu řepkového semene, bude to pro naše družstvo i ekonomicky výhodné. Termín podání žádostí je konec března, takže máme ještě čas. Čekáme na upřesnění pravidel.
Josef Stehlík, farmář z Chodouně u Zdic, okres Beroun: Cena 4200 korun za tunu řepky na metylester, kterou schválilo prezídium SZIF, není tak nízká, když vezmeme stanovený výnos 2,3 tuny z hektaru, a připočteme-li základní podporu 5500 korun na hektar. O podporu na set-aside se určitě přihlásím, ale ne přes řepku. Chci využít zeleného hnojení na zhruba osmi hektarech, které mi vycházejí ke 140 hektarům orné půdy. K tomuto novému programu nemám zásadní výhrady. Chce to ale nastavit parametry tak, aby přihlášení se do set-aside bylo přínosem pro zemědělce na středně bonitních půdách. Směrem k lepší bonitě by měl být program pro podniky méně rentabilní.
Josef Kubiš, ředitel a. s. AGRO Jesenice u Prahy: Dnes máme kolem 4100 hektarů orné půdy a počítáme s tím, že se do programu set-aside zapojíme. V současné době naši agronomové dělají bilanci pozemků, zejména těch méně kvalitních, u kterých se vyplatí je na rok uvést do klidu. V podniku máme jak pozemky úrodné, tak v nadmořské výšce kolem 490 metrů i méně úrodné. Na horších pozemcích počítáme s úhorem, na těch lepších s pěstováním řepky k produkci metylesteru. Každopádně chceme do tohoto programu zapojit minimálně pět procent výměry orné půdy. Všeobecně platí, že ten, kdo hospodaří v úrodných oblastech a má všechny pozemky kvalitní, bude asi zvažovat, zda se do programu zapojí. Takových podniků však u nás mnoho není. V zájmu všech zemědělců je, aby se bionafta postupně rozšiřovala, neboť jde o odbyt naší produkce. Měli bychom proto tento program v co největší míře podpořit.
Miloslav Petrus, farmář, zástupce Zemědělského sdružení Hříškov, okres Louny: Počítám, že programu využijeme. Zatím ale zvažuji, jestli přes řepku nebo zelené hnojení. Jiná varianta pro nás neexistuje. Pro rozhodnutí postrádám ještě další důležité podmínky. Nejde totiž jen o cenu řepky, za niž ji bude SZIF vykupovat, ale také kam budu řepku vozit. Vím totiž, jak se nakupovala intervenční pšenice. Když vám ji dva výkupy v okolí nevezmou, tak jak s ní naložím? Mám ji vozit třeba do Budějovic? O zeleném hnojení bychom uvažovali u ploch, které neskýtají velkou naději na výnos. Je to dobré řešení pro pole s agronomickými resty. Dohromady, se spřátelenými firmami, zajišťuji hospodaření na zhruba dvou tisících hektarech orné půdy a prostor pro rozhodování, jak využít set-aside, mám poměrně velký. Řepky máme zaseto dost. A musím říci, že uvádění do klidu je systémově zatím jeden z nejlepších programů. Chce to ještě doladit detaily.
Jaromír Řezáč, předseda ZOD Agrispol Mořice, okres Prostějov: Vše nyní zvažujeme. Bude záležet, jak pro nás budou různé varianty výhodné. Myslím, že cena řepky 4200 korun je tak na hranici. Je tu ale ještě druhá část programu, tedy dotace na ornou půdu neuváděnou do klidu s rozpětím 250 až 600 korun na hektar, což také není nezajímavé. Na půdě do klidu by v naší produkční oblasti připadala v úvahu jedině řepka, o jiné možnosti nepřemýšlíme. Hospodaříme na 1360 hektarech orné půdy, z toho řepku pěstujeme na 12 procentech. Nebyl by tedy problém šest procent ploch řepky prohlásit za půdu v klidu. Jinak myslím, že program set-aside je dobrým krokem. Je to jedna z forem, jak do prvovýroby dostat peníze a naučit se pracovat s podporami, které jsou v Evropské unii běžné.
