Do etapy adaptace na společnou unijní politiku vchází v letošním roce české zemědělství. Takový je časový plán naší agrární koncepce. O osudu tohoto sektoru mohou přitom rozhodnout čtyři současné klíčové problémy, které pojmenovává ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.
První slabina - pozice na trhu
Za problém číslo jedna považuje Doucha nerovnoprávné a slabé postavení zemědělců na trhu. Jak říká, je to projevem právního prostředí s velmi chabou vynutitelností smluv. "Přispívají k tomu i samotní podnikatelé. Na jejich straně totiž chybí zásadní odvaha k důslednému vymáhání pohledávek," poznamenává. Připomíná také, že nerovnoprávnost pomáhají řešit odbytová družstva. Fakt, že je obecná převaha nabídky nad poptávkou, znamená podle Douchy významné pozadí pro vývoj cen.
Základní příčinu, která brání růstu farmářských cen, spatřují ekonomové v nedobře uspořádaném odběratelském sektoru a celkové nerozvinutosti naší obchodní sítě. Z pohledu ze zahraničí není zdaleka kvalita domácího trhu taková, aby byl řádově spravedlivý ke všem a generoval ceny, o něž se mohou podnikatelé ve svých úvahách dlouhodobě opřít. "Stát tu přitom sehrává medvědí službu. Má snahu některými instituty pomoci, na druhé straně brzdí rozvoj přirozeného tržního prostředí," podotýká Doucha. V souvislosti se zaváděním prvků silně regulovaných systémů uplatňovaných v Evropské unii upozorňuje, že česká vláda bude muset přejít k nepřímým nástrojům ovlivňujícím nabídku a poptávku, což jsou například intervenční ceny. "V EU neexistuje minimální cena mléka, ale směrná cena pro zemědělce. Za ni se však nevykupuje, vše je otázkou tržních vztahů mezi mlékárnou a prvovýrobcem." Když si zvykneme na náš systém, bude se nám v EU těžko dýchat, varuje ekonom s poukazem na příklad Rakouska, které se v tomto směru těžko přizpůsobovalo podmínkám unie.
Jaké funkce má mít zemědělství
Druhou klíčovou otázkou podle Douchy je, jak si vykládat multifunkčnost zemědělství, abychom naplnili model evropského zemědělství, které se bude více přiklánět k ekologickému trendu. "Společnost bude tlačit na to, abychom opustili industriální zemědělství typické z minulosti. Zatím ale nejsme v tomto směru na dobré cestě. Procento zornění je u nás stále velmi vysoké. Jestliže ale stát dříve platil zemědělcům za existenci, tak dnes říká: Zaplatím, ale něco za to požaduji. A jednou to dojde tak daleko, že obec bude určovat, co má zemědělec dělat," předpovídá Doucha. Zdůrazňuje přitom, že stát musí naléhat na restrukturalizaci zemědělství a z tohoto směru už nesmí couvnout, i když nemá rozpočet na léta dopředu, jako EU.
Dluhy státních institucí
Státní zemědělský intervenční fond, IACS - Integrovaný administrativní a kontrolní systém, síť testovacích podniků FADN, systém reprezentativních trhů, pozemkové úpravy – jen částečný výčet toho, co vše by měl stát zajišťovat. Požadavky Evropské unie na naše institucionální zázemí jsou veliké, upozorňuje ředitel VÚZE. Zároveň si uvědomuje, že budou velké střety o to, kolik peněz se z omezeného rozpočtu resortu zemědělství vyčlení podnikatelům a kolik institucím. "Zatím podnikatelé vítězí. Nároky státu na své dobudování však budou vysoké," tvrdí s tím, že toto dilema je ve vztahu k EU úkol, který se zatím zdá těžko řešitelný.
Potravináři, co s vámi?
Nejen z pohledu Tomáše Douchy stát potravinářský průmysl stále obchází. Jeho „bezradnost“ nad tím, jak zpracovatelům efektivně poskytnout podpory, končí tím, že pro jistotu nedělá nic a snad čeká, že zůstanou jen funkční, technologicky dobře vybavené podniky. Nezřídka však dochází k paradoxu, pozastavuje se Doucha, že krachují dobře vybavené podniky na úkor horších. Klíčovou roli v této selekci hrají podle něho věřitelé, a to jak banky, tak sami podnikatelé. "Nebojme se majetkových převodů. Přes ně se bude trh čistit," dodává.
Při podpoře perspektivních zpracovatelů přikládá významnější úlohu bankám než přímo státu. "Svět nemá dobré zkušenosti s tím, když se stát pustí do alokace investičních zdrojů. Negativním příkladem nám může být bývalé východní Německo, kde se proinvestovalo spousta peněz ve zpracování masa. Šlo ale o mrhání financemi - mnoho kapacit dnes zeje prázdnotou," varuje ředitel VÚZE.
