Pitelnost piva je v současnosti v centru zájmu jak pivovarských výzkumníků a technologů, tak dodavatelů surovin pro výrobu piva a také marketingových pracovníků u nás i v zahraničí. Hledá se odpověď na otázku, co je pitelnost a proč se jí nyní věnuje výrazně zvýšená pozornost. Základním ukazatelem pro celkové posouzení piva je hodnocení po jeho opakovaném napití, pro které se používá pojem pitelnost, v zahraničí drinkability. Prozatím neexistuje její formulace, ale lze ji do určité míry charakterizovat jako příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmiuvedl Josef Vacl z Českého svazu pivovarů a sladoven.
Za zakladatele řešení problémů s pitelností piva je možné považovat české pivovarské odborníky P. Ferkla a J. Cuřína, kteří v roce 1979 studovali změny organoleptických parametrů piva ve vztahu k používání náhražek sladu a zkrácení doby zrání piva.
„Ve světě panuje obecné povědomí, že piva vyráběná v České republice mají vysokou pitelnost, což znamená, že pivo neslouží pouze k uhašení žízně, ale nabízí něco dalšího – příjemný prožitek – a nabádá k dalšímu napití, protože nevyvolává pocit přesycenosti,“ řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tento názor o unikátnosti českého piva a jeho vlastnostech je přijímán i mezinárodní odbornou veřejností a důkazem může být i rostoucí obliba našeho piva především v zahraničí,“ dodal Jan Veselý.
„Jednotná definice pitelnosti piva nebyla dosud ani formulována, ani přijata. Z obecného hlediska se používá vyjádření‚ příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi‘,“ uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. „Dosud však nejsou k dispozici prostředky pro obecné objektivní měření, které by tuto tezi potvrdilo, a proto je na pivovarských odbornících, aby ji potvrdili na základě obecně platných kritérií,“ doplnil Karel Kosař.
Klíčovou roli v ovlivňování pitelnosti piva mají technologové výroby piva. Kromě nich však konzumaci piva ovlivňuje široké spektrum profesí. Patří sem především pracovníci marketingu, restauratéři, kteří ovlivňují prostředí konzumace i jídelníček, dále politici a zákonodárci, kteří mohou regulovat legislativu spotřeby alkoholu. Svou významnou roli hrají i lékaři, neboť veřejnost citlivě vnímá informace o zdravotních účincích, a nepochybně i ekonomové s nástroji, jakými jsou cena piva a koupěschopnost, v neposlední řadě pak též média, která zprostředkovávají informace o pivu.
Aktuálnost řešení problémů s měřením pitelnosti piva nespočívá samozřejmě v diskusích o tom, které pivo je lepší. V podmínkách ekonomických tlaků je možno pitelnost (složitou rovnováhu v extraktové matrici piva) malým technickým či technologickým zásahem pozměnit, což může výrazně ovlivnit to, jak je pivo vnímáno spotřebitelem, a ve svém důsledku může změnit objem jeho konzumace. Avšak pro komplexní vyhodnocení dopadů u zákazníka zatím chybí precizní analytická metoda. Hlavní témata k řešení tohoto problému jsou proto vypracování metodiky stanovení pitelnosti piva, definice jednotky pitelnosti piva a klíčových extraktových složek jeho pitelnosti a také stabilita pitelnosti piva během skladování.
