Letos v červenci zatím hasiči zasahovali u 186 požárů vzniklých v zemědělství, od začátku roku jich bylo 621. Loni z celkových 1968 požárů v zemědělství vznikla v červenci téměř třetina. Informaci o požárech k 28. červenci poskytlo generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS). Vyšší počet požárů v letních měsících způsobuje podle hasičů sklizeň, lze jim ale předejít pravidelnými kontrolami. Srovnání zemědělských požárů při letošních žních s loňským rokem budou mít hasiči až v září po sklizni všech plodin, počet požárů totiž výrazně ovlivní počasí v srpnu.
"Riziko zemědělských požárů jde ruku v ruce se zemědělskými pracemi a skladováním materiálů, největší nebezpečí hrozí v době sklizní, a samozřejmě ho zásadně ovlivňuje také počasí, zejména horko a sucho," řekla mluvčí GŘ HZS Klára Ochmanová. Tvůrci projektu Intersucho na síti X 28. července uvedli, že letošní léto je na území Česka z pohledu výskytu půdního sucha doposud velice příznivé. Z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že země má před sebou týden s vysokými teplotami, často přesáhnou tropických 30 stupňů Celsia. Od čtvrtka se ale zatáhne a přijdou přeháňky, místy i bouřky. Mezi nejčastější příčiny zemědělských požárů patří podle Ochmanové vedle klimatických podmínek také neprokázaná zavinění, technické závady zemědělských strojů a nedbalost, například neopatrná manipulace s otevřeným ohněm v blízkosti hořlavých materiálů. Zemědělským požárům se ale dá podle hasičů částečně předejít, zemědělci by měli například pravidelně kontrolovat uskladněné plodiny s vlhkostí vyšší než 16 procent. "Čím vlhčí píce je, tím vyšší je riziko požáru," vysvětlila mluvčí a dodala, že teplota obilnin a dalších sklizených plodin a píce by neměla stoupnout nad 65 stupňů Celsia. Pokud teplota stoupne, doporučuje Ochmanová okamžitě zavolat hasiče. "Přehřátou píci je totiž potřeba přeložit nebo vyskladnit, což jsou činnosti, které s sebou také nesou riziko vznícení, a je tedy lepší je provádět pod kontrolou jednotky požární ochrany," řekla Ochmanová. Nejvyšší riziko samovznícení hrozí podle hasičů u sena, ovsa a dalších obilnin, luštěnin, slámy či lnu. Nebezpečí je větší také při nerovnoměrném naskladnění a velkém objemu plodin. Požárům v zemědělství lze předejít také správnou údržbou zemědělské techniky. "Stroje se pohybují v rizikovém prostředí, a je proto nezbytné je udržovat čisté a v řádném technickém stavu. Na výfucích pracovních strojů by vždy měly být lapače jisker," uvedla mluvčí. Jiskra podle ní může zažehnout výbušnou směs, která vzniká smísením obilného prachu se vzduchem, a tím zapálit zralou úrodu. Škody způsobené zemědělskými požáry vloni dosáhly téměř 343 milionů korun a dva lidé při požárech přišli o život. Při letošních požárech hořely většinou zemědělské plochy, dopravní technika, zemědělské stroje a balíky slámy či další plodiny skladované venku.*
