Ochránci přírody považují z celkového počtu 1576 nepůvodních druhů rostlin v Česku 75 druhů za invazivní, živočichů je podle nich invazivních 113 z 595 nepůvodních druhů. Uvedl to Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Počet druhů podle něj dlouhodobě mírně narůstá.
Na seznamu EU vzrostl počet invazivních druhů rostlin a živočichů od roku 2015 z 37 na aktuálních 88. Druhy na unijním seznamu musí splňovat kritéria pro celou EU, pro Česko je proto přesnější seznam ochránců přírody, uvedl Görner. Doplnil, že v ČR odborníci pozorují nadužívání herbicidů k hubení invazivních druhů.
Z invazivních rostlin je v Česku podle něj nejrozšířenější plevel křídlatka a netýkavka žláznatá, za invazivní druh považují ochránci přírody také akát. Jedním z nejvýznamnějších invazivních živočichů v českých lesích je mýval severní. Podle odborníků se v roce 2003 vyskytoval na necelých pěti procentech Česka, dnes odhadují stálý výskyt zhruba na 11 procentech území ČR. Databáze ochránců přírody eviduje v Česku od začátku letošního roku 33 nálezů mývala. Na některých místech v Česku je od roku 1950 rozšířená také invazivní želva nádherná. Z databáze vyplývá, že v ČR jsou tisíce jedinců. Za loňský rok přibylo 71 nálezů, letos 25.
Rozšířené invazivní rostliny a zvířata ohrožují původní druhy, podle Görnera dokáží měnit celá stanoviště a škodí také lidem, plevel bolševník například způsobuje popáleniny a pyl ambrózie může vyvolat alergickou reakci. Podle ochránců přírody lze další dopad invazivních druhů pozorovat například na račím moru, který do Česka zavlekl nepůvodní druh raka ze Severní Ameriky. V jeho důsledku uhynuli raci v některých řekách.
Škody způsobené invazivními druhy odhaduje Görner na vyšší desítky milionů korun za rok. "Pro představu - projekt na potlačení bolševníku v Karlovarském kraji mezi lety 2013 a 2015 stál zhruba 80 milionů korun. V Doupovských horách je nyní projekt na omezení početnosti mývala přibližně za 17 milionů korun," doplnil. Invazivní druhy se mohou šířit neúmyslně, například jako součást dováženého zboží nebo substrátu. Šíření je podle Görnera ale často i úmyslné, například rozšíření norka nebo nutrií je důsledkem poptávky po kožešinách.*
