Za 50 let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti prošly v Jizerských horách nejvýraznější proměnou lesy. Jejich vzhled se obměnil třikrát. Další hodně viditelnou změnou je využití pro rekreaci a sportovní vyžití. Uvedl to regionální ředitel Agentury ochrany přírody pro Liberecko Jiří Hušek.
Před půlstoletím rekreantů do Jizerských hor moc nechodilo, s dneškem je třeba nesrovnatelný zájem běžkařů v zimě. Obdobné to je podle něj i v létě, hory si oblíbili pěší i cyklisté. Podle starosty Bedřichova Petra Holuba tomu nahrává dostupnost a malebnost Jizerek.
Před půlstoletím v Jizerských horách převládaly hluboké smrkové lesy, první proměna nastala v 80. letech minulého století. Náhorní plošina byla téměř odlesněna v důsledku imisních a kůrovcových kalamit. V současné době je plošina je znovu zalesněná, uvedl Hušek. Domnívá se, že k rychlé obnově přispělo i zařazení Jizerských hor mezi chráněné krajinné oblasti (CHKO).
Na obnově porostů poškozených imisemi pracovali lesníci v Jizerských horách od 90. let. Jen Lesy ČR na výsadbu použily desítky milionů korun. Mezi největší akce patřil před sedmi lety evropský projekt za 36 milionů korun, díky němuž lesníci na ploše téměř 3000 hektarů vysadili přes tři čtvrtě milionu buků, smrků, jedlí, javorů, jeřábů, jilmů a dalších druhů dřevin. Na obnově lesů se dlouhodobě podílí i nadace a spolky. Mezi nejaktivnější patří Nadace Ivana Dejmala, která v rámci několika projektů vysadila přes 100 000 dřevin.
Druhově jsou nyní Jizerské hory mnohem bohatší, aby nebyly tak náchylné na různé kalamity. Ve vyšších polohách ale bude podle krajského ředitele Lesů ČR Václava Řičáře nadále převládat smrk. Byl tam vždy dominantní dřevinou. Osivo by mělo pocházelo z Jizerských hor, uvedl Řičář. Ne vždy se tak v minulosti postupovalo. Podle Huška byl například jako náhradní dřevina vysazen na 3000 hektarech smrk pichlavý z Ameriky, který začíná postupně odcházet, dodal.
