Národní park Podyjí a chráněné krajinné oblasti Moravský kras a Pálava chtějí změnit v nejbližších letech ta místa, na nichž jsou velké bloky orné půdy. Měly by se výrazně rozdrobit, aby byla příroda pestřejší a atraktivnější pro živočichy. Zároveň chtějí rozšířit území, která budou spásat hospodářská či polodivoká zvířata. Uvedli to na tiskové konferenci zástupci tří jihomoravských chráněných území.
Nejvíce se potýká s velkými zemědělskými bloky Pálava. Zvládnou se postarat o rezervace, ale ve druhé a třetí zóně CHKO, kde nejsou rezervace, by měla vzniknout pestřejší přírodní mozaika, řekl vedoucí Správy CHKO Jiří Kmet. Jde o pole i vinice, stejný cíl má i ministerstvo zemědělství. Na velkých blocích půdy by vznikly remízky, na vinicích alespoň solitérní stromy. Kmet poznamenal, že se snaží zemědělcům radit a pomáhat jim získat dotace na tyto úpravy. Díky těmto změnám se vytvoří migrační prostor pro živočichy, kteří nyní žijí izolovaně, především jde o hmyz.
V Podyjí jako nejmenším národním parku v Česku by se měla rozdrobit pole na menší hlavně u Lukova. Podyjí chce do budoucna postupně zvyšovat rozsah bezzásahových území. Nyní je to polovina rozlohy. Mluvčí Podyjí David Grossmann sdělil, že chtějí, aby to časem bylo 70 až 75 procent.
V Moravském krasu souvisí změna hospodaření s celkovým vymezením nových zón, protože původní je z roku 1956 a již nevyhovuje. Kvůli tomu se v některých obcích dělají kompletní pozemkové úpravy. Aktuálně se týkají katastru Ostrova a Vilémovic kvůli ochraně podzemního systému Amatérské jeskyně. Vymezení nových zón by mohlo být dokončené za dva až tři roky.
Všechny tři správy chtějí také zvýšit objem pastvy, ať už pomocí hospodářských zvířat, jako jsou kozy a ovce, tak pomocí polodivokých zvířat, což jsou hlavně divocí koně. Pastva má pomoci zvýšit biodiverzitu.*
