Ekologické vinohradnictví v České republice zaznamenalo nárůst ploch z původních 17 hektarů v 2000 na současných téměř 960 hektarů. Nejrychlejší nárůst byl od roku 2005 do roku 2011, kdy se ve větším s přechodem na ekologické plochy začínalo. S podílem pěti procent vinic v režimu ekologického zemědělství se řadí do první desítky zemí EU. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila na základě dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Pro-Bio Liga.
V České republice je v současnosti ekologicky obhospodařováno 960 hektarů vinic. Aktuálně je registrováno 111 farem s certifikovanými vinohrady, z toho 90 farem má vinice již plně v režimu ekologického zemědělství, a 74 výrobců biovína. „Zájem našich vinařů o ekologii v posledním desetiletí výrazně stoupá,“ konstatovala manažerka Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Kateřina Urbánková. Podle vinaře Petra Marcinčáka, který se svými výrobky v posledních letech vítězí v kategorii biovín v soutěži o Biopotravinu roku, je nejdůležitější na pěstování vína pomoc krajině v zachovávání vody v půdě. Zástupci Pro-Bio Ligy uvedli, že vloni bylo na ekofarmách vyprodukováno 3,6 tisíce tun hroznů, což představuje asi čtyři procenta na celkové produkci v ČR. Průměrný výnos dosáhl 4,35 tuny z hektaru a činil 67 procent konvenčního výnosu, který byl podle Českého statistického úřadu 6,51 tuny z hektaru. V ekologickém zemědělství (EZ) jsou podle Marcinčáka výnosy nižší v průměru o dvacet až třicet procent. Za rozmachem stojí podle Urbánkové hned několik faktorů, mezi něž patří optimální nastavení podpor, vyšší dotace na plochu (900 eur na hektar vinic v období přechodu na ekologické zemědělství a 845 eur na hektar vinic již v režimu ekologického zemědělství) a bodové zvýhodnění ekologických vinařů při žádostech o čerpání podpor na modernizaci sklepních technologií. Rozhodujícím faktorem je však existence funkční technologie ochrany vinic v režimu ekologického vinohradnictví, přístup k novým technologiím a fungující profesionální poradenství. Na rozdíl od 90. let dnes ekologicky hospodařící vinaři neriskují ztrátu úrody zničením hroznů houbovými chorobami; na kvalitnější úrovni je také poradenství, poznamenala s tím, že rozvoj biovinic se v posledních letech nicméně poněkud přibrzdil, což bylo způsobeno zejména zpřísněním dotačních podmínek. Od roku 2015 totiž není možné hospodařit souběžně v ekologickém a konvenčním či integrovaném režimu.
