V Humpolci na Pelhřimovskupracovníci Rodinného pivovaru Bernard s pomocí žáků tamní střední zemědělské školy očesali první chmel v malé chmelnici založené loni. Chmel tam rostl v nadmořské výšce okolo 560 metrů, podstatně výše, než jsou typické chmelařské oblasti. První úroda je slabší, v plné síle budou rostliny za další dva tři roky, uvedl vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.
Podle pivovaru je v Humpolci možná nejvýše položená chmelnice v Česku, například u Žatce se chmel pěstuje v polohách okolo 230 metrů nad mořem. "Ale chmel, který tu roste, je dobrý, plnohodnotný, zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami, bez problémů použitelný," řekl Vávra. Chmel pivovar usuší a co nejdřív použije, pivo s tímto vlastním chmelem nabídne zřejmě na přelomu letoška a příštího roku.
Humpolecká chmelnice je ve stráni nad městem, vysazeno tam bylo 144 rostlin šesti odrůd chmele. O dostatek vody se postaral závlahový systém vedený v půdě. Šestimetrové rostliny dnes pracovníci strhávali z vodicích drátů a ručně z nich do košů otrhávali chmelové šištice.
Vávra uvedl, že v pivovaru původně přemýšleli o koupi nějaké chmelnice na Žatecku, ale vlastníci je prodávat nechtějí. "Tak jsem na zahradě vysadil pár odrůd chmele a když začaly rodit, tak jsem si řekl, že by se z toho mohla udělat jedna várka (piva)," řekl. Dodal, že pivo mělo dobrou odezvu, tak si pivovar vytvořil malou chmelnici.
Je to experiment, který ukazuje, jak vypadá chmel pěstovaný v nadmořské výšce nad 500 metrů. Nahrává tomu i změna klimatu. Ale velká chmelnice na Vysočině podle jeho předpokladu jen tak nevznikne "Je to běh na dlouhou trať, to se bavíme v desítkách let," uvedl vrchní sládek. Pak by také bylo potřeba dost investovat do technologií.
V Česku se loni podle Českého statistického úřadu sklízel chmel ze 4860 hektarů polí. Pěstuje se ve třech oblastech. Největší je Žatecká chmelařská oblast, další chmelařské oblasti jsou Úštěcká a Tršická.*
