Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem letos očekává narození asi šedesáti hříbat. Zhruba polovina z nich se narodí ve Slatiňanech, kde chovají starokladrubského vraníka. První hříbě by mohlo přijít na svět za dva týdny. Informoval o tom manažer hipoaktivit Jaromír Štěpánek.
Starokladrubským klisnám se nikdy nerodí bílá hříbata, jsou vrané a s věkem postupně zbělají. Klisna je březí 333 dnů, po narození je hříbě půl roku s matkou, potom odchází na tři roky do hříběcí školky ve slavické oboře. Po návratu do hřebčína začíná kůň s výcvikem. Tři roky hříbata sleduje tým lidí, jestli nemají předkus, hodnotí se jejich velikost i charakter. Třídí se a třídí, s některými koňmi se počítá do plemenitby, jiné čeká výcvik, řekl Štěpánek.
Ve školce koně rozvíjejí svoje dovednosti a návyky. Ve výcvikové škole je čeká několik let práce, starokladrubští koně dospívají v sedmi letech a dožívají se 25 až 30 let. Hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech chovají okolo 480 až 520 starokladrubských běloušů a vraníků. Nyní není po tomto vzácném plemenu poptávka.
Štěpánek uvedl, že loni se jim nedařilo prodávat. Kladruby vyprodaly až závěrem sezóny. V současnosti hřebčín praská ve švech. Je 1500 starokladrubských koní, stovka je v zahraničí, zbytek v Čechách.
