V Kraji Vysočina se letos v létě snížil počet lidí pracujících v zemědělství, lesnictví a rybářství na 6,4 procenta z devíti procent v roce 2006. V republikovém srovnání má ale tento kraj pořád nejvyšší podíl lidí zaměstnaných v tomto sektoru. Informuje o tom Český statistický úřad.
K ubývání pracovních míst zřejmě přispěl pokles chovu hospodářských zvířat, příklon k pěstování plodin méně náročných na pracovní sílu i zavádění nových výrobních technologií. Letos v létě mělo hlavní zaměstnání v zemědělství, lesnictví a rybářství na Vysočině kolem 14 800 lidí. Dříve podniky často uváděly, že pracovníky shánějí obtížně, protože se lidem do zemědělství nechce. V současné době je spíš po zaměstnání poptávka, řekl předseda havlíčkobrodské agrární komory Václav Vala. Uvedl, že pro mnoho obyvatel venkova je obtížné dojíždět do zaměstnání, proto stojí o práci v místě.
Vysočina má důležité postavení v chovu skotu; farmáři v kraji podle statistik produkují nejvíc mléka v republice. S chovem prasat byli letos zjara druzí v Česku, i když loni počet těchto hospodářských zvířat klesl o sedm procent. Chovatelů drůbeže na Vysočině není mnoho a loni ještě omezili chov o 11 procent. Ubývá ale také tradičních plodin, jako jsou brambory. Rozloha bramborových polí v zemědělských podnicích na Vysočině meziročně klesla o desetinu na letošních 8500 hektarů. Úplně se před třemi lety přestal pěstovat kdysi významný přadný len.
Chov skotu je teď celkem stabilní. Provozy, kde se chovala prasata nebo drůbež, byly omezeny, protože velká část téhle produkce se k nám dováží ze zahraničí, poznamenal Vala. Další problém vidí v systému dotací, které jsou v Česku přidělovány na plochu bez ohledu na náročnost produkce jednotlivých farem.
