Statut Krajského informačního střediska v Plzeňském kraji obhájila loni v lednu Agentura venkova. Tuto obecně prospěšnou společnost založily tamní krajská agrární komora, zemědělský svaz a Rolnické sdružení regionu Plzeň, které je členem celostátní asociace soukromého zemědělství. Manažerkou agentury a tedy i plzeňského KIS je poradkyně Alena Purnochová, s níž jsme mluvili o tom, jak středisko zemědělcům pomáhá a co chystá pro letošní rok.
Historie KIS není dlouhá, co jste za necelý první rok stihli?
Oficiálně středisko funguje od loňského května. Začínali jsme bez finančních prostředků, takže jsme zpočátku pracovali na svých vlastních počítačích. Sto tisíci korunami na vybavení informační technikou nám na konci letních prázdnin vypomohl krajský úřad a mohu říci, že spolupráce s ním je výborná. Naše činnost, stejně jako u všech ostatních KIS, jak je dáno jejich statutem, se opírá o několik pilířů – provozujeme vlastní webovou stránku, rozesíláme informace prostřednictvím mailů či písemně poštou těm, kdo nemají internet. Zájemcům zajišťujeme individuální konzultace. Pokud se poptávka po informacích z určité oblasti často opakuje, je to pro nás signál zorganizovat seminář pro větší plénum.
Co třeba bylo takovým tématem?
Uspořádali jsme seminář k využívání podpor z programového opatření Leader, kterého se zúčastnilo přes dvě stě zemědělců a starostů obcí. Na naše středisko se individuálně obracejí většinou menší zemědělci, protože velké podniky jsou v orientaci ve společné zemědělské politice a všem, co z ní vyplývá, se svými kvalifikovanými odborníky zpravidla soběstační. Ale v oblasti metody Leader můžeme být určitě užiteční také právnickým osobám. Asistovali jsme při založení dvou místních akčních skupin (MAS) – jednak v mikroregionu Přešticko, jednak v mikroregionech Kralovicko a Dolní Střela. Chtěli bychom, aby KIS fungoval u vznikajících „masek“ jako patron a vypomáhal informacemi, neboť kvalita územních strategií i projektů je o informacích.
Jak se do MAS zapojují zemědělci?
Zatím se dá říci, že jejich podíl je velmi malý. Naší ambicí je vtáhnout je do těchto skupin a snad se to podaří. Vznikající MAS na Kralovicku a Dolní Střele iniciovali právě tři zemědělci.
Říkáte, že dobře spolupracujete s krajským úřadem. V čem konkrétně?
Kraj od nás dostává vše důležité k zemědělství a my mu jsme zase schopni říci, co může pro zemědělce udělat. Jako jeden ze sektorových partnerů jsme se zapojili do projektu krajské samosprávy BAK, realizovaného v rámci Společného regionálního operačního programu. Zkratka BAK znamená budování absorpční kapacity místních a regionálních orgánů pro řízení programů Evropské unie na území Plzeňského kraje. Výsledkem by měla být větší připravenost přijímat peníze z EU, což bude jistě i přínosem pro zemědělce a jdeme tím vstříc Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Nejde jen o to udělat projekt a zvládnout metodiku, ale přijít také s dobrými náměty projektů a kvalitními podnikatelskými záměry. A přesně to je jeden z aspektů BAK, který bude jakýmsi zásobníkem projektů, nikoli však jen hotových, ale zejména námětů a záměrů. KIS v tomto zásobníku bude mít na starost zemědělce, pomůže jim vytříbit záměr, aby poté, co ho dopracují do finální podoby projektu, nebo již zrealizují, nezjistili, že se minul účinkem.
Druhou vážnější platformou spolupráce s krajem je informační pomoc v jeho zájmu na rozvinutí energetickém využití zemědělských komodit v Plzeňském kraji.
Kdy budou k nahlédnutí vzorové projekty a čeho se budou týkat?
Chceme vyjít z konkrétních příkladů, které jsou úspěšné ve Francii a sousedním Bavorsku. Vlastními silami jsme zahájili překlady. Není to jednoduché, ale začali jsme včas. Postupně budeme náměty zahraničních projektů, které jsou aplikovatelné u nás, zveřejňovat na webové stránce, až jich bude více, můžeme vydat pomocnou brožuru. Začínáme s čistě zemědělskými aktivitami v rámci rozvoje venkova. V řadě případů budou muset zemědělci, hlavně ti menší, vstoupit do alternativního podnikání, a to nejen příbuzného, jako je agroturistika, osvětové, kulturně-společenské či jiné akce na farmách a venkově, ale i do aktivit, které nemají se zemědělstvím nic společného, třeba malá řemeslná výroba. Nemyslím si, že by diverzifikace činnosti a snažení MAS měly skončit jen u služeb. Agroturistika a cyklostezky nejsou spasitelné, nemohou je provozovat všichni.
Co by tedy projekty měly také sledovat?
Každý projektový záměr, který přinese území práci, zkvalitnění a zpestření života je báječný. U zvyšování zaměstnanosti by však nemělo jít o jakákoliv pracovní místa. Ambicí integrovaných územních strategií, které zpracovávají MAS, by mělo být ohlídat, aby alespoň určité procento z celkového počtu vytvořených pracovních míst byli kvalifikovanější pracovníci. Když pomůžeme větším firmám umístit na venkově dílny např. pro výrobu nějakých speciálních výrobkových komponent, přičemž tyto provozovny budou šetrné k životnímu prostředí, dostane prostor i kvalifikovaná pracovní síla.
Z rozpočtu ministerstva zemědělství má dostat každé KIS na rok půl milionu korun. Kde hledáte další zdroje pro financování činnosti?
Jestliže heslem loňského roku pro KIS bylo osvojit si redakční systém, partnerství, spolupráci s kraji a nevládními organizacemi, tak pro letošek je hlavní naučit se hledat jiné zdroje financování a v tom máme volnou ruku. Jako obecně prospěšná činnost můžeme vedle hlavní činnosti KIS, poskytované zdarma, získávat prostředky jako každá nezisková organizace. Tedy shánět sponzorské příspěvky za služby – nyní připravujeme takovou spolupráci s bankovním sektorem. Další možností je s pomocí odborníků vypracovávat za úplatu některé projekty na klíč. Na druhou stranu bychom měli ušetřit na poplatcích za poštu. K informování zemědělců v malých obcích, kteří nemají připojení na internet, chceme využít knihoven, jejichž zřizovatelem je kraj. Tam by si mailovou poštu, což je spojení levnější a rychlejší, naše zemědělci vyzvedávali.
Z plánu KIS na letošní rok
Činnost hrazená ze státní dotace:
- workshop seznamující zemědělskou veřejnost s projektem BAK a tvorbou zásobníku projektů,
- seminář na téma správná zemědělská praxe – zkušenosti z dosavadních kontrol Státního zemědělského intervenčního fondu a příprava zemědělců na pravidla cross compliance po roce 2007,
- seminář k novelám zemědělských zákonů, přehled změn a diskuse, z níž budou kritická stanoviska předána jako zpětná vazba ministerstvu zemědělství,
- seminář k vybrané oblasti ekonomiky středních a malých farem,
- seminář k vybraným zemědělským normám,
- rozvinutí informační činnosti v rámci redakčního systému (webové stránky, mailové a poštovní zprávy, osobní konzultace) směrem k původním příspěvkům
- nová partnerská spolupráce.
Aktivity financované z projektu BAK:
- tvorba zásobníku projektů,
- účast na plánovacím procesu regionálního operačního programu,
- spoluorganizování konference na téma kooperace bank při financování projektových žádostí v agrárním sektoru i ostatních,
- zapojení zemědělců do projektového záměru Příprava vybudování kapacit na výrobu biolihu v Plzeňského kraji,
- seminář k alternativnímu (energetickému) využití zemědělských komodit – možnosti a problémy,
- zajistit analytickou studii k systému plateb na farmu po roce 2009.
