Česká republika má v rámci Evropské unie druhou příčku v podílu ekologicky hospodařících zemědělských farem. Před ní je jenom Rakousko. V pohledu na podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy je ČR na čtvrtém místě za Rakouskem, Estonskem a Švédskem. Uvedla to v rámci agrosalonu Země živitelka předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová. Za posledních 16 let počet ekofarem vzrostl sedmkrát na současných 2984 a výměra třiapůlkrát.
Výměra orné půdy přitom dlouhodobě klesá, od roku 2000 do roku 2016 o 148 000 ha, což je přibližně velikost okresu Benešov, připomněl ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek. Klesá výměra například ječmene, naopak je více řepky a kukuřice.
Ekologičtí zemědělci hospodařili loni na 2984 ekofarmách, které byly na 448 228 ha zemědělské půdy. V ekologickém režimu podle Hrbka převažuje výroba "ekologického sena", tedy trvalých travních porostů, které jsou na 86,1 procenta výměry půdy v ekologickém režimu.
Podle údajů Ministerstva zemědělství vzrostla předloni spotřeba biopotravin meziročně o 11,4 procenta, lidé za ně utratili 2,25 miliardy korun. Průměrně tak šlo o 213 korun na hlavu, šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2008. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací činil podíl biopotravin na celkové spotřebě 0,81 procenta.
Vláda předloni schválila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Počítá třeba s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta.*
