V ochranné zóně u Národního parku Podyjí je vytipováno až 30 míst, kde by mohly vzniknout polní cesty, které by mimo jiné pomohly zadržet vodu v krajině. Jde celkem o desítky kilometrů. Prosadit se ale bohužel zatím podaří jen málokterá, řekl Robert Stejskal ze správy národního parku. Polní cesty jsou podle Stejskala prvkem, který vnáší pestrost do polní krajiny, kdy cesta například může rozdělit velký polní lán na dvě části.
"Kolem cesty vznikají travnaté meze, může se tam vysadit alej. Na cestě se často usídlují různí živočichové, třeba samotářské včely, brouci, útočiště tam nacházejí denní motýli. A to jen na tom úzkém proužku přírodního prvku uprostřed polních lánů, které jsou pro život víceméně sterilní," uvedl Stejskal. Zatím poslední taková cesta vznikla letos na jaře v polní krajině v blízkosti Konic.
Každý takový prvek v krajině podle něj také na sebe může vázat vodu a udržet ji v krajině. A pokud je těchto prvků v krajině dostatek, byť malých, může to mít podle něj velký vliv na celek, včetně vodního režimu.
Stejskal uvedl, že správa národního parku se o zakládání polních cest snaží dlouhodobě, ale v realitě se podaří prosadit jen málokterá. Záměry naráží především na majetkové poměry. V plánu jich jsou asi tři desítky. "Je tu velký kontrast mezi národním parkem, kde je území přírodně bohaté, a ochranným pásmem, kdy v některých katastrech ani není poznat rozdíl mezi ním a krajinou, která není chráněna nijak. Přitom ochranné pásmo by mělo být ukázkou, jak zemědělství může fungovat v souladu s přírodou," uvedl Stejskal.*
