Za rok 2013 budou podle aktuální informace rakouské platební agentury AgrarMarkt Austria vyplaceny v Rakousku prémie na chov krav bez tržní produkce mléka a jalovic ve výši 230 eur na kus. Na dojné krávy bude vyplaceno 52,12 eura na kus. Krávy bez tržní produkce mléka jsou nazývány též masné krávy. V tiskové zprávě to uvedl předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav, který poukázal na to, že přístup v České republice je odlišný.
Rakousko uvedeným poměrem plateb zohledňuje rozdílné tržby a ziskovost chovu masných a mléčných krav. Zatímco průměrná dojná kráva přináší tržbu přes 70 tisíc korun ročně, u masné krávy činí roční tržba asi 12 tisíc korun. Mléčná kráva je na tom lépe i z hlediska ziskovosti.
Český přístup je odlišný a s ekonomikou nekalkuluje, protože Ministerstvo zemědělství nedisponuje ekonomickými údaji z této oblasti, tvrdí Boleslav. „Na masnou i mléčnou krávu jsou vypláceny stejné peníze ve výši zhruba 60 eur kus podle konceptu „kráva jako kráva“, který prosadila nevládní zemědělská organizace Agrární komora ČR. Členové komory chovají většinou dojné krávy a toto nesprávné zjednodušení problematiky bylo v jejich zájmu, uvedl Boleslav.
„Přestože se při uvedeném rozdělování nejedná o peníze z rozpočtu Evropské unie, ale o české národní prostředky, i takové rozhodování by mělo stát na podkladech, které identifikují rozdíly v ekonomice masného a mléčného skotu,“ míní šéf svazu.
Boleslav upozornil, že ještě větší rozdíl je v Rakousku u jalovic z masného a dojného systému, když masné jalovice mají za rok 2013 nárok na stejných 230 eur na kus jako masné krávy, zatímco mléčné jalovice obdrží pouze 48 % základní platby mléčných krav, to je 25 eur na kus. V Česku se žádné peníze na jalovice nevyplácí, což udržuje handicap chovu masných krav.
Vyšší ziskovost chovu mléčných krav se promítá podle Boleslava ve faktu, že všude tam, kde jsou pro to alespoň základní podmínky, jsou chovány mléčné krávy. Pouze v méně úrodných oblastech, kde už se chov mléčných krav nevyplácí, jsou chovány masné krávy. Chov masných krav tam funguje pro zemědělce jako poslední smysluplná zemědělská aktivita, sama o sobě sice prodělečná, ale umožňující splnit podmínku pro čerpání významné části příjmů - agroenvironmentálních plateb za údržbu krajiny, které jsou právě chovem dobytka podmíněné. Zemědělci z těchto oblastí proto musí masný skot chovat, pokud nechtějí skončit se zemědělským hospodařením, poznamenal.
Chov masných krav v ČR bude od příštího roku podroben zatěžkávací zkoušce, když Ministerstvo zemědělství zvažuje, že sníží uvedené prostředky pro méně úrodné oblasti, aby mohlo více dotovat produkci. Tentokrát by však bylo manipulováno s evropskými penězi navzdory ekonomickým faktům.*
